Energetická koncepce je fajn. Jen pozor na blackout!

Kolik energie potřebujeme k přežití rozsáhlého výpadku proudu? A bude tato záchovná dávka dostupná právě tam, kde je jí zapotřebí?

Petr Karas 10.10.2011

Pokročí vytváření společné evropské plynárenské sítě tak daleko, aby pro střední Evropu zajistilo záruky bezpečné dodávky plynu pro regulační kapacity výroby elektrické energie? A pokud ano, nahradí plyn uhlí a ropu? foto: Jiří BušekČeská pozice

Pokročí vytváření společné evropské plynárenské sítě tak daleko, aby pro...

ČESKÁ POZICE přináší další pohled na návrh Státní energetické koncepce ČR 2011 – 2060, kterou letos v srpnu zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. V předchozích třech analytických článcích předlohu rozebral odborník na energetiku Vratislav Ludvík, tentokrát se nad souvislostmi kolem tvorby koncepce zamýšlí energetický expert Petr Karas, který v 90. letech působil jako šéf elektrárenské společnosti ČEZ.

Připravovaná novela Státní energetické koncepce není zatím veřejně přístupná. Komentáře k různým pracovním verzím jsou zajímavé, stejně jako reakce politiků. Scénáře budoucích potřeb energie jsou užitečné a lze o ně vést nekonečné spory. Život však žijeme právě teď. Víme vůbec, kolik energie potřebujeme k přežití například v případě blackoutu? A bude tato minimální, záchovná dávka dostupná právě tam, kde je jí zapotřebí?

Naše současná energetika je stále ještě v dobré kondici. Navzdory tomu je možnost rozsáhlého výpadku proudu reálná. A od vzniku blackoutu trvá k vyhlášení výjimečného stavu pět dní. Mysleme na to při tvorbě i posuzování energetických koncepcí.

Jak to vidí veřejnost

Na nedávné konferenci „Vliv změny německé energetické strategie na energetiku a průmysl ČR“ hovořil šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann na téma Veřejné mínění a energetika. Zjištění, která zmínil, by mohla zajímat jak tvůrce energetických koncepcí, tak  politiky. Připoměňme alespoň několik z nich:

Názor veřejnosti na energetický mix

  • Za nejspolehlivější zdroje energie považujeme v ČR jadernou energii a uhlí.
  • Na rozdíl od Německa a Rakouska má u nás rozvoj jaderné energetiky podporu veřejnosti, rozhodně to však neznamená odpor proti obnovitelným zdrojům – pochybuje o nich méně než třetina.
  • Zvýšené využívání zemního plynu k výrobě tepla a elektřiny většina dotázaných nepodporuje.

Souhrnně vzato, o výrobu elektřiny se příliš nezajímáme, ale přeci jen o ní přemýšlíme a na související otázky má většina veřejnosti nějaký názor.

A co spolehlivost dodávek elektřiny?

  • Každodenní dvouhodinové vypínání elektřiny nevidí lidé jako zásadní problém. Pouze polovina z nás je ochotná za nepřetržité dodávky připlatit, a to jen málo.
  • Spolehlivost dodávek se ovšem cení. Dvě třetiny lidí nejsou ochotny přistoupit na nižší cenu výměnou za nižší spolehlivost.
  • Mladí do 29 let si takovou situaci mnohdy vůbec nedokážou představit.
  • Obyvatelé Prahy kupodivu častěji tvrdí, že by se bez elektřiny obešli týden. Asi nemají dost zkušeností.

Shrnuto – o přenos elektrické energie se nezajímáme a skoro nic o něm nevíme. Tušíme, že delší přerušení dodávek by znamenalo problém, ale na cenu nám kvůli tomu nesahejte.

Reálná možnost rozpadu elektrizační soustavy však objektivně existuje i v České republice. V nedávné minulosti jsme několikrát byli na pokraji takové situace.

Co když přijde blackout

O dopadu přerušení dodávek elektřiny na společnost hovořil na téže konferenci Jaroslav Pejčoch ze společnosti T-soft. Vycházel přitom z hodnocení konkrétních případů:

  • Pokud taková situace netrvá déle než 24 hodin, (například blackout USA 2003, Itálie 2003), tak po odeznění zůstávají zachovány funkce uspokojující základní fyziologické potřeby, potřebu bezpečí a zachovávající sounáležitost ve společnosti.
  • Déletrvající narušení dodávek způsobí sociální nepokoje, které neviditelná ruka trhu neřeší.
  • Pokud mimořádná situace trvá déle než pět dní, nastává dezintegrace společnosti. Příklady: Auckland (Blackout 1998), New Orleans (Katrina 2005), Haiti a Chile (zemětřesení 2010). Vláda vyhlašuje výjimečný stav.

Je proto žádoucí posilovat odolnost společnosti tak, aby i v případě dlouhodobých mimořádných stavů zůstaly zachovány funkce uspokojující základní potřeby lidí i společnosti. Analýzy potvrzují reálnou možnost vytvořit „ostrovy života“ a připravit podmínky pro takzvaný „gray-out“ umožňující udržet integritu společnosti. Jak se s tímto tématem vypořádává Státní energetická koncepce?

Koncepce a bezpečnost

Citujme ze zákona o hospodaření energií z roku 2000: „Státní energetická koncepce (SEK) vyjadřuje cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužící i pro vypracování územních energetických koncepcí.“

V uvedené definici není explicitně vyjádřeno hledisko bezpečnosti státu. Proč by tam mělo být? Východiskem pro úvahu o vztahu státu a energetiky může být ústavní zákon z roku 1998 o bezpečnosti České republiky. Uveďme alespoň dva příklady:

  • „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.“ (čl. 1)

Komentář: Dlouhodobější celoplošný výpadek dodávek elektřiny ohrožuje životy, zdraví a majetkové hodnoty, obdobně platí u dodávek tepla. Je proto základní povinností státu činit opatření k předcházení takovému stavu. Případně pokud takový stav nastane, tak být schopen zajistit základní funkce státu, vytvoření podmínek pro přežití obyvatelstva a minimalizaci materiálních škod.

  • „Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky….“

Komentář: Ze znění tohoto článku lze na jedné straně odvodit zájem státu na existenci takové energetické koncepce, která podporuje bezpečnost České republiky. Na druhé straně z něj lze odvodit povinnost fyzických i právnických osob zdržet se takového jednání, které by působilo proti zajišťování bezpečnosti České republiky.

Ze zákona o bezpečnosti ČR a věcných souvislostí plyne, že

  • energetika je jedním z klíčových faktorů bezpečnosti České republiky;
  • státní energetická politika i územní energetické koncepce by měly být formulovány tak, aby
    1. nebyla ohrožena bezpečnost státu ani krátkodobě, ani dlouhodobě;
    2. v případě vzniku mimořádných situací bylo funkční nouzové zásobování energií tak, aby zůstaly zachovány základní funkce státu a bylo zajištěno přežití obyvatelstva.
Důležité vazby

Energetická koncepce ČR je fakticky tvořena ve dvou úrovních:

  1. Státní energetickou koncepcí (SEK);
  2. Územními energetickými koncepcemi (ÚEK).

Je žádoucí, aby obě tyto úrovně byly vzájemně provázané.

Státní energetická koncepce respektuje zájem státu jako celku ve všech jeho relevantních aspektech, mezikrajových i mezinárodních souvislostech. V maximální možné míře přihlíží k oprávněným zájmům krajů. Územní energetické koncepce vycházejí ze zájmů jednotlivých krajů s respektováním zájmů státu jako celku. Toto je zatím pouhé přání, realitě velmi vzdálené.

Je zřejmé, že SEK nemůže být pouze resortní záležitostí ministerstva průmyslu a obchodu. Je užitečné podrobněji rozpoznat a analyzovat vazby, které ve vztahu k energetickému sektoru existují mezi jednotlivými ministerstvy, dalšími centrálními úřady a orgány samosprávy. Harmonizování těchto vazeb je patrně jednou z nutných podmínek pro vytvoření věcně i politicky stabilní SEK a na ni navazujících územních energetických koncepcí.

Pozornost si v této souvislosti zaslouží „Závěrečná zpráva Komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu“. V jedné z kapitol autoři doporučují „být připraven na neočekávané situace“.

Z této její části pro ilustraci uvádíme:

  • „Energetické vazby jsou zatím založeny na soukromopodnikatelských dohodách, ale budoucnost ukáže, že potřebují zastřešení nějakou politickou a institucionální dohodou.
  • V případě krizových stavů jsou nesmírně důležité domácí zdroje energie, v podmínkách ČR především uhlí a zatím v menší míře obnovitelné zdroje. Jaderná energetika má rovněž určité výhody domácího zdroje, ovšem s tím, že proces od těžby uranu po výrobu elektřiny se neodehrává celý na území ČR.
  • Energetickou bezpečnost je třeba zajišťovat ve dvou základních úrovních – na začátku energetického zásobovacího řetězce i na jeho konci, kde je v případě přerušení dodávky energie nejvíce ohroženo zdraví občanů, vznikají ztráty a škody.
  • Oblast začátku zásobovacího energetického řetězce je vzhledem k rozložení světových zásob doménou zahraniční politiky. 
  • Oblast konce zásobovacího energetického řetězce je vzhledem k povinnosti zajišťovat základní funkce území doménou krajů a obcí s rozšířenou působností.
  • Zajištění základních potřeb začíná určením minimálních nouzových dodávek energie a definováním kritické infrastruktury. Cílem je vytvoření energeticky stabilních územních celků – ostrovů pro případ krizových stavů. Praha a statutární města, v nichž žije třetina obyvatel, a mají tam sídlo prakticky všechny významné orgány státní správy, jsou z hlediska energetické bezpečnosti, a to zejména blackoutů, nečekaně zranitelné.“

Co mimo jiné z uvedeného plyne pro tvorbu (a posuzování) energetické koncepce ČR, tedy  Státní energetické koncepce i územních energetických koncepcí? Že kritérium bezpečnosti je základní a vylučující. Pouze varianty, které je splňují, jsou přípustné. S tím souvisí řada otazníků. Uveďme na závěr alespoň několik z nich:

  • Je definováno kritérium energetické bezpečnosti? Známe minimální nouzové dodávky energie nutné pro udržení sociální soudržnosti v případě blackoutu?
  • Máme již dotažený koncept ostrovů života, které jsou energeticky za krizových situací stabilní?
  • Není například snaha o odpis části uhelných zásob jednáním, které působí proti bezpečnosti České republiky?
  • Není už nejvyšší čas zastřešit energetické vazby založené na soukromopodnikatelských (ne)dohodách politickou a institucionální dohodou?

Analýzy Vratislava Ludvíka na téma návrhu Státní energetické koncepce ČR jsme publikovali v článcích:

Počet příspěvků: 2, poslední 22.10.2011 04:30 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.