Diskuse k článku

Finanční detektivka, díl II.: Požírá nás vlastní finanční stín?

Nezbytněla americká finanční sféra natolik, že škodí veřejnému zájmu a obohacuje se neoprávněně? Detektiv se vydal po stopě... Druhý ze čtyř dílů finanční detektivky Jakuba Kučery.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

F. Nightsdale

Nešťastné zjednodušení

"Prohlédnout, že nám ve skutečnosti jde hlavně o děti,"

Nejde. Jde nám o "vzdělané a kultivované děti", přičemž vzděláností nemyslím akademické tituly, jako spíše reálné schopnosti a dovednosti napříč obory.

Děti samy o sobě nejsou pro společnost přínos. Tento příspěvek píšu v pauze na kafe po "učesání" spisu, kde muži vrátili svéprávnost (imbecilita, 3. stupeň invalidity) až poté, co zplodil 5 dětí (o kterých se ví) se třemi ženami obdobných "kvalit". Od té doby má (minimálně) další 3 s další partnerkou, která formou "nekonečného rodičáku" uniká před pracovním trhem.

Klient je ročník 1978, nejstarší dítě je o 16 let mladší, než on a již má pletky s policií..

Lze jeho 8 dětí hodnotit jako jakýkoliv přínos společnosti...? Jistě ne!

Ve skutečnosti budou spíše stejnou zátěží (a tedy destruktivním elementem) pro společnost, jako jejich otec..

Proto "vztah mezi tím, co člověk celoživotně do povinného důchodového systému zaplatí a co ze systému celoživotně získá" je mnohem lepším měřítkem a

0/0
13.1.2015 8:57
Foto

K64a68r63e59l 32P98l60í93h66a60l 2979515548701

logickým myšlením

se dá přijít na to, že finanční sektor jakožto tvůrce (spolu se státem) a distributor peněz může zvyšovat svůj podíl na HDP především tehdy, roste-li poptávka po penězích (a jeho službách, viz zmiňované poplatky). Díval jsem se na vývoj celkového dluhu USA podle jeho složení (vláda, finanční sektor, ostatní sektory, domácnosti) a lze říci, že jsou tam vidět zajímavé korelace s grafem podílu finančního sektoru na HDP. Nebudu se tu snažit nad tím polemizovat, nechám prostor autorovi. Očekávám, že doposud dva uvěřejněné díly jsou jakousi předehrou k finální kapitole o spojitosti mezi velikostí fin. sektoru a dluhy. Doufám, že se autor vytáhne a neomezí se na pouhé konstatování. Série článků vypadá zatím slibně.

0/0
4.1.2015 20:22

I. Patta 677

Na otázku v nadpisu článku říkám

jako sociální ekonom ANO. Ekonomové nás např. přesvědčili, že na stáří je potřeba spořit, nikoliv vychovat děti. To je ovšem účelová lež jak dokládám v článku "Příběh jednoho bankéře". Dostupné na adrese: http://sociologie.netstranky.cz/6-cast-pribeh-jednoho-bankere.html

Nebo další příklad. Ekonomové nás mimo jiné také přesvědčili, že oni rozumí řízení státu nejlépe. Stačí v této souvislosti připomenout výrok ministra A. Babiše o řízení státu jako firmy. V důsledku řízení státu ekonomy máme zde krachující tzv. sociálně vyspělý stát. Na jedné straně sociální výdaje převyšují výrazně 50 % státního rozpočtu, na straně druhé zde máme porodnost hluboko pod vyrovnanou populační bilancí. Jak tragické důsledky řízení vyspělého sociálního státu ekonomy je doloženo v materiálu "Sociálně ekonomická hlediska podpory rodin". Dostupné na adrese: http://slideplayer.cz/slide/2628016/

0/0
4.1.2015 9:40
Foto

Smartmark

Zajímavý pohled

Pane Patta,

Vaše interpretace je zajímavá a lákavá. Souhlasím s Vámi, že zvýšení objemu prostředků "obhospodařovanými" fondy (i v poměru k HDP) je způsobeno změnou toho, co znamená zabezpečit se na stáři. Při čtení věty„zlepšeme vztah mezi tím, co člověk celoživotně do povinného důchodového systému zaplatí a co ze systému celoživotně získá“ (NERV 2011) intuitivně cítím, že redukce teze na důchodový systém je umělá. Důležitější, než co člověk "celoživotně do povinného důchodového systému zaplatí", je co člověk "celoživotně vytvoří" a "co celoživotně získá" - a to jsou děti, spíš než peníze. Prohlédnout, že nám ve skutečnosti jde hlavně o děti, a ne o to, jestli si jako důchodci budeme moci koupit nový kabát, můžeme na příkladu drahého vzdělávání v USA: rodiče jsou ochotni za své celoživotní úspory (příp. i za půjčku) zaplatit potomkovi drahou školu (college nebo university). Rodiče ví, že děti jsou jejich budoucnost, ne dovolená v důchodovém věku.

Shrnutí 1: změna chápání zabezpečení na stáření (spoření místo dětí) &a

0/0
6.1.2015 23:59
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

Shrnutí 1: změna chápání zabezpečení na stáření (spoření místo dětí) → růst segmentu „cenné papíry“ → růst finančního sektoru.

Růst finančního sektoru je umožněn mj. vyšším objemem obhospodařovaného majetku, způsobeným spořením lidí na stáří (dříve se namísto spoření investovaly peníze do dětí).

Poznatek k Shrnutí 1: nárůst poplatků z obhospodařování majetku, a to i v poměru ku HDP, nemusí být způsoben jen vyšším objemem obhospodařovaného majetku. Může být způsobeno prostým zvýšením poplatků ("Dříve investiční poradci účtovali poplatky v závislosti na obchodování. Mnoho z nich poplatky nyní účtuje na základě objemu spravovaného majetku." ...0,8% celkové částky ročně). Aby se mohly zvednout poplatky, musí banky nabídnout něco navíc, nebo najít hloupější klienty (takovým, kteří sami nepodnikali nebo neinvestovali jsou náchylní k tomu platit 0,8% svých úspor ročně "správci").

0/0
7.1.2015 0:00
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

Na druhou nesouhlasím s Vaším tvrzením, že "Zajištění stáří nemůže být založeno na rizicích finančních trhů".

Poplatky za správu portfolia se dají obejít: člověk může kupovat sám akcie (jednorázový poplatek za transakci <0,5%) a zabezpečit se tak na stáří. Pokud by člověk s tak železnou pravidelností, s jakou platí důchodové pojištění (>10% příjmu každý měsíc, po dobu > 30 let), kupoval akcie 4-10 firem, které si dopředu stanoví (které jsou dlouhodobě stabilní, s dlouhým horizontem návratnosti [např. jaderné elektrárny]) a neorientoval se podle zpravodajství (vyznačujícím se vlnami euforie a krize), mohl by po celou dobu důchodového věku čerpat mnohem vyšší důchod, než jaký mu nabídne penzijní fond.

Rizika výkyvů finančních trhů se rozmělní v dlouhém časovém horizontu - každý pád burzy (krach systému) je ve skutečnosti příležitostí levně nakoupit cenné papíry. Stačí dál nakupovat akcie ve stejném tempu, a brzy se cena vrátí (krach jedněch vykompenzuje návrat druhých).

Nutnou podmínkou

0/0
7.1.2015 0:20
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

Nutnou podmínkou je minimalizace počtu transakcí (neprodávat dokud člověk není v důchodu, aby se neplatily poplatky navíc), a orientovat se podle předem definovaného plánu, ne podle burzovního zpravodajství (to může být těžké dodržet).

0/0
7.1.2015 0:21

I. Patta 677

Re: Zajímavý pohled

Buďte ujištěn, že vím co je to investovat na finančních trzích. Vyžaduje to ale spoustu vědomostí z ekonomie a pevné nervy. Zajisté uznáte, že něčeho podobného v masovém měřítku není průměrný vzorek populace schopen. Takže je to cesta pro Vás plus několik málo procent populace.

Doporučuji pročíst přednášku J. Rusnoka z r. 2004 "Udržitelný penzijní systém, inovativní přístup". Dostupné na adrese: https://is.savs.cz/dok_server/slozka.pl?id=1678;download=1967

V přednášce jsou objasněny základní vztahy co se týká výchovy dětí a zabezpečení na stáří. U přednášejícího se jedná o převzetí cizích myšlenek (J. Hyzl). Vzhledem k tomu, že J. Rusnok je ekonom, tj. specialista jen na finance, nenabízí skutečná řešení uchopitelná politiky.

0/0
7.1.2015 11:04
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

"Zajisté uznáte, že něčeho podobného v masovém měřítku není průměrný vzorek populace schopen."

V III. díle autor mluví o "levných indexových fondech" (fondy nakupují rovnoměrně všechny akcie, jak jsou zastoupeny v indexu). Např index "S&P 500" výkonem překonal 2/3 profesionálně spravovaných fondů. Buď ani ty ekonomické vědomosti nepomáhají, nebo mají fondy vysoké poplatky. Myslím, že nakupovat akcie v poměrném množství, jak jsou zastoupeny v indexu, zvládne i průměrně vzdělaný člověk, vždyť je to trojčlenka. (Pro optimalizaci poplatků však "indexový fond" může být výhodnější).

Rusnokovu přednášku z 2004 jsem četl, a souhlasím s argumentem, že když rodiče živí dítě, v horizontu 65let "žvyšují tím hodnotu aktiv národního penzijního fondu" (zní to strašně :). Ale, jak sám ve svém článku uvádíte, je rozdíl mezi splodit děti, nějak vychovat děti a dobře vychovat děti. Tento parametr v modelu postrádám (*). V ekonomizované době nás asi napadne, že dobře vychovat znamená vychovat k práci, takže důchody ro

0/0
10.1.2015 22:46
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

V ekonomizované době nás asi napadne, že dobře vychovat znamená vychovat k práci, takže důchody rodičů mohou být proporcionální k příjmům dětí. To by sedělělo, ale na co je pak potřeba důchodový systém?

* Absence parametru kvality výchovy může vzbuzovat nehumanistické, ale nezanedbatelné otázky: Co rodiny se 7 dětmi (Pánbůh díky za ty dary!), kde rodiče pracovali <1/2 produktivního života? Mají rodiče dostávat vysoký důchod? Nezvýšilo by to pocit "průměrného vzorku populace" vůči některým menšinám, že dostávají něco, co si nezaslouží?

0/0
10.1.2015 22:48

I. Patta 677

Re: Zajímavý pohled

Nejde o to aby rodiče dostávali vysoký důchod. Oni si jej vyberou tak, že důchod budou čerpat déle. Více v článku Kdo se v tom má vyznat, na adrese: http://sociologie.netstranky.cz/13-cast-kdo-se-v-tom-ma-vyznat.html

Mnohem důležitější je, aby odcházeli natolik včas do důchodu, aby se mohli plně věnovat výchově vnoučat. Je to určující z hlediska zakotvení rodového a národního. Rodina potřebná pro plnohodnotnou socializaci dítěte je tří-generační. Jen nukleární rodina (rodiče plus děti), znamená výchovu Hippies.

0/0
11.1.2015 1:18
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

Pokud rozumím správně Vašemu návrhu "sociálně-ekonomického daň. systému" (http://slideplayer.cz/slide/2628016/, slide 29), je hlavní změna výše daňového odpočtu na děti. Tj, že by se na 1 dítě namísto daňového odpočtu 1117Kč měsíčně (nyní) uplatnilo 3300Kč.

Jsou-li průměrné roční náklady na výchovu dítěte do 18 let 80tis Kč, pak lze daňový odpočet vyjádřit jako 17% nyní (1117*12/80000) vs 49% (3300*12/80000) výdajů na dítě.

V zásadě s Vámi souhlasím. Výdaje na dítě by měli být "daňově dopočitatelnou položkou". Když si firma rozvážející pizzu koupí auto, může si náklady na auto postupně odečítat z daňového základu (nákup auta je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů firmy). Pořízení dítěte je neméně významnou investicí s delší časovým horizontem.

0/0
12.1.2015 13:28
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

Výchova a živení dětí je výdaj vynaložený na dlouhodobé (dosažení, zajištění a) udržení příjmů státu i důchodového systému. Tyto náklady (v minimální konstatní výši, např 80tis ročně), by tak měli být odečitatelné ze základu pro výpočet sociálního pojištění (až do výše, kterou rodiče odvádí) a daně z příjmu (až do výše, kterou rodiče odvádí). (Tyto náklady nejsou spotřebou, ale investicí.)

Podle současné sazby (26% sociální, 15% příjem) mi vyšla trochu rozdílná výše měsíční slevy: 2100Kč na sociální (31,5%*80000/12) a 1000Kč (15%*80000/12), která by se rozdělila mezi rodiče, kteří se o dítě starají.

Proč je to takový problém prosadit?

Rodičovský příspěvek, pastelkovné, a jiné almužny by se mohly snížit.

0/0
12.1.2015 13:28

I. Patta 677

Re: Zajímavý pohled

Rozumíte tomu správně. Bohužel ekonomie má jen finanční rozměr a proto ekonomové nemají dítě ve svém portfoliu. Více v článku Ekonomové a dítě. Dostupné na adrese: http://sociologie.netstranky.cz/2-cast-ekonomove-a-dite.html

0/0
12.1.2015 21:57
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

A to ještě odpočet daně na dítě nezohledňuje DPH. Zde je veliká disproporce (firmy většinou "plátci DPH" si v nákladech a příjmech DPH "vykrátí" až k nule; rodiny vždy "neplátci DPH" platí DPH vždy ze všeho co koupí).

0/0
14.1.2015 0:40

I. Patta 677

Re: Zajímavý pohled

Dotkl jste se jedné z klíčových otázek. Za prvé dobře, tj. k práci vychovat děti mohou jen pracující rodiče. Za druhé, je zde obrovský omyl sociologie, který způsobuje, že sociální vysoké školství vychovává absolventy pro Barnevernet! Dostupné na adrese: http://sociologie.netstranky.cz/21-cast-dite-a-barnevernet.html

Na uvedeném webu si v případě zájmu o podrobnosti můžete otevřít v menu heslo Sociální kapitál - doplněno.

0/0
11.1.2015 1:09
Foto

K92a12r33e46l 16P49l31í85h80a25l 2399365428921

Re: Zajímavý pohled

Buď jste na burze neinvestoval anebo pouze krátce a máte jen prosté štěstí, že jste do toho skočil v době růstu. Každý obchodní systém je postaven na tom, že v něm musí někdo prodělávat, aby jiný mohl vydělávat. Tudíž z principu burzu nelze použít jako masový nástroj k uchování hodnoty životních úspor nebo dokonce k tvorbě zisku. Čistě početně je to nemožné. A jak píše p. Patta, člověk na to musí mít vědomosti, čas a především nervy ve chvílích, když Váš balík akcií ztratí během roku 50%. Stačí se podívat na grafy indexů světových burz, které jsou složeny z desítek akcií a bude vše jasné. A pak jsou tu krachy. Bakalovo NWR (=OKD) vstoupilo na burzu za 400 Kč/akcie, krátce vyrostlo na 600, nyní stojí 0,5 Kč. Ne, to není překlep, je to správně (slovy ze šesti stovek na padesátník). A není to jediný případ krachu. Nedovedu si představit, jak běžný člověk sleduje informace a ceny renomovaných akcii na zahraniční burze. Jste vtipálek.

0/0
7.1.2015 23:34
Foto

K46a81r58e10l 83P23l15í52h68a89l 2839895868381

Re: Zajímavý pohled

Jen krátce dodám, že ty zkazky o dlouhodobých výdělečných akcionářích kdesi v USA jsou možná pravdivé, ale nikdo, kdo je spojen s investováním (brokeři, banky, správci fondů, ale i novináři pišící o investování) už Vám neřekne, kolik lidí naopak prodělalo. Zničili by si tím svůj byznys, který je živí. Naopak burzy potřebují neustálý přísun troubů, kteří na nich odevzdají své úspory. Jak jinak by mohli vydělat, kdyby na burzách byli všichni profíci a ceny by se panicky nepohybovaly? Burza je téměř identická s loterií - pár šťastných milionářů vystavených na titulních stranách a v pozadí milióny lidí, kteří na ně každý den přispívají. A provozovatel loterie (správce burzy či fondu, broker...) se směje, jak mu tečou v tichosti poplatky....

0/0
7.1.2015 23:42
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

"nikdo, kdo je spojen s investováním už Vám neřekne, kolik lidí naopak prodělalo""

"Mezi 2004 a 2008 dvě třetiny aktivně spravovaných "large cap" fondů dosáhli menšího zhodnocení, než index S&P 500.", tj, dvě třetiny "profesionálních správců majetku" oproti předem definovanému mixu akcií svým klientům prodělalo (http://www.spindices.com/documents/spiva/spiva-us-year-end-2008.pdf)

"Burza je téměř identická s loterií..."

Proč potom platit "správci portfolia" 1% ročně za to, že hraje loterii s mými penězi?

"Naopak burzy potřebují neustálý přísun troubů, kteří na nich odevzdají své úspory."

S ohledem na vývoj porodnosti a důchodů zástup troubů ještě přijde (až si lidé přemístí peníze z ING účtu do fondu, který za ně koupí akcie).

"A provozovatel loterie (správce burzy či fondu, broker...) se směje, jak mu tečou v tichosti poplatky...."

V tomto článku je vidět, že se nejvíc smějí ti, co účtují % z celkové hodnoty ročně, nikoli burza (poplatek za transakci).

0/0
10.1.2015 22:16
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

"Buď jste na burze neinvestoval anebo pouze krátce a máte jen prosté štěstí, že jste do toho skočil v době růstu."

Máte pravdu, začal jsem v 2010, a to byla burza dole. Pád OKD byl tak kompenzován jinými tituly. (Přiznávám, že oproti indexu S&P 500 vycházím jako težce poražený).

"Tudíž z principu burzu nelze použít jako masový nástroj k uchování hodnoty životních úspor nebo dokonce k tvorbě zisku."

Proč nelze použít princip "indexového fondu" (v III. díle uvádí autor příklad Vanguard, ale podobně si může strategii definovat i jednotlivec) ? Nestaví to i investora někde doprostřed mezi dichotomii "někdo vydělává", "někdo prodělává"?

"Stačí se podívat na grafy indexů světových burz"

Při rovnoměrném postupném investování po dobu 40 let a postupném čerpání po dobu 30 let nenacházím index, který my neměl nízké zhodnocení. (OK, možná právě ty, co zanikly, se nedají najít. Ale moc příkladů, kromě komunistů 48, mě nanapadá).

Problémem může být, že historická křivka vypadá přesvědčivě, když se

0/0
10.1.2015 23:25
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

Problémem může být, že historická křivka vypadá přesvědčivě, když se blíží nevhodný okamžik vstoupit. To se však časem rozloží. A nic to nemění na faktu, že rovnoměrné (co do času i diverzifikace) a dlouhodobé investování přináší na trh likviditu (přidaná hodnota).

0/0
10.1.2015 23:25
Foto

K20a65r50e16l 24P40l83í25h64a52l 2949115758371

Re: Zajímavý pohled

Chce to trochu matematiky a spojit cenu čehokoliv s časem, tedy neuvažovat staticky, nýbrž dynamicky. Např. Vaše poslední zmíkna o přínosu likvidity a tedy příčině růstu burzy může být jen dočasná. Ta likvidita se musí odněkud brát, tedy na úkor nějaké jiné sféry ekonomiky, která v důsledku podfinancování s určitým opožděním způsobí snížení výkonu některých titulů v indexu. V určitém bodě se přísun likvidity zastaví a pokud nebudou jiné hnací mechanismy podněcující růst, dojde k poklesu burzy, protože nebudou naplněna očekávání investorů na budoucí zisky a tito je začnou vybírat. Jako důkaz podporující tuto teorii mohu předložit rozdílnost mezi účetní a tržní hodnotou firmy. Ta tržní hodnota započítává budoucí zisky (dividendy) za nějakou dobu podle jistých obecných zvyků, které tu nechci pitvat. Pokud si vezmeme jako návratnost investici třeba pouhých pět let a divi bude 5%, pak je tržní o 25% vyšší než účetní.

0/0
11.1.2015 14:07
Foto

K36a70r23e50l 50P59l19í53h54a54l 2829645858121

Re: Zajímavý pohled

A to se ještě držím při zemi, protože P/E (Price/Earnings česky cena/výnos) bývá běžně kolem desti i víc. Ostatně na toto dojelo OKD, které před pěti lety mělo tuto hodnotu vysokou, protože cena uhlí byla přemrštěná a tudíž generovalo zisky bez námahy. Dnes negeneruje nic a investoři ji logicky pustili k vodě. Když se k tomu započítá dluh, který jednak snižuje účetní hodnotu a jednak momentálně ani není možnost na něj vydělat, pak nezbývá nic jiného než ochrana před věřiteli = pro titul na burze krach a nenávratná ztráta investice. Toto se stává. Indexy jsou zrádné v tom, že jejich parametry výpočtů jsou neustále upravovány podle kvality titulů, tedy jejich ceny za akcii, likvidity a jejího podílu v indexu. Špatné tituly jsou postupně z něj vylučovány a nahrazované jinými. To budí falšený dojem, že burzy pořád rostou. Není to pravda. A pak je tu vliv globalizace a internetu, které umožnily přísun titulů a peněz na kvalitní trhy (Londýn, NY apod). Žádný strom neroste do nebe a vše má li

0/0
11.1.2015 14:16
Foto

K24a94r35e49l 97P24l70í49h40a23l 2719885968441

Re: Zajímavý pohled

a vše má limity. Já už to znám velmi dobře. Moje první investice byly podílové fondy. V roce asi 2007 mi paní v bance říkala, že nemovitosti jsou jistota. Naštěstí jsem ji neposlechl. Trh se nasytil, lidé už měli nabrané hypotéky a zkrátka se zastavil přísun likvidity a tudíž i ceny. Pokles zahraničních ekonomik způsobil pokles té naší a slabší příjmy domácnosti trend obrátily. Neschopnost EU a národních vlád (přestat šířit dluhy) a mít pro-růstovou politiku způsobuje, že i po pěti letech tu máme v EU nezaměstanost kolem 11-12%, zatímco v USA se dostali postupně pod 6%. To jsou vnější vlivy, které mohou způsobit, že investor uvízne ve ztrátové pozici a bude čekat dlouhé roky na růst a ono nic. Za 5-10 let se může stát cokoliv (rozpad EU, převrat, konflit) a své úspory navždy ztratíte.

0/0
11.1.2015 14:25
Foto

K15a31r73e23l 10P64l12í19h79a40l 2459415548551

Re: Zajímavý pohled

Nejjednodušším a nejvěrnějším systém kopírující výkon ekonomiky je průběžný důchodový systém s konstantní sazbou odvodu z příjmu. Prostě odebírá stále stejný podíl z toho, co ekonomika vytvoří a ten se rozděluje mezi důchodce.

Burza je systém, ve kterém někdo něco očekává a podle toho se chová. Když přestane očekávat, burza padá. Proto ty výkyvy, které jsou odtržené od reál ekonomiky. A pořád platí, že na každý obchod musí být nejméně dva - vydělávající a ztrácející.  Přeji Vám mnoho zdaru v investování, je to těžký úkol.

0/0
11.1.2015 14:30
Foto

Smartmark

průběžný důchový systém vs. burza

"průběžný důchodový systém s konstantní sazbou odvodu z příjmu"

Sociální odvody se platí pouze ze mzdy (ne z příjmu z divident nebo obchodu). Při klesajícím poměru mezd ku HDP (a stoupajícím poměru firemních příjmů ku HDP, http://www.nytimes.com/interactive/2013/08/09/business/economy/Higher-Profits-Lower-Wages.html?ref=economy), bude příspěvek do průběžného důchodového systému nižší (v % k HDP) => nižší důchody.

Souhlasím, že burza je plná spekulací, očekávání a manipulací. Např. roustoucí vývoj indexu S&P 500 může být zčásti vysvětlen zpětným odkupem akcií firmami samotnými (https://hbr.org/2014/09/profits-without-prosperity).

0/0
12.1.2015 11:14
Foto

Smartmark

Re: Zajímavý pohled

"Indexy jsou zrádné v tom, že jejich parametry výpočtů jsou neustále upravovány podle kvality titulů, tedy jejich ceny za akcii, likvidity a jejího podílu v indexu. Špatné tituly jsou postupně z něj vylučovány a nahrazované jinými. To budí falšený dojem, že burzy pořád rostou."

Toto jsem si neuvědomil. Jak často je zastoupení akcií v indexu přepočítáváno? denně? Jak častosi myslíte, že to aktualizují spravci "indexového portfolia" (jako Vanguard)?

Na druhou stranu indexy (pokud vím) nezahrnují dividendy. Lze tedy dosáhnout zhodnocení ve výši index + průměrná dividenda (např 2%) ?

0/0
12.1.2015 9:23
Foto

K79a48r91e29l 15P44l27í49h80a55l 2709615658461

Re: Zajímavý pohled

Některé indexy dokonce berou i dividendy, je to např. některý z odvozených od DAXu. Výpočet DAXu bere v úvahu cenu a likviditu, ale DJIA preferuje cenu (přesně to neznám). Já se v tom nešťourám, jen vím, že tam jsou rozdíly, ale především je pro mne důležité vědět, že když některá akcie jde hodně do háje, tak ji vyřadí a nahradí další v pořadí z dané burzy (sektoru), která splňuje kritéria ceny a kapitalizace. Pro PX najdete snadno na BCPP.CZ po kliknutí vlevo na záložku Indexy.  Koukám, že NWR tam stále zůstává. Není to zas tolik překvapivé, protože na té naší pidi burze není čím nahrazovat... jak často se to mění? Zas moc ne, asi tam bude souvislost s krizemi. NWR je krásný příklad, jak se dá vytřít podlaha s investory - udělat restruktualizaci tak, že se vydají další akce  (19 na jednu starou!) a Vy si je buď nakoupíte (a vložíte další peníze do už tak ztrátové pozice) nebo nekoupíte a hodnota jedné držené akcie spadne na dvacetinu....

0/0
13.1.2015 13:24
Foto

K73a77r44e29l 84P95l52í88h52a72l 2839545658811

Re: Zajímavý pohled

Často jste se "otřel" o téma podílové fondy - ano, většina jich stojí za... Jsou naprosto pasivní, berou poplatek a nakonec, pokud chce člověk na nich vydělat při kymácení trhu, tak musí neustále nakupovat a prodávat (za nemalý poplatek). Zajímavou alternativou, která je typická pro Evropu, jsou certifikáty. Pokud je mi známo, tak jsou z pohledu vlastnictví považovány za dluhopis, takže pokud se vydavatel certifikátu dostane do špatné situace, držitel má větší šanci na zpětné získání jeho tržní hodnoty (podle podkladového aktiva, ke kterému se certifikát vztahuje). A můžete obchodovat na obě strany, což fondy neumožňují (a často ani mnozí brokeři na některé akcie).

0/0
13.1.2015 13:35