Evropa a ruský plyn: Větší pocit bezpečí je možná předčasný

Ukrajina plní své zásobníky pomaleji, než by měla. Před zimou tedy může být ohrožen tranzit ruského plynu do Evropy. Loni se Ukrajina nakonec s Ruskem dohodla na obnovení dodávek. Letos to není jisté.

Cesty ruského plynu z hranic Ruska na hranice EU a do Turecka. foto: Česká pozice

Cesty ruského plynu z hranic Ruska na hranice EU a do Turecka.

Evropané si po poslední zimě oddychli, žádná dramatická plynová krize se – alespoň mimo Ukrajinu – nekonala. Jenže právě z Kyjeva nyní přicházejí znepokojivé zprávy, které naznačují, že větší pocit bezpečí ohledně dodávek plynu může být předčasný. Ukrajina, která se od července opět sama ocitla bez dodávek ruské suroviny, plní své zásobníky pomaleji, než by měla. To fakticky znamená, že před zimou může být ohrožen také tranzit ruského plynu dál do Evropy.

Podle údajů společnosti Ukrtransgaz pokleslo tempo dovozu suroviny na Ukrajinu v červenci oproti předchozímu měsíci téměř o 30 procent. „Ukrajina se dohodou o tranzitu zavázala, že bude pro Evropu zajišťovat topnou sezonu,“ upozorňuje podle serveru eIzvestia. com Jurij Korolčuk, expert Ústavu strategických studií. To znamená, že Ukrajinci musejí ještě před zimou dostatečně naplnit své zásobníky. Pozdější tranzit z Ruska nemusí stačit.

Energetický mix EU (2014)

  • Ropa – 37 %
  • Plyn – 22 %
  • Uhlí – 17 %
  • Jaderná energetika – 12 %
  • Obnovitelné zdroje kromě vody – 7 %
  • Voda – 5 %

Další hrozba

To však není jediná hrozba. Další vyplývá ze skutečnosti, že pokud se Ukrajinci budou v zimě potýkat s nedostatkem plynu, budou v pokušení sami odebírat z tranzitního potrubí ruský plyn, který je určen pro Evropskou unii. Právě to se podle kritiků dělo během plynových krizí v letech 2006 a 2009.

Pokud se Ukrajinci budou v zimě potýkat s nedostatkem plynu, budou opět v pokušení sami odebírat z tranzitního potrubí ruský plyn, který je určen pro Evropskou unii

Ani loňský rok nebyl z tohoto hlediska bezproblémový – Rusko nejenom zastavovalo dodávky na Ukrajinu, ale také omezovalo tok suroviny do dalších evropských států. Mnozí experti se domnívají, že v tomto případě šlo o odvetu za to, že zejména Slováci a Poláci umožnili dodávky plynu na Ukrajinu opačným směrem ze západu – takzvané reverzní toky. Tradičním směrem z východu přes Ukrajinu přitom zároveň pořád směřuje zhruba polovina celkového exportu ruské suroviny do Evropy.

„Téma dodávek plynu přes Ukrajinu je aktuální i před další zimou, byť trochu zlehčené pocitem, že jsme to minule přečkali,“ říká energetický analytik Jiří Gavor. Loni se podle něho země, jako je Česko, Slovensko či Maďarsko, na případné potíže dobře připravily naplněním vlastních zásobníků. Gavor nicméně také upozorňuje, že jsme zažili dvě teplé zimy za sebou, což se v budoucnu nemusí opakovat.

Odkud Evropa odebírá plyn

Země EU + Turecko dohromady, v miliardách metrů krychlových, 2014

  • Rusko – 148
  • Norsko – 104
  • Nizozemsko – 44
  • Alžírsko – 34
  • Katar – 23
  • Velká Británie – 10,6
  • Írán – 8,9
  • Libye – 6
  • Ostatní – 35

Faktor teplé zimy

Právě počasí je jedním z hlavních faktorů, na kterém závisí také osud samotné Ukrajiny. Jurij Korolčuk tvrdí, že pokud bude i příští zima stejně teplá, Ukrajina by se už letos mohla obejít bez dalších dodávek ruského plynu. Na plnění zásobníků by jí vystačil plyn z vlastní produkce a zmíněné reverzní toky ze západu.

Pokud bude i příští zima stejně teplá, Ukrajina by se už letos mohla obejít bez dalších dodávek ruského plynu. Na plnění zásobníků by jí vystačil plyn z vlastní produkce a zmíněné reverzní toky ze západu.

Ukrajina by měla dostatečnou jistotu v případě, že by se jí před zimou podařilo uložit do zásobníků 18 či 19 miliard kubíků plynu. Jenže ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn podle agentury Reuters připustil, že země za tímto cílem zaostane zhruba o tři miliardy. A to navzdory tomu, že hodlá tempo plnění zásobníků zrychlit. Momentálně činí rezervy necelých třináct miliard.

Faktem je, že Ukrajinci už teoreticky mohli k plnění zásobníků využít i reverzních toků plynu. Tedy především dodávek ze Slovenska. Problém je ale v nedostatku peněz, které navíc požírá válka na východě země. A to se podle všeho fakticky týká i dodávek přímo z Ruska. Korolčuk uvádí, že skutečným důvodem, proč teď Ukrajina plyn z Ruska neodebírá, nejsou spory o cenu: „I kdyby nám Rusové poskytli slevu, stejně bychom nemohli plyn koupit.“

Splátky dluhu

Ukrajina podobně jako Řecko čelí dohadům o blížícím se bankrotu, do konce roku ji čeká několik splátek dluhu. Nejcitlivější může být prosincová úhrada právě Rusům ve výši tří miliard dolarů.

Do konce roku čeká Ukrajinu několik splátek dluhu. Nejcitlivější může být prosincová úhrada Rusům ve výši tří miliard dolarů.

Momentálně je pro Kyjev důležité, že Mezinárodní měnový fond Ukrajině uvolnil další úvěrovou tranši ve výši 1,7 miliardy dolarů. Na podzim by měli Ukrajinci čerpat úvěr od Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve výši 300 milionů dolarů, který je určen přímo na plnění plynových zásobníků.

Loni kromě teplé zimy pomohlo Ukrajině to, že se nakonec s Ruskem dohodla na obnovení dodávek. Bude tomu tak i letos? Jisté to není. Česko, které dováží plyn i ze západu, je ale v mnohem menším ohrožení než země, jako je Bulharsko či Maďarsko.

Dovoz plynu do vybraných zemí

V miliardách metrů krychlových, 2014

  • Německo

Celkový dovoz – 85

Z Ruska – 38,5

  • Ukrajina

Celkový dovoz – 17,5

Z Ruska – 12

  • Polsko

Celkový dovoz – 9,6

Z Ruska – 8,9

  • Rakousko

Celkový dovoz – 7,7

Z Ruska – 3,9

  • Česko

Celkový dovoz – 7,3

Z Ruska – 4,7

  • Maďarsko

Celkový dovoz – 5,2

Z Ruska – 5,2

  • Slovensko

Celkový dovoz – 4,3

Z Ruska – 4,3

Pramen: BP Statistical Review