Evropa zrovnoprávnila bicykl jako dopravní prostředek

Začlenění mezinárodní sítě cyklistických tras EuroVelo mezi ostatní dopravní koridory je pro ni cestou k miliardám eur z unijního rozpočtu.

Jan Charvát 8.1.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ECF, Česká Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

V Evropě je 35 milionů cyklistů, kteří používají bicykl denně jako svůj hlavní dopravní prostředek. Více než 100 milionů Evropanů jezdí na kole pravidelně. Evropská unie nyní jízdní kolo začala brát vážně. Dopravní výbor Evropského parlamentu schválil 18. prosince 2012 začlenění mezinárodní sítě cyklistických tras EuroVelo do evropské sítě dopravních koridorů (TEN-T) a do oficiálních finančních pravidel Evropské unie.

Hlasování předcházelo téměř dvouleté úsilí Evropské cyklistické federace (ECF) na půdě Evropského parlamentu. „Hlas milionů cyklistů v Evropě byl vyslyšen díky celoevropské kampani a soustředěnému úsilí cyklistických organizací a zástupců cykloprůmyslu se podařilo začlenit cyklistiku a EuroVelo mezi projekty podporující evropskou dopravní infrastrukturu,” uvedl Bernhard Ensink, generální tajemník Evropské cyklistické federace.

Co to pro cyklodopravu znamená? Že Evropská unie začala brát cyklodopravu vážně. Její představitelé si uvědomují výhody tohoto způsobu dopravy. Především jde o ekologičnost, podporu turistiky a kladný dopad na zdraví obyvatel. Cyklistická doprava se tak nyní zařadila do evropské sítě dopravních koridorů (TEN-T), a stala se tak rovnocenným partnerem silniční, železniční, vodní a letecké přepravě.

Cyklistika jako turistický tahák

Při budování mezinárodních dopravních koridorů bude s cyklodopravou počítáno i v  rozpočtu EU pro dopravu, což jí potenciálně otevírá dveře k miliardám eur

Při budování mezinárodních dopravních koridorů tak bude s cyklodopravou počítáno i v unijním rozpočtu pro dopravu, což jí potenciálně otevírá dveře k miliardám eur. „Ve věci tras EuroVelo se podařilo nalézt v dopravním výboru přijatelný kompromis, který umožní v budoucnosti jejich výraznější podporu než dosud. Jsem ráda, že Evropský parlament je konzistentní, pokud jde o konkrétní podobu transevropské sítě TEN-T,“ uvedla česká europoslankyně Olga Sehnalová, jež se podporou cyklistické dopravy na evropské úrovni zabývá delší dobu.

Podobně jako v České republice je zatím na cyklodopravu v EU vymezováno jen mizivé procento celkového dopravního rozpočtu. Mezi roky 2007 a 2013 byla cyklistika podpořena z evropských fondů určených pro dopravu pouze 0,7 procenta, přesto, že její podíl na přepravních výkonech v Evropě (a stejně i v České republice) dosahuje podle ECF v průměru 7 procent. Pro příští finanční období EU (2014 až 2020) proto ECF požaduje dokonce 10 procent evropských prostředků určených na dopravu ve prospěch cyklistiky. Zajištění tak vysokého podílu ale není příliš pravděpodobné.

Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že peníze vynaložené do cyklodopravy se vrátí. Za příklad dává cyklistická federace Dunajskou cyklistickou cestu (DonauRadVeg – EuroVelo 6) v Rakousku, kde se ukázalo, že cykloturistika má v sobě enormní potenciál k obnovení turistiky vůbec. Na cyklisty v oblasti trasy připadá až 90 procent noclehů.

Co je to EuroVelo

Projekt EuroVelo je celoevropská síť dálkových cyklistických tras, jež by se v rozmezí 15 až 20 let měla skládat z 12 panevropských tras, které budou spojovat všechny evropské země, tedy i nečleny EU. Základem mají být již existující i zatím plánované regionální i celostátní trasy. Tato síť je sice plánována hlavně pro cykloturisty na dovolené, byla by však výhodná i pro obyvatele všech sídel a regionů pro každodenní používání.

EuroVelo zahrnuje i nejrůznější přidružené aspekty silniční dopravy: cestovní ruch, rekreaci, ochranu životního prostředí, plynulost provozu a jeho bezpečnost, ale i rozvoj regionální infrastruktury či zdraví občanů. V době stále rostoucího vlivu automobilové dopravy, v čase energetických úspor a ochrany životního prostředí existuje stále více důvodů, které hovoří ve prospěch užívání kola jako dopravního prostředku: bezhlučnost a nulové emise, podporování a upevňování zdraví, finanční nenáročnost, výchova k humanitě a družnosti atd.

Česko je pozadu se značením

V České republice se už v devadesátých letech při tvorbě nové Dopravní politiky ČR počítalo s rozvojem cyklistiky jako s rovnocenným druhem dopravy. Proto Centrum dopravního výzkumu (CDV) za podpory ministerstva dopravy a spolu s neziskovými organizacemi společně pracují na rozvoji cyklotras v České republice, které mají být postupně zapojovány do sítě EuroVelo. Situace ale zatím příliš optimistická není.

„V Česku čeká jen na dodatečné proznačení dálkových tras EuroVelo na 2100 kilometrů tras a zbývá vybudovat či zrekonstruovat povrchy v délce několika desítek kilometrů úseků, především pak na takzvané Stezce železné opony, která je trasou EuroVelo 13,“ vysvětluje Daniel Mourek z Nadace Partnerství a zároveň viceprezident Evropské cyklistické federace.

Českou republiku dnes protínají celkem čtyři cyklotrasy EuroVelo:

  • EuroVelo 4 – Jedna z klíčových evropských cyklistických tras vede Evropou od západu až na východ. Nabízí dobrodružné putování od francouzského pobřeží z malého přístavního městečka Roscoff přes Belgii, Německo až do České republiky a dále do Kyjeva. Měří 4000 kilometrů.
  • EuroVelo 7 – Dálková trasa prochází skrze Švédsko, Dánsko, Německo, Českou republiku, Rakousko, Itálii a končí na Maltě. Protíná tak celou Evropu ze severu až na jih. Její celková délka je přibližně 7500 kilometrů.
  • EuroVelo 9 – Začíná v polském Gdaňsku a do České republiky vstupuje v Jeseníkách a pokračuje přes Olomouc do Jihomoravského kraje. Od našich hranic  směřuje k Vídni a dále ke slovinskému Mariboru, přes Lublaň a podél pobřeží poloostrova Istrie až do Puly. Délka je necelých 2000 kilometrů.
  • EuroVelo 13 – Trasa nazývaná Stezka železné opony startuje u Barentsova moře, sleduje norsko-ruskou hranici k finsko-ruské hranici až k Baltskému moři. Následně míří k pobřeží Estonska, dále do Lotyšska, Litvy, Polska a Německa. Přes Šumavu vede podél naší jižní hranice do Maďarska a končí v Bulharsku. Je dlouhá 10 400 kilometrů.