Femme fatale ministra Picka

Vlastimil Picek jmenoval ředitelkou odboru komunikace a propagace ministerstva obrany Miru Třebickou. Dle několika na sobě nezávislých zdrojů ČESKÉ POZICE  jde o jeho důvěrnou přítelkyni. Jejich vztah je v rámci resortu veřejným tajemstvím. Ačkoli se ČESKÁ POZICE soukromým životem veřejných činitelů v drtivé většině případů nezabývá, tento považujeme za oprávněnou výjimku.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: Montáž: ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTK, http://www.mocr.army.czČeská pozice

Generál Vlastimil Picek provedl letos v dubnu jako ministr obrany personální výměnu na pozici ředitelky odboru komunikace a propagace. Novou šéfkou odboru se stala Mira Třebická. Zdánlivě standardní výměna; ministr si vybírá nebližší spolupracovníky dle vlastního gusta. Jenže tato výměna není standardní.

Ačkoli se ČESKÁ POZICE soukromým životem veřejných činitelů v drtivé většině případů nezabývá, existuje z tohoto pravidla přinejmenším jedna výjimka. A to když politici a vrcholní představitelé státu jmenují do veřejných funkcí své rodinné příslušníky nebo osobní partnery. Takové výstřelky totiž podrývají demokratický charakter politiky, mohou oslabovat pozice odpovědných činitelů, komplikovat řízení svěřených úřadů, dokonce zakládat či upevňovat klanové struktury.

Poměr ministra s jeho podřízenou je v resortu obrany veřejným tajemstvím

Z rozhovorů se šesti současnými i bývalými vedoucími zaměstnanci ministerstva obrany vyplynulo, že ministr Picek a Mira Třebická spolu mají důvěrný vztah; poměr ministra s jeho podřízenou je v resortu obrany veřejným tajemstvím. Picek ani šéfka komunikačního odboru Třebická na otázky týkající se jejich vztahu ČESKÉ POZICI neodpověděli. Třebická na naše otázky reagovala, avšak sdělila pouze, že na otázku neodpoví, protože je to prý „pod její úroveň“.

Společná cesta

Známost Třebické s Pickem se datuje do období, kdy pracovala v tiskovém odboru prezidentské kanceláře Václava Klause. Vlastimil Picek v téže době vykonával funkci náčelníka Vojenské kanceláře na Hradě. Když se v roce 2007 vyhoupl do postu náčelníka generálního štábu, vzal si Třebickou k sobě, a to na post komunikační manažerky (jde o jinou funkci než pozice tiskové mluvčí armády, tu zastává Jana Růžičková).

Jak dobře se Picek s Třebickou zná? „Jejich intimní vztah není tajemstvím. Třebická mi řekla, že má s Pickem dlouhodobý poměr,“ uvedl pro ČESKOU POZICI nynější obchodní ředitel firmy R Media Filip Hrnčíř, jenž se s Třebickou před rokem pohádal. Ke konfliktu došlo kvůli projektu Wintonovy vlaky, jenž formou výstavy fotografií a dokumentů připomněl záchranu stovek dětí z Československa před nacistickou hrozbou. Generálním partnerem projektu bylo ministerstvo obrany, které projekt spolufinancovalo. Spolupráci dojednával Hrnčíř.

„Na jedné poradě vedoucích oddělení mě Mira Třebická najednou napadla se slovy, že s projektem nesouhlasí, protože jde o sponzoring ODS, a že jsem bílý kůň strany. To byl absolutní nesmysl. Požadoval jsem, aby se mi omluvila, čehož jsem se však nedočkal. Skutečnost, že z ní nyní Picek udělal šéfovou šedesátky lidí, považuji za nehorázný nepotismus,“ dodal Hrnčíř, který koncem roku 2012 odešel po třinácti měsících na obraně do soukromé sféry. Třebickou znal velmi dobře, neboť jí v roce 1998 šéfoval v Buřince České spořitelny. Invektivu ze strany Třebické si vysvětloval jako snahu poničit projekt, s nímž přišel někdo jiný než ona sama.

Co manažerské zkušenosti?

Narazili jsme i na výhrady k působení Třebické na ministerstvu obrany, které se netýkají jen jejího nadstandardního vztahu k šéfovi. Dle lidí z branže nikdy neřídila odbor s desítkami zaměstnanců. Dnes jich má na ministerstvu obrany pod sebou skoro šest desítek.

Tázali jsme se, jaké pracovní zkušenosti z řídících funkcí Třebická má a na základě čeho ji Picek vybral jako ředitelku odboru. Byli jsme odkázáni jen na prohlášení na webu ministerstva obrany. „Děkuji dosavadní ředitelce Janě Malíkové za práci, kterou pro resort obrany odvedla, a přeji jí mnoho úspěchů v osobním i profesním životě. V osobě Miry Třebické ji střídá zkušená profesionálka, se kterou spolupracuji už dlouhou dobu,“ prohlásil v dubnu Picek.

Dle bývalých i současných spolupracovníků Třebické je nová ředitelka výrazná individualistka, která se dostává často do konfliktů s kolegy

Třebická posléze ke svým schopnostem uvedla, že se v PR branži pohybuje od roku 1994 a díky práci na generálním štábu a na ministerstvu obrany má velmi dobrý přehled o fungování komunikačního odboru. „Každého svého podřízeného znám z pracovního hlediska do detailu. Vím, kdo pracuje, kdo pracuje méně a kdo na svou funkci nestačí. Dělám určité změny a přesuny. Chápu, že se to některým nelíbí,“ napsala ČESKÉ POZICI Třebická.

Dle bývalých i současných spolupracovníků Třebické, s nimiž ČESKÁ POZICE hovořila, je nová ředitelka výrazná individualistka, která se dostává často do konfliktů s kolegy, a ty pak řeší prostřednictvím konexí s nadřízenými. Před několika lety si dle našeho důvěryhodného zdroje na Třebickou stěžoval Pickovi i Andrej Čírtek, ředitel odboru komunikace a mluvčí resortu obrany v letech 2004 až 2009. Čírtek na naši otázku, čeho přesně se jeho stížnost týkala, uvedl: „Nechci tu věc komentovat.“

Další bývalý ředitel odboru komunikace Jiří Grund, jehož si na resort obrany v roce 2010 přivedl Alexandr Vondra, k osobě Třebické poznamenal: „Byla energická a přicházela se zajímavými nápady. Proto jsem se jí snažil vycházet vstříc. Přestože několikrát zneužila mou důvěru, přeji jí, stejně jako odboru komunikace, jen to nejlepší.“

Zahraniční paralely

Románky přirozeně nejsou výjimkou ani na západ od českých hranic. Ve srovnání s Českem však existuje jeden podstatný rozdíl: západní politici poté, co se na možnou protekci a zaměstnávání osob, k nimž mají důvěrný vztah, přijde, na své funkce zpravidla rezignují.

Aktuálně v Německu vybublal skandál ohledně zaměstnávání rodinných příbuzných v bavorském zemském parlamentu. Kauza nabyla obřích rozměrů, když se ukázalo, že tyto praktiky využívalo 79 ze 187 poslanců. Seznam hříšníků minulý pátek zveřejnila předsedkyně parlamentu Barbara Stammová (CDU). Předseda křesťanskosociální frakce Georg Schmid, jenž své manželce coby údajné sekretářce dopřával až 5500 eur za měsíc, oznámil rezignaci.

Jako další příklad může sloužit bývalý náměstek ministra obrany USA Paul Wolfowitz. Po nástupu do pozice prezidenta Světové banky v rozporu s etickým kodexem banky povýšil svou dlouholetou přítelkyni Shahu Rizaovou a přidal jí na platu. Na případ upozornil deník Financial Times a Wolfowitz v roce 2007 oznámil rezignaci.

Vraťme se však k armádě. Americkou veřejností zacloumal skandál generála Davida Petraeuse, jenž kvůli milostné aféře s Paulou Broadwellovou, která o něm napsala životopisnou knihu, musel opustit post šéfa tajné služby CIA. Nic na tom nezměnil ani fakt, že šlo o jednoho z nejrespektovanějších armádních představitelů. Z postu odešel s hanbou, přestože se neprokázalo, že by ohrozil bezpečnostní zájmy země.

Bezpečnostní analytik Jan Schneider v souvislosti s Petraeusovým případem napsal: „Když není ředitel CIA schopen utajit milenku, jak chce šéfovat zpravodajcům?“ Případ Picek-Třebická vybízí k podobnému zamyšlení. Od bývalého náčelníka generálního štábu profesionální armády máme právo očekávat profesionálnější chování.