Evropská komise: Plán pomoci českému zemědělství je protiprávní

Česká republika nedávno dostala upozornění, že novela, která předepisuje, aby od roku 2021 bylo minimálně 55 procent potravin na pultech obchodů z Česka, notifikaci ze strany Evropské komise nejspíš nedostane. Totéž se týká i jiné poslanecké iniciativy, která počítá dokonce s 60procentním zastoupením produktů tuzemského zemědělství.

Je dvojí kvalita potravin problém? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Je dvojí kvalita potravin problém? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Je dvojí kvalita potravin problém?

Politici řeší plán, jak pomoci českému zemědělství. Už déle proto ve vzduchu visí záměr na předepsání povinných kvót pro množství tuzemského ovoce či zeleniny na pultech obchodů. Část poslanců, která s nápadem přišla, se domnívá, že jde o jednu z možných cest, jak zemědělství „nakopnout“ a zároveň pomoci české krajině – zlepšit stav půdy a bojovat s nepříjemným suchem. Ambiciózní plán českých zákonodárců však pravděpodobně narazí u Evropské komise (EK).

Z jejího hlediska je totiž protiprávní. Česko nedávno dostalo upozornění, že novela předepisující, aby od roku 2021 bylo minimálně 55 procent potravin na pultech obchodů z Česka, notifikaci ze strany EK nejspíš nedostane. Totéž se týká i jiné poslanecké iniciativy, jež počítá dokonce s 60procentním zastoupením domácího zemědělství.

Zastánci a odpůrci

„Ministerstvo zemědělství obdrželo dopis Evropské komise, na který připraví odpověď. Podle dopisu má EK obavu, zda návrhy nejsou v rozporu s evropskými normami ohledně jednotného trhu. Je však nutno zdůraznit, že debata o novele je v procesu a návrh ještě není dokončený. Není tedy jasné, k jakému návrhu se EK vyjadřuje,“ napsal v reakci Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství. V rámci vnitřního trhu Evropské unie mohou firmy své produkty volně dodávat do všech členských zemí, státy nesmí zvýhodňovat své výrobce na úkor těch z ostatních členských států EU.

Pro Česko je to velmi důležité pravidlo, neboť hlavní část hrubého domácího produktu vytváří vývoz, přičemž zhruba 80 procent jde do členských zemí EU. Pokud by Česko obchodům přikázalo zaplnit část nabídky jen českými potravinami, EK by proti němu mohla zahájit řízení, které by mohlo skončit až žalobou před Soudním dvorem EU. Ten by pak mohl Česko odsoudit k vysoké pokutě. Pokud by tento scénář nastal, novela by se výrazně prodražila. Česko by muselo platit za každý den, kdy by opatření – pokud by ho soud označil za nelegální – platilo.

Zákon již v minulosti vyvolal v Česku vlnu kritiky a politickou scénu rozdělil na dvě skupiny. Zastánci sporné novely argumentují, že i koronavirová krize ukázala důležitost toho, aby ČR byla v produkci potravin soběstačnější. Odpůrci namítají, že by se podíl českých potravin těžko zjišťoval a že by to vedlo k nedostatku některého zboží v obchodech a ke zdražení jídla.

Zákon již v minulosti vyvolal v Česku vlnu kritiky a politickou scénu rozdělil na dvě skupiny. Zastánci sporné novely argumentují, že i koronavirová krize ukázala důležitost toho, aby ČR byla v produkci potravin soběstačnější. „Evropská unie se snaží dlouhodobě likvidovat české zemědělství, na to ale nemůžeme brát zřetel,“ napsal Václav Klaus mladší (Trikolóra), jeden ze signatářů poslaneckého návrhu. Odpůrci namítají, že by se podíl českých potravin těžko zjišťoval a že by to vedlo k nedostatku některého zboží v obchodech a ke zdražení jídla.

„Zákon byl od začátku úplný nesmysl. V době volného trhu přece nebudeme omezovat, z jaké země k nám jdou potraviny. Ať si každý koupí to, co mu vyhovuje,“ napsal na Twitter evropský europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Další pirát – člen zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Radek Holomčík – si myslí, že navzdory nesouhlasu z Bruselu bude zákon schválen.

„Podmínka notifikace Evropské komise v podstatě mění celou debatu. Předpokládám, že to sněmovnou stejně projde, protože ANO pro to bude hlasovat, ČSSD, komunisté a SPD zrovna tak, uvidíme, co se stane v Senátu. Ale v podstatě sněmovna do toho zákona dostane něco, co de facto nikdy nebude platit,“ uvedl Holomčík. Podle něho je hlavním účelem předvolební kampaň – před krajskými volbami se budou moci šířit informace, jak je EU zlá a vše zakazuje. „Je to kulišárna před volbami,“ myslí si Holomčík.

Zhruba 150 až 155 položek

Šéf Agrární komory Jan Doležal je rád, že se o soběstačnosti a podílu českých potravin začalo prostřednictvím kontroverzního návrhu zákona mluvit. „Chceme, aby něco Poslaneckou sněmovnou prošlo. Nejde ani tak o přesná čísla, ale o signál vůči obchodním řetězcům a ke státní správě,“ poznamenal šéf Agrární komory. Novela by podle něho mohla pomoci řadě malých dodavatelů, kteří mají problém se na trh dostat.

Návrh se v momentální podobě vztahuje na zhruba 150 až 155 položek, jako je zelenina, ovoce, luštěniny, maso, vejce, mléčné výrobky, olejniny a podobně. Nanejvýš by tak mělo jít o produkty, ve kterých by mohla být ČR soběstačná.

„Taky je důležité upozornit, že zákon by neměl sankcionovat, ale spíš je to o nějakém signálu, že jsme jako zemědělci připraveni k diskusi a chceme vyzvat řetězce, aby si řekly o produkci, protože často preferují tu zahraniční a to je chyba,“ dodal šéf komory. Aktuálně se na české politické scéně podle Doležala pracuje i na tom, dostat do zákona o zadávání veřejných zakázek ustanovení, aby veřejné instituce musely část nákupů mít z lokálních surovin. Zároveň se jedná o možných změnách novely zákona o potravinách. „Je diskuse, kterých potravin by se to mělo týkat,“ dodal Doležal.

Podle Holomčíka se návrh v momentální podobě vztahuje na zhruba 150 až 155 položek, jako je zelenina, ovoce, luštěniny, maso, vejce, mléčné výrobky, olejniny a podobně. Nanejvýš by tak mělo jít o produkty, ve kterých by mohla být ČR soběstačná. Zastánci návrhu se domnívají, že protekce podle původu zdejšímu prostředí prospěje. Dovozová zelenina nebo maso mají velkou uhlíkovou stopu, protože musejí hodně cestovat. Našim farmářům se nevyplatí chovat skot a pěstovat brambory, protože z Polska se vše doveze laciněji.

Na svá pole pak sázejí dotovanou řepku či kukuřici, čímž se prohlubuje problém se suchem, neboť podvyživená půda vodu neudrží. Řetězce, na něž by měla regulace dopadnout, pozitivní náhled nesdílejí. Argumentují, že si to odskáče spotřebitel – ceny budou vyšší, výběr nižší.

Řetězce versus zemědělec

„Novela zákona by výrazně poškodila především naše zákazníky. Regulovat podíl potravin legislativně by znamenalo výrazně omezit pestrost nabídky a výběr, a to nejen v sekcích mezinárodní kuchyně a v kulinářských specialitách. Vedlo by to k horší konkurenci, a tedy i vyšším cenám a potenciálně horší kvalitě,“ napsal Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert. Doplnil, že v prodejnách už nyní dávají přednost českým dodavatelům. Že řetězce protežují výrobky a potraviny ze svých mateřských zemí, kritizoval už exministr zemědělství Marian Jurečka.

Na zemědělce jsou přenášeny náklady, které má řetězec. To, co neprodá, budou muset zpětně odebrat a zlikvidovat. To pak ale znamená, že řetězce tady podnikají s nulovým rizikem a veškerá rizika přenášejí na prvovýrobce.

V roce 2016 si nechal zpracovat průzkum mezi dodavateli, kde 79 procent uvedlo, že maloobchodní řetězce zneužívají své dominantní postavení. Třeba tím, že slevovými akcemi tlačí zemědělce s cenou pod výrobní náklady. Řetězce však tato tvrzení odmítaly. S Jurečkovým tvrzením souhlasí i Doležal. Podle něho se řetězce soustřeďují na krátkodobé zisky, a ne na dlouhodobé obchodní vztahy mezi dodavatelem a odběratelem.

„Vezměte si, že na zemědělce jsou přenášeny náklady, které má řetězec. To, co neprodá, budou muset zpětně odebrat a zlikvidovat. To pak ale znamená, že řetězce tady podnikají s nulovým rizikem a veškerá rizika přenášejí na prvovýrobce,“ řekl s tím, že tento problém má řešit již rozpoutaná debata o podílu českých potravin na trhu.