SYKOVÁ: Určitě. Jsem docela zodpovědný člověk, a když si nabírám další funkce, tak se některých zase vzdávám. Zprvu jsem ani nepřemýšlela, že bych kandidovala na 1. místopředsedkyni, ale pak to tak vyplynulo z volby členů, takže jsem si to rozmyslela.

a to pro všechna centra. V každém případě zároveň probíhá průběžné hodnocení výzkumných infrastruktur, jehož výsledkem konzistentně je požadavek na zavedení mezinárodních vědeckých rad a správních rad. Což jsou standardní kontrolní mechanismy ve všech výzkumných institucích světa – viz např. http://www.mpg.de/197344/evaluation2010en.pdf pro Společnost Maxe Plancka. Samozřejmě, že takové řídící struktury jsou málo platné v případech, kdy instituce deleguje své rozhodování na grantovou agenturu nebo na redakci časopisu. Národní program udržitelnosti má charakter financování institucionálního projektu a tudíž alespoň o něm mohou tyto řídící struktury – struktury veřejné kontroly – rozhodovat.

Tudíž – domnívám se – že hlavním přínosem nových výzkumných center v kombinaci s Národními programy udržitelnosti může být (konečně !!!) konkrétní příklad jakou službu veřejně dotovaný výzkum přináší společnosti a jak toto směřování společnost kontroluje. Domnívám se, že ostatní otázky se pak již lehc

Domnívám se, že ostatní otázky se pak již lehce vyřeší – protože ony již někde vyřešeny jsou. Pouze výzkum a „zbytek společnosti“ jsou dva světy, které mezi sebou nekomunikují.

3) Jeden aspekt této veřejné služby přece jen zaslouží samostatnou péči a potřebuje urgentní řešení. Je jím přenos technologií do praxe. O tom je pěkný text Daniela Münicha http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2013/05/o-vedeckem-individualismu-v-cesku.html kde konstatuje, že ačkoliv jsou u nás teoreticky všechny poznatky majetkem instituce ( norský systém), ve skutečnosti je výzkumníci využívají soukromě ( švédské profesorské privilegium ) . Standardní a ve světě běžná metody, kdy se založí firma v níž má univerzita určitý – vesměs poměrně malý – podíl, další podíly mají tvůrci objevu a kontrolní balík má finanční investor, u nás prakticky nefunguje. Dovolil bych si tři důvody: a) Díky enormnímu úspěchu profesora Holého se každý ústav vidí bohatý jako UOCHB. Nikdo už si neuvědomí, jak zázračná shoda okolností

Nikdo už si neuvědomí, jak zázračná shoda okolností to tehdy byla a, například, kam se dnes vývoj nových léčiv posunul, o co dražší je. b) V ČR je velmi přísné posuzování veřejné podpory. Na dotaz na Czechinvestu jsem održel následující odpověď: „Zásadně směšujte soukromé a veřejné peníze.“ Řešením je tedy buď veřejná zakázka nebo si najmout samotného výzkumníka. c) On totiž ten závěr kolegy Münicha, totiž že máme z právního hlediska norský systém, není až tak jednodnoznčný. Podle zákoníku práce a to dokonce v několika paragrafech se dočítáme: … omezení uvedené v odstavci X se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou …“ . Neboli máme nebo nemáme fakticky švédské profesorské privilegium? Navrhuji ho jednoduše explicitně zavést. Minimálně ušetříme platy lidí v tech-transfer ofisech. Oni především lidé, kteří skutečně něco uplatnitelného v praxi vymysleli, to ve skutečnosti se státem začasté vzdali …

Pardon, věta měla samozřejmě znít "zásadně nesměšujte soukromé a veřejné peníze" .

... no nevim ... pro ceske akademicke seniory 60+ (na vyznamnejsich vedoucich pozicich zvlast) by otazky mely znit: Co jste UDELALI za poslednich deset let pro zacinajici mlade vedce? Jake programy jste pripravili na svych ustavech pro matky s detmi PREDTIM nez to zacalo byt medialne pritazlive tema? Jake organizacni opatreni jste na svych ustavech v poslednich deseti letech ZAVEDLI pro podporu spickove kvality vyzkumu? ODKDY je komunikace na Vasem ustavu v anglicitne a co jste UDELALI pro rozvoj mezinarodniho prostredi u Vas? Co jste UDELALI s akademickym inbreedingem a gift authorshipem? Protoze pokud je nekomu 60+ a doted za sebou nezanechal jasne pozitivni trail, je nejaky duvod mu zacit verit, ze najednou vi, co chce a dokaze to? ... jakkoliv se bude hezky vyjadrovat, ze mu zalezi na mladych vedcich a rozvoji ceske vedy.

No vidíte - převážnou část z toho jsme na ústavu fyzikální biologie JU měli už od roku 2001. Dokonce jsme přednášeli i magisterské přednášky v angličtině... Byl to ten ústav "o kterém jste tolik slyšel." :-)

Ovšem, jak správně řekl na jedné přednášce Honza Konvalinka, v Praze se to udělat nedalo. On k tomu uvedl řadu různých důvodů, ale podle mne tím hlavním je hejnové chování. Hejno ze svého středu nikoho nevypustí i kdyby o něm všichni věděli, že je to jen arogantní vejtaha z něhož nikdy žádný pořádný výsledek nevypadl. Dokonce, jak se dnes a denně ukazuje po celém světě, hejna mají problém se zbavit i skutečných podvodníků.

No a volání většího hejna v Českých Budějovicích vedlo i k rozpuštění ústavu fyzikální biologie JU, který se už v té době stal také malým hejnem.

Toto nepíšu pro sebeprezentaci ale pro poučení. Nemyslete si, že někde jinde na světě je řízení výzkumné instituce něco ideálního. Bývají ale pod striktní veřejnou kontrolou, viz např. http://www.mpg.de/197344/evalu

http://www.mpg.de/197344/evaluation2010en.pdf

Pouceni? ...  z Vaseho pusobeni jsem se poucil. Vybavite se mi pokazde, kdyz pred vanoci shanim oponentskou komisi a vyplnuji vyrocni zpravu do nezamceneho wordovskeho paskvilu stazeneho z webovskeho formulare (prosim, usetrete si vysvetlovani, ze to neni Vase vina). A vzpomenu si na nase posledni dve debaty, ktere nikam nevedly. Jedine, na co si vzpomenu, abych Vas pochvalil, je fakt, ze jste se mnou ztracel cas a vyzva 2.1, kterou zprasil az Vas nastupce. Fakt myslite, ze potrebuju poucovat, jak funguji vyzkumne instituce ve svete?

... mimochodem, v Praze se da udelat cokoliv, staci se prestat stydet za anglictinu a ignorovat zabehle tradice. Uz v r. 1997 jsme dva odevzdali diplomku napsanou anglicky. Od sveho navratu v.r. 2007 prednasim magistrum a PhD studentum jenom v anglictine. Ale je pravda, ze nektery veci v Praze dodneska udelat nesly: http://bioskop.muni.cz/ ... to samozrejme nepisu pro sebeprezentaci, ale pro pouceni :P

Pokud jsem dobře pochopil Váš příspěvek tak jste se paní profesorky Sykové ptal, zda podmínky systematicky správně nastavila, nikoliv zda se daly s jistou odvahou věci dělat podle Vašich představ. To je jistý posun v zadání otázky, nicméně například ve vědě se to stává, zejména v některých disciplínách. Abychom takové posuny popsali a poučili se z nich pro další výzkum, vyvíjíme informační systém BioWes - www.biowes.org.

PS: To, že se podílím na vývoji systému BioWes, by mohlo být jistou indicií, že se v informačních systémech orientuji. Pro Vaši informaci, bude to ve Wordovských formulářích ještě dlouho. TAČR, s nímž se IS společně vyvíjel, jak jsem slyšel na nový systém nemá peníze a současné vedení MŠMT situace, pokud je mi známo, nezajímá.

PPS: Pokud se v řízení zahraničních vědeckých institucí dobře vyznáte, pak mi jistě dáte za pravdu, že klíčová je role mezinárodních vědeckých rad a správních rad. Pro jejich funkčnost je nutné vedení většiny dokumentace v angličtině. To téměř ni

To téměř nikdo v ČR nedělá ale, pokud se má naplnit zadání průběžného hodnocení výzkumných infrastruktur, budou to muset dělat alespoň ony.

Muj prispevek se netykal konkretne Evy Sykove, ale sebereflexe vsech 60+ akdemickych pracovniku ve vedoucich pozicich, kteri maji ambice a moc (anebo oboji) ridit a ovlivnovat vedu. Fakt, ze jste se ozval a mel potrebu mentorovat me neprekvapuje, ale pokud vim, Vas se 60+ jeste netyka. Boards jsou samozrejme dulezite, ale vite dobre, ze se daji postavit potemkinovsky. Je tady ale jeden klicovy a unikatni aspekt ceske vedy, ktery se resi minimalne. Vedeni (RVVI, MSMT, AVCR, univerzit ...) jiz ctvrt stoleti vi, ze transformace na kvalitni zapadni standardy (vcetne jazykove a strukturne hluboke, nikoliv povrchni, kompatibility) potrva generace. Ted je tady treti generace (pocitejme jednu 10 let). Tak je cas se podivat zpatky, dostat zpetnou vazbu, uznat chyby a unest za ne zodpovednost. Krome tech, co chyby nedelaji, samozrejme.

Tak se holt ty boards nesmí stavět potěmkinovsky - a musí s nimi být spojena i definice cíle instituce. Max Planck Gesellschaft nám s tím byl ochoten pomoci. Žádná jiná cesta k západním standardům neexistuje. Různé druhy ještě lépe statisticky založených kafemlejnků, které nám nabídne IPN Metodika, nic takového nenabízejí.

V ostatním se, jak známo, neshodneme. Stačilo udělat to, co Estonci, to jest povolat nejlepší dcery a syny národa, ať už byli na AVČR nebo v zahraničí, na nově zformované fakulty tradičních univerzit. Ti, kdo to tehdy odmítli, jsou vinni úpadkem české vzdělanosti.

... nemuselo jit o dcery a syny naroda, stacil by kdokoliv s kreditem, kdo byl ochoten prijit.To ale nebylo okno, ktere se zavrelo a zmizelo. To je okno, ktere slo/lze otevrit kdykoliv v poslednich petadvaceti letech. Vinni upadkem ceske vzdelanosti pak jsou vsichni, kdo za cenu udrzeni moci brzdili pokusy ho skutecne otevrit. V devadesatych letech ve vede probehla decimace synu a dcer naroda, nasledujici domestikace uz nebyla v dusledcich tak tragicka, ale k velkemu posunu nedoslo. V CR se nepovedlo nastartovat delbu moci na principu rotujici odpovednosti, ktera by vtahla ty dcery a syny naroda a dala jim prostor. Za tehle situace nezbyva nez tem, kdo drzi v academics moc, pripominat s tim souvisejici zodpovednost a rozpoutat kritickou diskusi o cilech a dusledcich. Na to neni ceska academics neni zvykla a prilis pripravena, protoze diskuse neni soubor monologu ... ale je to cesta k jadru problemu a moznost jeho reseni. Uz jsem myslim rekl vse, co jsem chtel.

Jsou to takové všeobecné jedovaté řeči, kterými se zdůvodňuje vlastní výjimečnost a obhajuje vlastní mimořádné postavení. Dlouhodobě působícím lékem na tyto představy je spolupráce s praxí - zejména vývoj přístrojů a SW, které sami používáte - výchova studentů, kteří se hodlají živit prací v praxi (v biologii výjimka) a ve skutečné medicíně pak kontakt s pacientem.

Kdo chtěl, ten změnu zkusil. Při praktické realizaci pak narazil na omezení daná zákona a nařízeními, a zejména špatně nastartovaným procesem v české akademické sféře, který ho pak už samoorganizačně směřoval na určitou dráhu. Jako přiblížení bych mohl uvést Kaufmannovy Boolean Networks, např. http://www.calresco.org/boolean.htm. Jednoduše když nastartujete ze špatného místa, směřujete ke špatnému atraktoru. Řešením je jedině nový začátek, k němu vše směřuje – vysoké školy dnes produkují 70% vědeckého výkonu země a nové infrastruktury bude třeba nějak živit. Bohužel to může znamenat, že Kostlánovo „to nejlepší z Akademie vě

Bohužel to může znamenat, že Kostlánovo „to nejlepší z Akademie věd“ zachováno nebude. Protože se bude jednat o živelný proces s mnoha ztrátami.

Pokud

se orientujete v informacnich systemech, jiste vite, kolik clovekohodin by

trvalo slusnemu programatorovi naprogramovat zakladni funkcionality online

systemu podavani zadosti. A jiste dokazete vysvetlit, ze najmout slusneho programatora na dobu urcitou je pro MSMT neresitelna zalezitost.  To by prece ve statni sprave nebyly tendry IT takova

hezka legalne zcela kosher dojna krava a odvolavani se na nutnou zdlouhavost

vyberoveho rizeni takova pohodlna alibisticka vymluva. To je prece hezke systemove opatreni. Mluvim s lidmi z IT, kteri znaji prubehy a ceny IT reseni ve statni sprave a krouti hlavou nad tim, kolik je stat ochotny za to zaplatit. Trable s Vasim s relativne primitivnim systemem spravy grantu jsou pak uz jen dusledkem trendu, ktery ze statni spravy leta pohodlne vycucaval penize. Viz Vladimir Kovar:

http://www.youtube.com/watch?v=D7EVfPyINS8

http://www.youtube.com/watch?v=yhK63UMTg6I

... a co se stalo? Nic ...

Úplně nejjednodušší by bylo převzít informační systém od některého jiného poskytovatele. Nebo, úplně na počátku, ponechat si e-projekt, tam byla spousta "neviditelných" funkčností, které se týkaly například legálních postupů a jejich změn, byla tam celá historie změn a správy projektů atd. To by ovšem znamenalo jednací řízení bez uveřejnění, což je politicky nepříjemné. A taky by někdo nesměl chodit za ministrem (Dobešem) a nabízet mu, že to udělá přes víkend. Taková sranda - zvlášť, když se tam mají ukládat i ta hostorická data - to zas přece jen není. Ale mnozí to za takové malé peníze jsou schopni nabídnout a pak se diví, co všechno si v požadavcích nepřečetli.

Kdyby to bylo o tom najmout si programátora, první, kdo by tak zareagoval, by byl kdysi GAČR. Ten to tak měl a fungovalo to. Ale ani GAČR si vlastní správu systému zachovat nedokázal, ano, máte pravdu, systém je nastaven tak, aby dojil státní správu.

Takže jsme dělali spolu s TAČRem výběrové řízení na funkční vzorek a jsme t

jsme tam, kde jsme.