Fukušima září jako Černobyl

Radioaktivní záření šířící se ze tří fukušimských reaktorů a čtyř nádrží s vyhořelým palivem může celkovým objemem Černobyl i překonat.

Japonský policista ve službě, na hranici dvacetikilometrové evakuované zóny u městečka Minamisoma, musí kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima chodit v ochranném obleku. foto: © REUTERSČeská pozice

Japonský policista ve službě, na hranici dvacetikilometrové evakuované zóny u městečka Minamisoma, musí kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima chodit v ochranném obleku.

Nejvyššího stupně – 7 – na žebříčku jaderných katastrof dosáhly všechny tři fukušimské reaktory, které byly na začátku události v provozu. Každý z nich uvolnil nejméně 100 000 terabecquerelů. Prokazuje to mimo jiné analýza, kterou připravil německý expert Helmut Hirsch.   

Přestože naměřené hodnoty byly známy, japonská vláda byla velice liknavá k vyhlášení nejvyššího, sedmého stupně a setrvávala na předchozím zařazení havárie jednotlivých reaktorů do čtvrtého a pátého stupně, jež jsou vyhrazeny událostem menšího rozsahu. Nakonec musela s pravdou ven. Fukušima má havarijní reaktory tři, zatímco v Černobylu se zvrtl jen jeden.

Na radioaktivní nehodě ve Fukušimě se ovšem podílel i čtvrtý reaktor, který sice nebyl v provozu, ale má ve své budově nezodpovědně přeplněný sklad vyhořelého paliva, jež se začalo tavit a vytvářet sérii dalších problémů.

Vláda: lepší se to, rychle pryč!

Fukušima má havarijní reaktory tři, zatímco v Černobylu se zvrtl jen jeden

Jak upozorňuje Jan Beránek z Greenpeace, už tak dost napjatou situaci prohlubuje riziko dalšího výbuchu. V prvním reaktoru se začal hromadit vodík a nepodaří-li se ho odpouštět, jeho exploze by mohla narušit kontejnement, který brání většímu šíření částic i radiace. Ovšem ke značnému úniku radioaktivity dochází i při odpouštění, takže bezpečné řešení této situace vlastně neexistuje.

Dlužno podotknout, že dosavadní fukušimské výbuchy vodíku smíšeného se vzduchem nesnesou srovnatelná rizika s dvěma výbuchy černobylskými. V Černobylu dvakrát po sobě vybouchl celý reaktor a neutlumitelná jaderná reakce rozmetala zbytky radioaktivních částic do širokého okolí. Vznítil se od nich grafit, který se v reaktorech černobylského typu používal tak jako ve varných a tlakovodních reaktorech voda. Obrovský žár vynesl další radioaktivní částice do vysokých vrstev atmosféry a větry je roznesly do celého světa. Tak drastickým vývojem Fukušima zatím nehrozí. Ale postupně se šířící záření ze tří porouchaných reaktorů a čtyř nádrží s vyhořelým palivem může svým celkovým objemem nakonec Černobyl překonat.

Když japonská vláda musela přiznat barvu s nebezpečností havárie, snaží se vytvářet alespoň dojem, že se daří držet fukušimské procesy pod kontrolou. V úterý 12. dubna prohlásila, že se riziko většího radioaktivního úniku z Fukušimy snížilo a že nejhoršímu bylo zabráněno.

Jedněmi ústy však mluvčí japonské vlády Jukio Edano vyhlásil: „Je to velmi těžké, ale žádáme obyvatele, jichž se to týká, aby v nadcházejících týdnech odešli.“ Vláda rozšířila evakuační zónu z deseti na dvacet kilometrů od elektrárny a tam, kde měření prokázalo zamoření, jde hranice povinného vystěhování ještě mnohem dál. Podle spadu radioaktivity ve směru převládajících větrů.

Až dosud byli lidé v pásmu mezi deseti a dvaceti kilometry od elektrárny v bezvýchodné situaci. Kvůli radiaci museli sedět doma a nevycházet ven. Pak byli vybízeni k dobrovolné evakuaci. Přijdou o své domácí prostředí a stát i elektrárenská firma je nechávají na holičkách.

Vliv havárie na své okolí bude trvat léta. I když se podaří zchladit reaktory i bazény s vyhořelým palivem, a tím utlumit záření. Natož kdyby se porušila ochranná obálka reaktoru, takzvaný kontejnment. Pak by se radioaktivní částice rozptýlily do okolí a kolotoč by se rozjel nanovo. Příznivější vývoj s poklesem záření se dá předpokládat, ne však zaručit.

Jak velké zatížení snese obyčejný občan v zasažené oblasti? Je to velice různé. Dětský organismus je mnohem náchylnější než dospělý. Antonín Kratochvíl, který do černobylské zóny jezdívá rok co rok fotografovat, se dověděl černobylskou zkušenost, že radioaktivní cesium působí na děti pětkrát intenzivněji než na dospělé. Nejodolnější jsou prý vůči vyššímu ozáření senioři. Hlavně proto, že mnohé zhoubné nemoci vyvolané zářením se vyvíjejí léta a senioři mezitím stačí zemřít na nemoc, která se za vinu ozáření nedává.

Mine Fukušimu černobylská zkušenost?

Ani za 25 let od Černobylu se nepodařilo spočítat, kolik tato havárie měla na svědomí obětí. Další „černobylský fotograf“ Václav Vašků upozorňuje, že velmi záleží na přístupu člověka, který údaje interpretuje. Bez diskuse je snad jen 28 lidí, již zemřeli na nemoc z ozáření těsně po havárii. Jakákoli vyšší čísla nejvášnivější zastánci využívání jaderné energie neakceptují. Naopak někteří odpůrci jaderného rizika shromáždili údaje jdoucí do milionů.

Akutní nemoc z ozáření byla přímo po černobylské havárii zjištěna u 134 hasičů a jaderných techniků a pomocníků. Pak přibývalo obětí, jež nešlo zaznamenat přímo na místě. A počty se začaly rozcházet. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová akceptuje počet obětí uváděný Světovou zdravotnickou organizací – do patnácti tisíc.

Ukrajinský akademik Vasilij Nestěrenko prověřil, co se dalo, a dospěl k počtu obětí v Černobylu: byl jich milion

Václav Vašků za léta, co se Černobylem intenzívně zabývá, už viděl mnoho důvěryhodných seznamů s velmi rozdílnými počty obětí. A začal se zajímat, jak důvěryhodný zdroj za tím kterým seznamem je. A dověděl se šokující věc: „Světová zdravotnická organizace je v publikování údajů o obětech radioaktivního záření podřízena Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE). Teprve nedávno se podařilo zjistit, že dvě instituce OSN mají mezi sebou už od padesátých let takřka konspirativní smlouvu. Tendenčně upraveným výsledkům samozřejmě věřit nemohu,“ uvádí  Vašků.

Našel si důvěryhodnější vědecký zdroj. Ukrajinský akademik Vasilij Nestěrenko spolu se svým synem Alexejem a ruským akademikem Alexejem Jablokovem prostudovali na téma vlivu černobylské tragédie na zdraví lidí pět tisíc studií a podrobili je kritické analýze. V souborné knize pak shromáždili prověřený počet obětí. Bylo jich milion. „Akademik Nestěrenko má sám po Černobylu podlomené zdraví, protože na místě prováděl výzkum potřebný ke zdolání tragédie. A kvůli současným černobylským aktivitám čelil dvěma pokusům o atentát. On je pro mne mnohem důvěryhodnější pramen než MAAE,“ říká Vašků.

Jaká je šance přežít?

Obyvatelům, kteří uposlechnou výzvu k evakuaci, nic vážného nehrozí. Dosavadní expozice radioaktivitou nedosáhly hranice bezprostředně ohrožující život. Členové Greenpeace sice v některých místech naměřili tak velkou intenzitu záření, že by člověk za jediný den nasbíral roční povolenou expozici, tomu se však dalo čelit ve zdech domu.

Ve třech reaktorech a čtyřech bazénech ve fukušimě probíhají procesy, které ještě dlouho budou zásobovat své okolí zářením

Přežít by podle japonských vládních úřadů měli i pracovníci přímo zasahující při chlazení elektrárny. Předsedkyně Drábová nalezla ve zprávách japonského jaderného dozoru ujištění, že žádný pracovník nebyl vystaven záření většímu než 170 milisievertů. Drábová to přirovnává k celoživotní dávce průměrného Čecha ze zdejšího přírodního pozadí. Nepřekročitelnou hranicí pro japonské pracovníky by měla být hodnota 250 milisievertů. Pak by se už nikdy neměli přiblížit k žádnému zářiči. Zhruba polovinu této mezní hodnoty má zatím jen dvacítka sledovaných lidí.

Jakkoli všechno vyhlíží ve srovnání s Černobylem mnohem příznivěji, neměli bychom podléhat sebeklamu, že katastrofa je zažehnána. Ve třech reaktorech a čtyřech bazénech probíhají procesy, které ještě dlouho budou zásobovat své okolí zářením. A při sebemenším problému s chlazením by se z nich mohly stát časované pumy.

Chlazení reaktorů bude trvat desítky dní, možná týdnů či dokonce měsíců, než přestanou zářit. A léta, možná desítky let se bude muset čekat, než bude možno elektrárnu pohřbít. Její vyhořelé palivo bude muset být převezeno a může být potenciálním nebezpečím pro nějakou jinou lokalitu.

A za kolik let bude krajina znovu obyvatelná, odhadnout nikdo neumí. V Černobylu jsou po pětadvaceti letech ochotni v zóně bydlet jen lidé odevzdaní osudu. Hrstka obyvatel proti někdejším tisícům. Příroda tu bují, ale lidé se musejí mít stále na pozoru.

Počet příspěvků: 1, poslední 19.4.2011 08:52 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.