EU chce omezit používání biopaliv. Dopady pocítí i Česko

Biopaliva konkurují jídlu, myslí si evropské instituce a chtějí snížit původní plán na jejich používání. Výrobci to považují za hloupost.

Jan Charvát 11.11.2013

foto: © IsifaČeská pozice

Biopaliva měla pomoci evropským zemím zvýšit jejich nezávislost na dovozu fosilních paliv a měla snížit celkové množství CO2 vypuštěné do atmosféry. Především kvůli tomu Evropská unie před deseti lety začala připravovat plán na zvýšení jejich podílu v automobilové dopravě. Podíl biopaliv takzvané první generace, vyráběných ze zemědělských plodin, měl do roku 2020 vzrůst na deset procent.

Na základě několika studií, poukazujících na možná rizika užívání biopaliv, však Evropská komise letos upravila názor. Směrnici pozměnila v tom smyslu, že původní desetiprocentní plán snížila. V září Evropský parlament tento plán potvrdil a nakonec ustanovil, že biopaliva první generace, vyráběná z potravinářských a energetických plodin, nesmějí překročit do roku 2020 hranici šesti procent energie spotřebované v dopravě.

Europarlament zároveň přijal návrh, aby k těmto šesti procentům přibyla kvóta ve výši 2,5 procenta pro biopaliva druhé a třetí generace (vyráběná například ze dřeva, slámy, některých odpadů či řas). Bohužel, ačkoli mají tato biopaliva sice pravděpodobně lepší vlastnosti pokud jde o množství produkovaného CO2 a nekonkurují tolik „jídlu“, jejich praktické využití je zatím spíše budoucností. A není jisté, zda se vůbec vyplatí.

Rozhodnutí ještě není definitivní, nyní se k němu mají vyjádřit členské státy. Hlavním gestorem za vyjednávání návrhu je v České republice ministerstvo životního prostředí, které se zmírněním kvóty souhlasí. A to právě z důvodu, že v současné době nejsou v ČR dostupná téměř žádná pokročilá biopaliva a bez nich nebude možné cíl splnit.

Na nadcházejících zasedáních Rady pro energetiku (12. prosince 2013) a Rady pro životní prostředí (13. prosince 2013) bude schválena společná pozice Rady k návrhu pro druhé čtení v Evropském parlamentu a definitnívní znění směrnice nebude dříve než na jaře 2014.

Argumenty proti biopalivům

Nejprve uveďme hlavní argumenty proti užívání biopaliv první generace, na základě kterých Evropská komise přehodnotila svůj postoj:

  •  po zahrnutí celého životního cyklu biopaliv (ILUC - indirect land use change impacts of biofuels), včetně setí, sklizně a výroby biopaliv, je celkové množství emisí CO2 větší než u fosilních paliv,
  •  biopaliva konkurují jídlu a zdražují ho, protože se mnoho potravin spálí v motorech aut,
  •  kvůli jejich pěstování jsou vypalovány pralesy a lidé podílející se na jejich výrobě, například v Brazílii, mají špatné pracovní podmínky,
  •  pěstování biopaliv, například kukuřice, je náročné na dusíkatá hnojiva, která se vyrábějí z ropy a která ve větší míře z půdy vysávají živiny.

Pěstitelé energetických plodin a výrobci biopaliv se samozřejmě obávají, že změny bolestivě zasáhnou nově vzniklé odvětví a budou stát tisíce pracovních míst. Také jim vadí nepředvídatelné chování Evropské komise, které vytváří nejisté prostředí pro podnikání.

Je to vůbec poprvé, co si Evropská unie dala nějaký závazný cíl a ten následně měníŘeditel Aebiom (Evropská bioenergetická asociace) Gustav Melin ČESKÉ POZICI řekl, že je to vůbec poprvé, co Evropská unie udělala nějaké rozhodnutí, dala si nějaký závazný cíl, který následně mění. „Když se řekne, že místo deseti procent se budou biopaliva v dopravě podílet jen ze šesti procent, tak to také znamená, že fosilní paliva se na dopravě nebudou podílet 90 procenty, ale 94. To není dobrá zpráva pro tržní prostředí ani pro klima.“

Melin nesouhlasí ani s tím, že kvůli pěstování energetických plodin ubývá prostor pro pěstování jídla. „Energetické plodiny nemusí nahrazovat jídlo. Je velmi důležité citlivě užívat zemědělskou půdu. Je možné pěstovat obojí. Jídlo i energetické plodiny. Záleží na tom, jaký druh plodiny a jaký druh půdy zvolíte. Produkce obilovin na osobu se ve světě například zvyšuje i přesto, že se zvyšuje počet obyvatel, protože se zvyšuje výnos z hektaru,“ uvedl Melin s tím, že ILUC faktor není takový, jaký ho EU spočítala. Podle něj EU rozhodla na základě studií malé skupiny vědců a také mohla být pod vlivem lobbingu.

Mají mít biopaliva v Česku své místo?

Podobná diskuse nad budoucností biopaliv se vede i v Česku. Aktuálně je u nás uplatňován povinný podíl biopaliv v pohonných hmotách. Lokální legislativou je specifikován v objemových procentech (6,0 procent objemu pro motorovou naftu a 4,1 procenta objemu pro automobilové benzíny, to jest pro bioethanol), nikoli v procentech energetického obsahu, jak uvádí související legislativa EU. Pokud přepočítáme přes energetický obsah obě výše uvedené hodnoty, dojdeme ke složenému podílu, vyjádřenému v procentech energetického objemu zhruba 4,5 procenta v roce 2013.

K dosažení unií nařízeného cíle česká vláda zvolila také taktiku osvobození biopaliv od daní. A to od spotřební daně vždy do výše obsahu biosložky ve směsi. U čistých biopaliv je spotřební daň nulová.

Kvůli osvobození od spotřební daně stát jen v roce 2011 nevybral daně ve výši 1,068 miliardy korunJedním z hlavních kritiků tohoto systému a biopaliv obecně je Vojtěch Razima z neziskové organizace  ACTA NON VERBA. Také on ekologický přínos biopaliv považuje za mylný. Při kritice biopaliv argumentuje například i zprávou zpracovanou Centrem dopravního výzkumu pro ministerstvo životního prostředí, která potvrzuje výše zmíněné výhrady vůči biopalivům.

Vadí mu však především to, že stát biopaliva dotuje. Spočítal, že kvůli osvobození od spotřební daně stát jen v roce 2011 nevybral 1,068 miliardy korun a v roce 2012 už 1,390 miliardy.

Ředitel českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jiří Trnka mu však oponuje tím, že jde o daň za větší nezávislost na fosilních palivech, především ropě, která může i českým spotřebitelům, například vlivem válečného konfliktu na Blízkém východě, zdražit ceny benzínu i o několik korun za litr během krátké doby. „Toto odvětví navíc zaměstnává mnoho místních lidí a posiluje tak ekonomiku,“ řekl ČESKÉ POZICI Trnka. 

Jeho kolega z CZ Biom Jan Habart zase nesouhlasí s argumentem, že biopaliva svým nepřímým působením škodí přírodě. „Na biopaliva používaná v EU se již dnes vztahují takzvaná kritéria udržitelnosti. Výrobce musí dohlížet na to, že používání biopaliv, která vyrábí, přináší úsporu CO2 oproti fosilním palivům. Kritéria udržitelnosti také zajišťují, aby suroviny pro biopaliva nebyly pěstovány na půdě, která byla nedávno pralesem a podobně,“ řekl ČESKÉ POZICI Habart s odkazem na směrnici platnou již od ledna 2012.

Habart na druhou stranu uznává, že pěstování plodin pro výrobu biopaliv zvyšuje cenu potravin. Je to však podle něj dobře. Za daleko horší pro zemědělce považuje nadprodukci potravinářských komodit (obilovin a podobně). Ve chvíli, kdy totiž nabídka výrazně převyšuje poptávku, se cena dostává pod výrobní náklady, což vede k zadlužování. „Při velké nadprodukci začínají bohaté státy dotovat vývoz obilovin, které tak končí v zemích třetího světa a nejhůře to odnášejí farmáři právě v těchto státech, ti žijí bez dotací, pokles cen pod výrobní náklady nemohou ekonomicky ustát,“ uvedl.

Při průzkumu zaměřeném na tržní cenu mléka v USA se podle něj zjistilo, že když nabídka překročí o dvě procenta poptávku, cena mléka se propadne o deset procent. Proto jsou na mléko (stejně tak například na cukr) kvóty. Vyšší cena komodit přispívá ke stabilizaci odvětví a zvýšení kvality produkce.

S pěstováním energetických plodin musíme zacházet citlivě a zabránit možné degradaci půdy a krajinyBiopaliv se zastal i bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Podle něj však na ně nemůže Česká republika nahlížet jako na ochranu proti skleníkovému efektu, nýbrž jako na náhradu ropy a fosilních paliv. „České zemědělství tradičně produkovalo i technické plodiny. Pro úplné zásobování potravinami potřebujeme pouze část naší zemědělské půdy. Nikoliv bezvýznamná část naší půdy je tedy k dispozici pro technické plodiny nejrůznějšího typu, tedy i pro biopaliva,“ řekl Špidla ČESKÉ POZICI s tím, že je třeba s pěstováním těchto plodin zacházet citlivě a zabránit možné degradaci půdy a krajiny.

Poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD) je naopak rád, že parlament omezení biopaliv odhlasoval. Jev nepřímé změny půdy podle něj prokazatelně existuje, a biopaliva v konečném důsledku mohou zvýšit uhlíkovou stopu až do té míry, že mají dokonce horší bilanci než některá tradiční fosilní paliva.

Výrobci s návrhem nesouhlasí

Rezolutně jsou proti rozhodnutí evropských institucí především čeští zemědělci produkující plodiny na výrobu biopaliv a jejich výrobci. Jedná se například o podnikatele Andreje Babiše, jehož firma Preol v Lovosicích vyrábí z řepkového semene biodiesel. Anebo o cukrovar Tereos TTD v Dobrovici, který z cukrové řepy vyrábí palivo E85.

Mluvčí Tereos TTD Jakub Hradiský uvádí: „Z hlediska potravinové bezpečnosti a energetické bilance vnímáme toto rozhodnutí jednoznačně negativně. Investovali jsme obrovskou částku do vybudování výrobní kapacity na biolíh, protože pro jeho výrobu byla nějaká jasně definovaná pravidla. A ta pravidla by se teď měla uprostřed hry změnit? To vnímáme negativně. Nemáme ambice nahradit fosilní paliva, ale myslíme si, že obnovitelná paliva, navíc vyráběná v České republice a z českých surovin, do energetického mixu rozhodně patří.“

Hradiský také podotkl, že v jejich případě rozhodně palivo jídlem nenahrazují. Cukrovar ročně zpracuje přibližně 2,6 milonu tun cukrové řepy, většinu z toho pro výrobu 300 tisíc tun cukru a asi jednoho milionu hektolitrů lihu, z čehož přibližně 400 tisíc hektolitrů je líh pitný, zbytek kvasný líh bezvodý, tedy bioetanol.

Podobného názoru je i Sdružení pro výrobu bionafty, které v minulosti uvedlo, že použití řepkového semene pro výrobu bionafty nekonkuruje produkci zemědělských komodit na výrobu potravin, naopak vzhledem k nedostatečnému odbytu rostlinných zemědělských komodit představuje pěstování energetických plodin alternativní využití až pro 600 tisíc hektarů půdy, která by jinak musela zůstat ležet ladem.

Podle ředitele divize pohonných hmot a biopaliv společnosti Agrofert Martina Kubů rozhodnutí Komise poškodí zejména agrární sektor. „Může se lehce stát, že přebytky naší domácí produkce najednou nebudou realizovatelné na okolních trzích,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Kubů. Plány samotného Agrofertu podle něj nijak významně ohroženy nebudou, ani pokud EU nakonec definitivně rozhodne o snížení podílu biopaliv v dopravě na plánovaných šest procent.

Počet příspěvků: 16, poslední 10.11.2013 11:52 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.