Gazprom je nevěřící Tomáš, vzkazuje RWE

Česká plynárenská jednička na obchodu s plynem prodělává. Změnu má přinést arbitráž s ruskou korporací.

Jan Žižka 24.4.2013

Je to pozoruhodný byznys. „Náklady na pořízení plynu nadále vysoce převyšovaly dosažitelné prodejní ceny,“ uvedl Axel Gerhardy, finanční šéf tuzemské plynárenské jedničky – společnosti RWE Česká republika. A výsledky skupiny RWE v Česku za rok 2012 jsou toho důkazem: i když tržby dosáhly historického maxima 215 miliard korun, výsledkem je také celková ztráta téměř 1,3 miliardy. Podílí se na ní především společnost RWE Transgas, pod kterou do loňska – před transformací skupiny – spadal právě obchod s plynem. Sama obchodní firma prodělala 16,7 miliardy korun.

Jaký má vůbec smysl v takovém podnikání pokračovat? Pokud pomineme fakt, že z dlouhodobého kontraktu s dodavatelem suroviny je těžké jen tak vycouvat, máme po ruce ještě jednu odpověď: RWE doufá, že zvítězí v arbitrážním sporu s ruským Gazpromem, který dodává většinu plynu na český trh. A Rusové pak budou muset jít s cenami dolů.

Problém je v tom, že Gazprom na základě dlouhodobých kontraktů odvíjí cenu dodávané suroviny od cen ropy, zatímco na burzách a dalších velkoobchodních trzích plyn obvykle bývá mnohem levnější. RWE, která je tradičně odkázána na kontrakt s Gazpromem, nemůže v cenách konkurovat alternativním obchodníkům.

Vezměte rozum do hrsti

Další přední manažer RWE Wolfgang Peters, který má na starosti velkoobchod, tvrdí, že Gazprom je nevěřící Tomáš, který si odmítá připustit novou realitu na evropských trzích. Ceny ropy a plynu se přitom podle Peterse v Evropě od sebe nenávratně oddělily, Ceny ropy a plynu se od sebe v Evropě nenávratně oddělily, říká Wolfgang Peters z RWEplyn nakupovaný na základě dlouhodobých smluv je v konkurenčním prostředí dál prodáván za tržní ceny. Navíc podle Peterse platí, že si Česko nemůže vytvářet nějaké zvláštní cenové prostředí, protože jeho velkoobchodní trh plně konvergoval k německému.

„Je třeba, aby tuto realitu přijal i poslední dodavatel, který tak dosud odmítá učinit,“ prohlásil Peters. Víme, koho má na mysli…

Gazprom se vůči takovým kritikám dlouhodobě ohrazuje. Jeho šéfové v poslední době poukazují na skutečnost, že ceny na burzách šly během chladného března nahoru, a stabilní ceny Gazpromu tak byly dokonce nižší. Co z toho vyplývá? Je třeba počítat se situacemi, kdy je plynu málo, a tím pádem je příliš drahý. Pak se teprve ukáže výhoda dlouhodobých kontraktů a stabilita ve stylu Gazpromu!

Nový vítr z Moskvy

Potíž je v tom, že takové argumentaci přestávají věřit i v samotném Rusku. Chvíle, kdy jsou ceny od Gazpromu výhodnější, bývají jen velmi krátké a zdaleka nemohou vynahradit ztráty jeho partnerům, kteří by mohli dříve nebo později ruské korporaci začít ukazovat záda. Kdysi nedotknutelný Gazprom se stává terčem kritiky ruských médií a náměstek ministra ekonomického rozvoje Andrej Klepač podle listu Nězavisimaja Gazeta také realisticky předpokládá oddělení cen ropy a plynu.

Argumentaci Gazpromu už přestávají věřit i v samotném RuskuGazprom samozřejmě musí shánět peníze na další těžbu. Pokud ale bude chtít zůstat na evropských trzích, nezbude mu, než vzít na vědomí realitu. Ale buďme spravedliví: částečně to už koneckonců dělá, protože poskytl slevy většině svých partnerů.

Německá mateřská společnost české plynárenské skupiny chce ale víc – nejenom slevu, ale zkrátka jiný systém tvorby cen. To, zda je její strategie správná, se ukáže ve stockholmské arbitráži. Ta je ostatně také sama o sobě dost pozoruhodná: jde o souboj německé a ruské firmy, ale týká se českého trhu.