Éra kafemlejnku končí: Jak budou vědci hodnoceni od roku 2013?

Souběžně vznikají dvě metodiky hodnocení vědy. Dlouhodobá bude platit od roku 2016, přechodná nejspíš už příští rok. Jak bude vypadat?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Reuters, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Současnou metodiku hodnocení výsledků výzkumu čeští vědci zhusta kritizují. Říká se jí kafemlejnek, protože de facto „přemele“ monografie, články i patenty do podoby rozdělovaných peněz. Kafemlejnku, k němuž měl výtky i mezinárodní audit české vědy, nyní zvoní hrana. A rodí se hned dva nové způsoby, jak vědce spravedlivěji hodnotit. Dlouhodobý bude platit od roku 2016, přechodný nejspíš už příští rok.

Dlouhodobý způsob hodnocení vzniká od února 2012 jako Individuální projekt národní (IPn) „Metodika“ v ceně desítek milionů pod vedením profesorky Jitky Moravcové a Daniela Münicha (jeho přípravu přiblížili již dříve v článku pro ČESKOU POZICI Jak hodnotit vědu: Hledání české cesty). Zavedení nového sofistikovaného systému ale bude nějaký čas trvat. „Bylo by naivní, a dokonce škodlivé předpokládat, že v Česku, kde je velice nízká kultura hodnocení a mizivé nebo špatné zkušenosti, bude možno řádné hodnocení připravit a zavést během jednoho roku či dvou let,“ říkají Münich s Moravcovou.

Podle nich se dá očekávat, že po návrzích, pilotáži, legislativních i organizačních opatřeních by první výsledky celonárodního šetření formou peer-review mohly být k dispozici až v roce 2016. Pokud prý vše půjde hladce. Tato metodika by tedy mohla, realisticky vzato, ovlivnit až rozpočty na výzkum a vývoj pro roky 2017 či 2018!

Novinka M13

Do té doby by se měla používat přechodná Metodika 2013 (M13), jež by platila od roku 2013 (a ovlivnila tak vědní rozpočet na rok 2015). A ač přidává mnohá doplnění, už se objevují kritické hlasy i vůči ní. Například zástupci Akademie věd ČR se obávají, že může paradoxně škodit více nežli kafemlejnek.

Metodika 2013 má být spravedlivější a „nemlít“ všechno dohromadyM13, která vzniká při vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), má být spravedlivější a „nemlít“ všechno dohromady. Zohlednit má také kvalitu publikací, přidává třeba společensko-vědním disciplínám i některým dalším oborům proces peer-review, kdy bude hodnocena i kvalita monografií. „Naší snahou je hlavní nedostatky (kafemlejnku – pozn. red.) opravit, než se připraví metodika nová, která však nebude k dispozici dříve než v roce 2016,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Jiří Málek, někdejší rektor Univerzity Pardubice a jeden ze členů RVVI, který je ve věci nové metodiky takzvaně zpravodajem.

Málkovým úkolem je mimo jiné diskutovat o chystaných změnách se všemi hlavními hráči tuzemského výzkumu. Od září jednal se zástupci České konference rektorů, Radou vysokých škol, Akademií věd ČR, s děkany chemických, přírodovědeckých či filozofických fakult, zástupci Grantové agentury ČR, Technologické agentury ČR a také ministerstev školství i průmyslu. „Kupodivu, nesouhlas byl pouze na straně Akademie věd, kdežto na straně vysokých škol se setkávám spíše s pochopením a zájmem,“ tvrdí Málek.

Tři pilíře hodnocení

Metodiku M13 mají tvořit tři pilíře. Na zasedání RVVI koncem listopadu, jehož se osobně účastnil i premiér Petr Nečas, byly jednohlasně schváleny principy dvou z nich.

  • První pilíř hodnotí aktuální výzkumnou výkonnost s důrazem na impaktované publikace a je doplněn v „prvním podpilíři“ i přezkoumáním monografií z oblasti společenských a humanitních věd, kdy je třeba řádně posoudit, zda jde o klíčové dílo, standardní knihu, nebo nicotnou brožurku. „To je věc, na kterou je třeba se dívat podrobněji, a proto k tomu přistupuje i peer-review,“ vysvětluje Málek. Podrobeny zkoumání ale mohou být i kapitoly nebo články v neimpaktovaných českých časopisech různých oborů, což jsou každoročně desítky tisíc položek.
  • Druhý pilíř měří míru kvality vybraných výsledků. Samy výzkumné organizace si mohou vybrat to nejlepší (nejen publikace, ale jakékoli uznatelné výsledky výzkumu), což podrobí hodnocení v dané oborové skupině. „Nechť si samy instituce vyberou to nejlepší, čeho dosáhly. Hodnotitelské panely v rámci oborových skupin pak vyberou pětinu nejlepších výsledků, které budou bonifikovány,“ říká Málek. Časovým obdobím, v němž budou výzkumné organizace hodnoceny, je uplynulých pět let, podobně jako v současné metodice. Cílem druhého pilíře má být podpora kvality ve výzkumu a vývoji, jak stojí v podkladech, jež získala ČESKÁ POZICE k prostudování.
  • Třetí pilíř je zaměřen na aktivitu v aplikovaném výzkumu, kterou může zohlednit třeba i podíl získaných prostředků z vnějších zdrojů. „U aplikovaného výzkumu je ovšem složité hodnotit jednotlivé výsledky; vyžádalo by si to mnoho podkomisí a složitá pravidla. Navrhli jsme počítání patentů jako dosud, a kromě toho i peníze získané v různých soutěžích,“ dodává Málek. Přesto nebyl třetí pilíř vládní radou schválen a čeká na přepracování.

Každý z pilířů má na starosti jeden vědec. A nejde o neznámá jména. Garantem prvního je profesor Zdeněk Němeček, bývalý děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK, a první podpilíř spadá pod docenta Daniela Münicha (i kvůli synergiím s dlouhodobějším IPn projektem „Metodika“). Druhý pilíř vede profesor Tomáš Opatrný z Univerzity Palackého, jenž je také místopředsedou Rady vysokých škol. Třetí pilíř je v gesci profesora kybernetiky Josefa Psutky ze Západočeské univerzity v Plzni.

Rivalitu přechodné metodiky M13 s dlouhodobým projektem Málek necítí. „Ať se třeba změní celý systém hodnocení výzkumu, z naší strany nejde o soupeření. My jsme se snažili reagovat na největší kritiku ,kafemlejnku‘, kdy současná kritizovaná metodika klade velký důraz na mechanické přepočítávání,“ říká profesor Málek a připomíná, že je metodika řešena bodově, nikoli v penězích. O způsobu přepočtu při přípravě návrhu státního rozpočtu rozhodne v souladu se zákonem RVVI. Aby mohla metodika pro sběr dat platit v roce 2013, měla by být vládou schválena už někdy na jaře příštího roku.

Akademie věd je proti

Akademii věd se přechodné řešení nelíbí. Poslední verzi metodiky kritizoval při volbě na akademickém sněmu i její znovuzvolený předseda Jiří Drahoš. Podle něj jde o pouhou imitaci hodnocení, která v mezinárodním srovnání neobstojí a opět prý vede k deformaci českého vědeckého prostředí a výzkumu. „Akademie věd takový systém hodnocení zásadně odmítá,“ zdůraznil na sněmu Drahoš.

Jde prý o pouhou imitaci hodnocení, která v mezinárodním srovnání neobstojí a opět vede k deformaci českého vědeckého prostředí a výzkumuNěkteří zástupci Akademie věd se dokonce domnívají, že by bylo vhodnější současný systém zachovat až do nájezdu zcela nové metodiky, protože například v nejvíce kritizovaném druhém pilíři, který měl srovnávat excelenci, M13 prý nesrovnává to nejlepší se světovou špičkou, ale spíše lokálně, mezi sebou v Česku.

Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu AV ČR na sněmu nabídl přítomnému ministrovi školství Petru Fialovi, ale i první místopředsedkyni RVVI Miroslavě Kopicové a hlavnímu vědeckému poradci premiéra Rudolfu Haňkovi vysvětlení, proč je Metodika 2013 „slepou uličkou“, jak o ní hovořil předseda Drahoš. (Chýla připravuje pro ČESKOU POZICI názorový článek, v němž se chce tématu hodnocení M13 věnovat podrobně.)

Ministr školství má radost

Český výzkum tedy nyní stojí před otázkou, zda přechodně zavést nový systém, který má odstranit největší chyby posmívaného „kafemlejnku“, anebo u něj setrvat – s tím, že se nezavede chyba nová. Ministr školství Petr Fiala na sněmu připomněl i kladné ohlasy na chystané změny. A evidentně se, jako člen RVVI, přiklání k první možnosti, tedy přechodnému systému.

Petr Fiala: „Metodika je jedním z největších problémů výzkumné politiky posledních let.“„Metodika je jedním z největších problémů výzkumné politiky posledních let. Mám opravdu radost, že se na zasedání rady podařilo dosáhnout dohody. Chceme provázat přípravy metodiky od roku 2016 s metodikou M13 pro přechodné období. Chceme též propojit týmy zabývající se metodikami, aby na sebe vše navazovalo. Jsme na cestě k tomu, abychom společným postupem dosáhli obecně akceptovaného způsobu hodnocení vědy,“ řekl ČESKÉ POZICI ministr Fiala.

A k důležitosti změny, byť zatím dočasné, dodal: „Určitě to potřeba je. Vždyť jsme se všichni zaklínali výsledky mezinárodního auditu a říkali, jak je metodika špatná – tak je naší povinností společně pracovat na způsobu, jak připravit lepší, která obstojí i v mezinárodním srovnání.“

Počet příspěvků: 24, poslední 28.12.2012 04:11 Zobrazuji posledních 24 příspěvků.