Evropské zemědělství nebude tak ekologické, jak hlásá EU

Sedm českých nevládních organizací kritizuje návrh reformy Společné zemědělské politiky EU.

Čestmír Klos 23.10.2011

Sedm českých nevládních organizací kritizuje návrh reformy Společné zemědělské politiky EU, neboť některé jeho prvky ohrožují životní prostředí. Setkání, z jehož závěrů čerpáme, se zúčastnili zástupci organizací:

  • Česká společnost ornitologická
  • Daphne – institut aplikované ekologie
  • asociace nevládních organizací Zelený kruh
  • Compassion in World Farming
  • Společnost pro zvířata
  • Glopolis
  • Hnutí Duha

Návrh vyvolává obavy z půdní eroze, která může ohrozit evropskou krajinu

Podle návrhu reformy, který byl zveřejněn 12. října, má být podpořena produkce monokultur řepky a kukuřice. Obě plodiny hrají významnou roli ve výrobě biopaliv, takže se jim rozevírají velké perspektivy. Jsou však zrádné z hlediska využívání půdního fondu. Kukuřičná a řepková pole nejsou s to zadržovat vodu a zejména ve zvlněných terénech jsou náchylná k erozi.

Nejedno české náměstí už muselo čelit naplaveninám ornice. Z polí tak zmizelo velké množství toho nejcennějšího, co dělá úrodné pole úrodným polem. A protože u některých dalších podporovaných plodin není ze zdůvodnění Evropské komise ani zřejmé, proč je nárůst jejich produkce žádoucí, opomíjená ochrana zemědělské půdy vyvolává obavy, že návrh může dokonce ohrozit evropskou krajinu.

Souhrnný komentář k návrhu Společné zemědělské politiky EU: Dopadne evropské zemědělství jako Řecko?

Problematický je také návrh, aby minimální požadavky na ochranu životního prostředí a zdraví nemusely plnit malé farmy. Existují sice doklady, že malé farmy častěji samy od sebe hospodaří v souladu s ochranou přírody a snížení administrativní zátěže by pro ně bylo výraznou pomocí, ale zákonné požadavky by měly být závazné i pro ně. Jde o soubor minimálních standardů v oblastech ochrany veřejného zdraví, zdraví a pohody zvířat, zdraví rostlin a také o standardy v ochraně životního prostředí.

Co se skrývá za ozeleněním?

Největší novinkou návrhu je navázání přímých plateb na trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a podporu celkové stability zemědělských ekosystémů. Takzvané „ozelenění plateb“ souvisí se souborem požadavků, jejichž splněním je podmíněno 30 procent přímých plateb jednotlivým farmám. Mezi požadavky patří ochrana trvalých pastvin, střídání plodin a vymezení sedmi procent rozlohy farmy, na nichž bude ponechán prostor přírodním procesům.

Přestože je ozelenění přímých plateb významným krokem vpřed, zůstává řada nejasností o začlenění jednotlivých požadavků do zemědělské praxe. Zejména bude nutné jasně určit, jaké plochy lze zahrnout mezi místa vymezená ochraně přírody a jaký způsob jejich využívání bude přijatelný.

Z hlediska ekologických nevládních organizací by tyto plochy měly zahrnovat například podmáčené sníženiny v polích, meze, hodnotné travní porosty a další specifické krajinné prvky.

Tyto plochy mají potenciál zvýšit krajinnou pestrost, přispět ke snížení půdní i větrné eroze a zadržet vodu v krajině. Mohou také podpořit pestrost rostlin a živočichů v evropské přírodě.

Například při dosavadním přístupu se pestrost ptáků v evropské zemědělské krajině vytrvale snižuje. Dokládají to výsledky celoevropského sčítání. „V roce 2011 byl zjištěn největší pokles početnosti polních ptáků od zahájení monitoringu v roce 1980, a to o 47 procent. Budoucí Společná zemědělská politika EU by měla podporovat právě takové způsoby hospodaření, které zvýší pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny,“ upozorňuje Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Větší pohodu domácím zvířatům

Evropská zemědělská politika doposud umožňuje podporovat farmáře, kteří chtějí zvýšit standardy životní pohody zvířat. Tato možnost je však v návrhu nové politiky velice ořezána. Platby se ovšem budou vyplácet pouze na jeden rok s možností prodloužení. (V současnosti se ovšem obvykle vyplácejí pět až sedm let, což umožňuje perspektivní plánování chovů.)

Podpora postupného přechodu od intenzivní živočišné produkce k udržitelným a humánním způsobům chovu hospodářských zvířat však v návrhu chybí. „Zachovány naopak zůstávají finanční náhrady vyplácené za export živého skotu na chov do mimoevropských zemí. S dotační podporou dálkové přepravy živých zvířat však zásadně nesouhlasíme,“ komentuje Romana Šonková z organizace Compassion in World Farming.

Třetina plateb šetrným hospodářům?

Společná zemědělská politika odčerpává z rozpočtu Evropské unie zhruba 40 procent. Pro období 2014 až 2020 to představuje celkovou částku 435,5 miliardy eur.

Daniel Vondrouš z asociace nevládních organizací Zelený kruh k tomu poznamenává: „Daňoví poplatníci by si měli být jistí, že své peníze dávají do zemědělství, které přinese zdravé a šetrně vyprodukované potraviny a kvalitní životní prostředí. Vítáme, že alespoň třetina přímých plateb bude podmíněna kvalitnějším a šetrnějším zemědělským hospodařením. To považujeme za první krok na cestě k udržitelnému zemědělství,“ chválí Vondrouš.

V tomto ohledu však nebude z Česka zaznívat jednotný hlas, neboť někteří představitelé českého ministerstva zemědělství jsou naopak přesvědčeni, že by právě toto ustanovení mělo ze Společné zemědělské politiky EU zmizet.

Počet příspěvků: 1, poslední 26.10.2011 01:22 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.