Ceska Pozice

Francouzi zřejmě chtějí vyzkoušet jiný způsob vlády

Voliči jsou nespokojení zejména s tím, že Sarkozy nedodržel hlavní slib, jejž dal před pěti lety: „Pracovat víc, vydělávat víc.“

Podle nejnovějších volebních průzkumů by se měl stát novým francouzským prezidentem socialista François Hollande (vlevo). Svého protivníka, současného prezidenta Nicolase Sarkozyho, by měl porazit o šest procent hlasů. foto: © ReutersČeská pozice

Podle nejnovějších volebních průzkumů by se měl stát novým francouzským prezidentem socialista François Hollande (vlevo). Svého protivníka, současného prezidenta Nicolase Sarkozyho, by měl porazit o šest procent hlasů.

Prezidentské volby ve Francii spějí do finále. V neděli 6. května večer budeme znát jejich vítěze. Vzejde z duelu současného francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a kandidáta socialistů Françoise Hollanda. A zdá se, že jej rozhodnou příznivci předsedkyně krajně pravicové Národní fronty (NF) Marine Le Penové. Podpoří-li zástupce pravice, nebo zda budou oba politiky bojkotovat.

Neznalému turistovi musela prvomájová Paříž připadat jako v předvečer revoluce. Na náměstí Trocadéro se shromáždilo sto tisíc lidí s národními trikolórami a nadšeně zdravili Sarkozyho. Neméně početný průvod odborářů s rudými vlajkami táhl hlavním městem a v jeho čele kráčely přední osobnosti socialistické strany. Na náměstí Opera, jež připomínalo mraveniště, zase promlouvala pod narychlo vybudovanou jezdeckou sochou Johanky z Arcu k mnoha tisícům svých stoupenců Le Penová.

A nepřímo jim doporučila nevolit ani jednoho z obou kandidátů na francouzského prezidenta. S rukou zdviženou ve směru kopí legendární Johanky prohlásila: „Jsou jako siamská dvojčata a z jejich volby pro Francii nic dobrého nevzejde. Jste dospělí a rozumní lidé, a proto vám nebudu radit, zda v neděli zůstat doma, či jít do volební místnosti. Já půjdu, můj hlas však bude bílý!“

To znamená, že na jejím volebním lístku nebude uveden ani jeden z obou kandidátů. Co by to ve druhém kole francouzských prezidentských voleb znamenalo, kdyby ji její příznivci poslechli?

Rozhodnou „bílé lístky“

K odpovědi na tuto otázku je nutné si připomenout výsledky prvního kola francouzských prezidentských voleb. Před dvěma týdny – 22. dubna – v něm zvítězil Hollande s 28,63 procenty hlasů, jen s malým náskokem před Sarkozym (27,18 procenta). Třetí se umístila Le Penová (17,9 procenta), jejíž voliči mají tradičně blíž k pravici.

Pokud nerozhodnutí voliči Le Penové ji poslechnou a zůstanou v neděli doma, nebo hodí „bílý lístek“, volby by měly dopadnout dle průzkumů ve prospěch Françoise HollandaTo však neplatí o čtvrtém v pořadí Jean-Luc Mélenchonovi (11,11 procenta) a o jeho radikálních levicových voličích. Většina z nich v duchu Mélenchonova hesla Zbavme se Sarkozyho! v neděli 6. května podpoří Hollanda. Další z hlavních kandidátů, centrista François Bayrou (9,13 procenta), se sice rozhodl osobně podpořit Hollanda, ale podle průzkumů dá oběma kandidátům svůj hlas zhruba stejný počet jeho voličů.

Připočítají-li se k těmto výsledkům a odhadům hlasy, jež získali kandidáti na prezidenta, kteří nepřekročili pětiprocentní hranici, měl by Sarkozy ve druhém kole teoreticky získat 51,62 a Hollande jen 48,26 procenta hlasů. Z dlouhodobých průzkumů však vyplývá, že ve druhém kole naopak přesvědčivě zvítězí socialista Hollande. Měl by získat 54 a Sarkozy pouze 46 procent hlasů. Tedy o osm procent víc. Proč tomu tak je, není těžké pochopit.

Po pěti letech nepřesvědčivé a chaotické vlády je dosluhující prezident Sarkozy značně nepopulární, a proto Hollanda ve druhém kole určitě podpoří i běžní a radikální pravicoví voliči. Jsou totiž nespokojení jak se samotným Sarkozym, tak zejména s tím, že nedodržel svůj hlavní slib, jejž dal před pěti lety: „Pracovat víc, vydělávat víc.“

Sarkozyho jedinou šancí na znovuzvolení zůstávají příznivci NF, protože od nich může získat nejvíc hlasů. Vítězství Sarkozyho si však přeje pouze necelá polovina z nich – osm procent voličů Le Penové v prvním kole. Čím víc jich však Sarkozy získá, tím větší nadějí má v souboji s Hollandem. Pokud však nerozhodnutí voliči Le Penové ji poslechnou a zůstanou v neděli doma, nebo hodí „bílý lístek“, volby by měly dopadnout dle všech dlouhodobých průzkumů.

Klidná kampaň

Z uvedeného vyplývá, co se ve Francii odehrávalo během dvou týdnů mezi prvním a druhým kolem. Hollande pokračoval v klidné kampani a nezúčastnil se ani tradičního prvomájového pařížského průvodu odborářů, protože odjel na venkov, aby uctil výročí tragické smrti bývalého socialistického premiéra Pierra Bérégovoye. Na mítincích jen připomínal svá témata, jako je sociální spravedlnost, výdobytky pracujících, například opětovný odchod do penze v 60 letech, jejž Sarkozyho vláda zvýšila o dva roky, či vytváření nových pracovních míst státem.

Holland potvrdil, že v případě zvolení prezidentem navštíví jako první Berlín. A bude se snažit přesvědčit německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby podpořila hospodářský růst členských států EU.Nezměnily se ani hlavní body jeho programu – zdanění bohatých a světa financí. Přitom pomocí těchto finančních prostředků by se měly splácet obrovské veřejné dluhy Francie a podpořit obnova a růst francouzské ekonomiky. Tím by se podle představ socialistů odstranil děsivý rozpočtový deficit i záporná obchodní bilance Francie.

Pokud jde o zahraniční politiku, Holland znovu potvrdil, že v případě zvolení prezidentem navštíví jako první Berlín. A bude se snažit přesvědčit německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby namísto úspor a přísné rozpočtové a finanční politiky spíš podpořila hospodářský růst členských států Evropské unie. Ten by měla výhodnými půjčkami zadluženým zemím nastartovat Evropská centrální banka.

Hollande trval i na tom, aby do konce letošního roku byli z Afghánistánu staženi všichni francouzští vojáci, byť v něm dle mezinárodních dohod mají působit až do roku 2014.

Dvoustranná taktika

Vývoj závěrečné kampaně prezidenta Sarkozyho byl zřejmý již den po ohlášení výsledků prvního kola. Kandidát současné parlamentní většiny na rozhlasové stanice RMC/BFMTV prohlásil: „Všichni voliči Le Penové nejsou radikálními pravičáky a nemají vazbu na rodinný podnik otce a dcery, jímž je Národní fronta. Co svým hlasováním pro NF sdělují? Nic jiného, než že chtějí stejnou životní úroveň a pevné hranice. A aby Francie chránila své území, hodnoty a dědictví po předcích. Je proto nutné tyto lidi oslovovat, počítat s nimi.“ Poté zahájil hon na voliče NF.

Sarkozy také ještě víc přitvrdil svou předvolební pravicovou kampaň v tématech, jako je posílení práva, pořádku a bezpečnosti či ohrožení Francie cizinci a EU. A zašel natolik daleko, že i komentátoři pravicových médii si začali klást otázku, zda neztratil nejen soudnost, ale i prozíravost vůči budoucnosti své strany Unie pro lidové hnutí (UMP).

Například Hervé Gattegno z týdeníku Le Point napsal: „Zesměšňuje se u Francouzů, protože za tím vidí Sarkozyho volební kalkul. Především však vyvolává nejistotu u členů a poslanců UMP. Za měsíc nás čekají parlamentní volby a za současným ideologickým zmatkem, jejž způsobil banalizací a legitimizováním le penistů, což jeho předchůdci kategoricky odmítali, lze vidět náznaky stranické nejednotnosti a štěpení.“

Nicolas Sarkozy ještě víc přitvrdil svou předvolební pravicovou kampaň v tématech, jako je posílení práva, pořádku a bezpečnosti či ohrožení Francie cizinci a EU

Sarkozy však do své kampaně zapojil i docela oblíbeného premiéra Françoise Fillona a ministra zahraničí Alaina Juppého. Ti umírněnými projevy nadbíhali váhajícím centristům i dosud nerozhodnutým Francouzům. A vyzvedávali Sarkozyho odhodlání mít do roku 2016 vyrovnaný rozpočet, bojovat s deficity i nezaměstnaností a dosáhnout hospodářského růstu i s pomocí zvýšené DPH. Dle nich Francie dodrží své smluvní závazky nejen vůči spojencům v NATO, ale i v EU. To je však v rozporu se Sarkozyho výrokem, že Francie do roka odstoupí od Schengenské smlouvy.

Zda se tato dvoustranná taktika Sarkozymu vyplatila, ukáže až nedělní hlasování.

Nerozhodný televizní střet

Průzkumy veřejného mínění na ostrý Sarkozyho kurz zareagovaly až ve středu 2. května. Jeho volební preference se zvýšily o procento. Navzdory tomu by se novou hlavou státu měl stát François Hollande se ziskem 53 oproti Sarkozyho 47 procentům hlasů – o šest procent víc.

Nic na tom nezměnila ani s napětím očekávaná televizní debata obou kandidátů ve středu 2. května. Tříhodinový střet odlišných politických stylů i koncepcí, od nějž si Sarkozy sliboval, že „před národem socialistu a jeho ideje zpochybní, čímž zvrátí nepříznivé volební preference“, skončil podle komentátorů nerozhodně.

Sedmnáct milionů televizních diváků proto možná naposledy vidělo v roli prezidenta muže, jenž před pěti lety prohlásil, že svému nástupci předá sociálně zdravou, ekonomicky kompetentní a sebevědomou republiku, které nebude možné nic vytknout. Po pěti letech se však zdá, že Francouzi chtějí vyzkoušet jiný způsob vlády.

 

Francouzským prezidentským volbám se ČESKÁ POZICE věnovala v článcích:

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.