Finanční domy v Česku zažívají rekordní zisky. I díky úročení u ČNB

Data České národní banky (ČNB) ukazují, že na konci loňského roku činil zisk tuzemských bank, poboček zahraničních finančních domů působících v Česku a stavebních spořitelen 89,5 miliardy korun. Oproti předchozímu roku asi o devět miliard korun více. Rostoucí trend potvrzují zveřejněná čísla Komerční banky, Raiffeisenbank a Air Bank.

Vojtěch Wolf 24.2.2020
Má sektorová daň smysl? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Má sektorová daň smysl? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Má sektorová daň smysl?

Navzdory zpomalení ekonomiky se českému bankovnímu odvětví loni nebývale dařilo. Současná data České národní banky (ČNB) ukazují, že na konci roku činil zisk tuzemských bank, poboček zahraničních finančních domů působících v Česku a stavebních spořitelen 89,5 miliardy korun. To je oproti předchozímu roku asi o devět miliard korun více.

„Finální číslo může být zhruba o miliardu vyšší. Každopádně výsledky vysílají jasný signál a potvrzují trend rostoucích zisků tuzemských finančních domů,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Rostoucí trend potvrzují zveřejněná čísla Komerční banky, Raiffeisenbank a Air Bank.

Výnosy

Komerční bance loni stoupl čistý zisk o 0,4 procenta na 14,9 miliardy korun, Raiffeisenbank dokonce meziročně o čtvrtinu na 4,2 miliardy korun. „Rok 2019 byl dalším velmi úspěšným rokem v řadě. Podařilo se nám oslovit desítky tisíc nových klientů a růst jak v oblasti úvěrů, tak vkladů. Čistý zisk banky překročil hranici čtyř miliard korun, což považuji za neuvěřitelný výsledek,“ komentuje výsledky Igor Vida, generální ředitel a Raiffeisenbank. Air Bank ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera vykázala loni rekordní čistý zisk 1,5 miliardy korun, meziroční nárůst o sedm procent.

Banky mají u ČNB uloženo asi 2,8 bilionu korun, které byly až do čtvrtka 6. února úročeny dvěma procenty, jejich výnos tak činil kolem 50 miliard korun. Před zahájením kurzového závazku ČNB v listopadu 2013 u ní banky měly uloženo 455 miliard korun, přičemž úroková sazby tehdy činila 0,05 procenta.

Moneta Money Bank naopak zaznamenala mírný pokles zisku o 4,3 procenta na čtyři miliardy korun. „Hlavní příčina růstu zisků bankovního sektoru je spojena s vyššími úrokovými výnosy. To souvisí především s úrokovými sazbami centrální banky, které se v posledních letech postupně zvyšovaly a od začátku května 2019 dosahovaly dvou procent,“ vysvětluje Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Navíc, v pátek 7. února ČNB zvedla tuto úrokovou sazbu dokonce na 2,25 procenta.

„Depozitním institucím pomohla i ČNB. Atraktivněji úročené úložky u centrální banky se tak rovněž promítly do vyššího hospodářského výsledku českých finančních domů,“ potvrzuje jeho slova Pfeiler. Jen pro představu, banky mají u ČNB uloženo asi 2,8 bilionu korun, které byly až do čtvrtka 6. února úročeny dvěma procenty, jejich výnos tak činil kolem 50 miliard korun.

Před zahájením kurzového závazku ČNB v listopadu 2013 u ní banky měly uloženo 455 miliard korun, přičemž úroková sazby tehdy činila 0,05 procenta. Čistě hypoteticky, pokud by v té době reposazba byla na dvou procentech, jako tomu bylo doteď, činil by úrokový výnos devět miliard korun, zhruba šestkrát méně, než kolik dává ČNB bankám za vklady v současnosti. A po zvýšení reposazeb toto zhodnocení vkladů u ČNB ještě vzroste.

Pozitivní ekonomický vývoj

Do karet českým bankéřům hrál i pozitivní ekonomický vývoj. Díky němu zůstává podíl nesplácených úvěrů nízký, bankám proto nerostou náklady spojené se špatnými úvěry. „K vyššímu profitu přispěla i zlepšující se kvalita úvěrového portfolia. Klesá podíl problémových půjček, díky čemuž banky uvolňují rezervy. Rozpouštění rezerv se promítá do vyššího zisku,“ doplnil Pfeiler. Centrální banka, z jejíchž dat odhad vychází, prosincovou statistiku ohledně rekordních zisků komentovat nechtěla.

Do karet českým bankéřům hrál i pozitivní ekonomický vývoj. Díky němu zůstává podíl nesplácených úvěrů nízký, bankám proto nerostou náklady spojené se špatnými úvěry. Ani vyhlídky finančního odvětví nevypadají špatně.

„Vámi uvedená měsíční bankovní statistika má jinou metodiku sběru dat – pracuje s hodně předběžnými údaji. Tuto statistiku nekomentujeme nad rámec komentáře k hlavním indikátorům za prosinec 2019,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. „Pro sledování zisku celého bankovního sektoru je relevantní až čtvrtletní statistika,“ doplnila. Čísla se většinou o něco liší. Například loni uváděla prosincová statistika, že zisk odvětví překonal 80miliardovou hranici. V březnu zveřejněné čtvrtletní výsledky však ukázaly, že banky vydělaly celkem 82,1 miliardy korun.

Ani vyhlídky finančního odvětví nevypadají špatně. Například Moneta Money Bank očekává, že po spojení s Wüstenrot, což by mělo být v dubnu, přesáhne její letošní konsolidovaný čistý zisk 4,5 miliardy korun. „Doufám, že to vydrží další dva či tři roky. Bankovnictví je cyklické a během dvou či tří let se to může snadno změnit. Když se podíváte na celkovou ziskovost našeho sektoru, tak se dlouhodobě pohybuje na úrovni kolem 75 až 83 miliard korun. Když ale nastane recese, uvidíme úplně jiná čísla,“ upozornil před několika dny v rozhovoru šéf Monety Tomáš Spurný.

Financování státního rozpočtu

„Příznivé zisky tuzemských bank patrně ještě pár let vydrží, dlouhodobý výhled však může být méně příznivý ze stejných důvodů jako v Evropě. Sektor je stále více svazován regulatorními pravidly, která vedou k růstu nákladů, zároveň je na globálních trzích stále obtížnější za investované peníze získat rozumný výnos, což dopadá nejen na banky, ale i na pojišťovny či penzijní fondy,“ doplňuje Seidler z ING Bank.

Současné rekordní výdělky českých finančních domů spolu s tím, že velká část z nich plyne zahraničním vlastníkům bank, se nelíbí některým politikům sociální demokracie. Ti dlouhodobě vidí toto odvětví jako další možný zdroj pro financování státního rozpočtu a stále rostoucích sociálních výdajů.

Současné rekordní výdělky českých finančních domů spolu s tím, že velká část z nich plyne zahraničním vlastníkům bank, se nelíbí některým politikům sociální demokracie, ať jde o jejího předsedu Jana Hamáčka, či ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Ti dlouhodobě vidí toto odvětví jako další možný zdroj pro financování státního rozpočtu a stále rostoucích sociálních výdajů.

Dříve například ČSSD hovořila o takzvané dani z bankovních aktiv, která by do státní pokladny přinesla okolo 14 miliard korun ročně. Takovou sektorovou daň by podpořila KSČM a proti by zřejmě nebyli ani Piráti. Nicméně premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně řekl, že je proti jejímu zavedení, protože by banky tyto náklady přenesly na klienty, a není to ani v programovém prohlášení vlády. Namísto toho se Babiš s bankami loni dohodl na vzniku Národního rozvojového fondu, z nějž se mají financovat veřejně prospěšné projekty.

Počet příspěvků: 3, poslední 10.3.2020 03:54 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.