Eurasijská unie: Putinův sen, nebo reálná šance?

Východní integrační projekt navržený Ruskem zatím obestírají obavy a protichůdné zájmy.

foto: © Reuters, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Je možné v dnešní době uskutečnit projekt eurasijské integrace? Jaké jsou společné zájmy a hodnoty, na jejichž základě by se měl formovat? Utváří se tato spolupráce prostřednictvím politických nebo ekonomických zájmů? Názory odborníků zabývajících se touto oblastí se různí.

Vlivný ruský analytik Fjodor Lukjanov neustále zdůrazňuje, že v žádném případě nejde o oživení imperialistických ambic, zainteresované státy váhají, zatímco Americe se celý projekt vůbec nezamlouvá. A zaměříme-li se na detaily „velké rusko-čínské koalice“, vyjde najevo, že i Peking přistupuje k plánu spojenectví – diplomaticky řečeno – více než opatrně.

Různé názory na integraci

Jak prohlásil nedávno jmenovaný předseda Rady pro zahraniční a obrannou politiku Fjodor Lukjanov, celý plán se odvíjí od toho, že se Rusko vzdaluje imperialistickým ideám a podstatu integračního projektu už spatřuje jinde. Fakt, že se jeho země dokázala zbavit přítěží z minulosti a je schopna ke svým budoucím partnerům přistupovat naprosto rovnocenně, označuje odborník přímo za revoluční změnu. Revoluční vzhledem k tomu, že například ještě v roce 2001 si Rusko na základě síly představovalo společný rusko-běloruský stát v poměru 97 ku 3 procentům. Moskva evidentně pochopila podstatu věci, o čemž svědčí také to, že Lukjanov již nemluví o sférách zájmů, nýbrž o sférách přátel.Moskva evidentně pochopila podstatu věci, o čemž svědčí také to, že Lukjanov již nemluví o sférách zájmů, nýbrž o sférách přátel

Bývalý moldavský prezident Petru Lucinschi je sice v souvislosti s určitou eurasijskou spoluprácí vstřícný, nicméně v jeho názoru se obrážejí obavy malého postsovětského státu. Podle něj si Vladimir Putin klidně může říkat, že si společenství představuje na rovných hospodářských základech, ovšem komisaři, kteří přijíždějí do Kišiněva či do Kyjeva „mluví o omezení dovozu vína a cenách plynu“. Lucinschi se domnívá, že základem každého podobného společenství by mělo být normální poklidné soužití, v jehož rámci by se Moldavsko zavázalo, že na svém území nedovolí postavit žádnou cizí vojenskou základnu a nestane se členem žádného uskupení, jež je namířeno proti Rusku.

Někdejší ministr zahraničních věcí Kyrgyzstánu Muratbek Imanalijev naopak poukazuje na to, že Eurasijská unie by se dost dobře mohla zakládat na společných negativních hodnotách, jako je paternalismus zděděný z dob Sovětského svazu, nebo politický systém, jenž je dodnes patriarchální.

Podle Američana Samuela Charapa, v jehož projevu se zračí spíše nepochopení a odpor ze strany Washingtonu, není minulost v podobě diktatury dostatečně silným základem a lze se obávat, že by spolupráce vznesla vůči ostatním agresivní požadavky z hlediska bezpečnosti. Takřka v podobném tónu se nese také mínění čínského badatele Sing Kuang-čchenga, jenž poukazuje na kulturní rozdíly a upozorňuje na nedostatek reálných základů a oživení imperialistických ambic.

Peking má poněkud odlišné zájmy, a když Sing mluvil i o zapojení Ukrajiny, ne náhodou poznamenal Lukjanov, že se východní bratr snaží tímto způsobem integraci zabránit. S ohledem na hospodářskou soutěž, která v regionu probíhá, totiž integrace není v zájmu Pekingu, v čemž se shoduje s Washingtonem i Bruselem.S ohledem na hospodářskou soutěž, která v regionu probíhá, integrace není v zájmu Pekingu, v čemž se shoduje s Washingtonem i Bruselem

Záleží na Ukrajině

To, jestli se tyto protichůdné zájmy podaří nějak zpracovat a zda z toho všeho vůbec něco bude, záleží do značné míry právě na Ukrajině, jež by při naplňování těchto představ mohla sehrát významnou úlohu. Jak však nastínil kyjevský analytik Volodymyr Fesenko, jeho země kráčí spíše směrem k Evropské unii a je pravděpodobné, že v listopadu podepíše dlouho očekávanou dohodu o přidružení.

Dosud to sice vypadalo nejistě, nicméně ruské omezení exportu a souhlas Arménie s vytvořením celní unie, které lze považovat za jakousi výhružnou generální zkoušku, zřejmě zafungovaly a donutily váhající Brusel k potvrzení zájmu o skutečnou integraci.

Fesenko dále podotýká, že na postup Kyjeva, a tudíž i na celou eurasijskou spolupráci, bude mít do budoucna vliv to, jak atraktivní pro něj bude politický model nabízený Evropskou unií, stejně jako čím dál decentnější, nicméně stále citelná protiváha Číny. Jak však připomněl, podpis dohody mezi Ukrajinou a EU bude pouhým prvotním stimulem a na rozdíl od ukrajinských představ má ke skutečné integraci s unií ještě hodně daleko. A není důvodem k přehnaným snům a očekáváním, jak je tomu ze strany některých politických sil.

Počet příspěvků: 3, poslední 22.9.2013 06:53 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.