Ceska Pozice

Ekonomice by prospěla větší odvaha bank

Nová studie České bankovní asociace vykresluje domácí finanční sektor v příjemných barvách, budoucnost je ale prý zatížena nejistotou.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Vědecké grémium České bankovní asociace představilo minulý týden užitečnou národohospodářskou studii „Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti ČR“. Volba aktuálnosti tématu nemohla být větší – schopnost národních ekonomik prosadit se v globálním prostředí a její cílevědomé zvyšování je základním kamenem snah, jak vyvést Evropskou unii z krize.

Tým autorů Luďka Niedermayera, Jiřího Buška, Jaroslava Heřmánka, Martina Kupky a Františka Pavelky popisuje bankovní sektor věrohodně ve svém současném stavu a struktuře tváří v tvář české ekonomice, jejíž je součástí i obsluhujícím faktorem. Stav a fungování sektoru dávají do souvislosti s klíčovým slovem a faktorem dnešní světové hospodářské, finanční a bankovně sektorové krize – s konkurenceschopností ekonomiky.

Zakládání bank a kampeliček se 90. letech odehrávalo za benevolence a sotva postřehnutelného dohleduStudie přináší dobrou zprávu o dnešním stavu českého finančního sektoru. Obsahuje také nepřehlédnutelnou, byť krátkou, informaci o špatném, neodborném, naivním „budování“ tohoto sektoru v 90. letech s poukazem na všechny ty desítky vydaných bankovních licencí komukoliv – vlastníkům bank sloužících svým jiným zájmům. Odkazuje na vysokou úvěrovou angažovanost bank vůči propojeným osobám (často jedné jediné), což bylo již tehdy zakázáno, ale nikdo tento jev nesledoval ani nesankcionoval. Zakládání těchto „bank“ a kampeliček se odehrávalo za benevolence a sotva postřehnutelného dohledu. To vše bez efektivního výkonu ba ani znalosti fungování bankovního dohledu a regulace, které „byly teprve formovány (10 let!) a opatření měla spíše administrativní charakter“.

225 miliard na konsolidaci

Studie explicitně zmiňuje „zcela zásadní roli velmi nekvalitního právního prostředí slabé tehdejší vynutitelnosti práva … a rozvoj jevů obsahově blízkých ekonomické kriminalitě (tunelování), jež nebyly systémem postihovány a měly hmatatelné dopady na zdraví finančního sektoru“. Odebráno bylo celkově 29 bankovních licencí, jež byly předtím nezodpovědně rozdány. Česká národní banka musela aktivovat nákladný stabilizační program pro „malé“ delikventní banky atd., atd.

Je zmíněna i celková národohospodářská cena za tato nežádoucí poznání – 225 miliard korun jen v rámci konsolidační programů I a II. Další stovky miliard korun protekly Českou konsolidační agenturou při sanaci celého průmyslu po bankovním socialismu. Šlo o ztráty hrazené Českou finanční, Českou inkasní a dalšími „vehikly“ nápravy. Česko má v tomto ohledu dost rozsáhlé zkušenosti a mohlo by Evropské unii a eurozóně v tomto směru poradit, jak z krize ven. Z bezprostředních priorit střední Evropy (zde Německo, Polsko a Česko) je patrné, že jde o správný směr.

Konzervativní úvěrová politika bank zabraňuje přehřátí i vyššímu riziku nesplácených úvěrůVýsledkem je, že český bankovní sektor se po převedení do vlastnictví evropských velkobank (a uhrazení mnohosetmiliardových ztrát) nachází v dobré kondici. Má dostatek likvidity, kapitálové přiměřenosti, fondů i nadbytek depozit. Pro poskytování úvěrů má daleko vyšší rezervy než matky českých bank v zahraničí. Velmi konzervativní úvěrová politika zabraňuje přehřátí i vyššímu riziku nesplácených úvěrů. Také regulace a dohled byly dovedeny na solidní evropskou úroveň.

Sektor přichází s novými obory, například ochranou stability spotřebitelů ve finančním odvětví. Začíná si uvědomovat už i širší celospolečenskou a makroekonomickou odpovědnost finančního systému. Chystá se regulačně (snad) dohlížet na otázky odměňování a skutečné motivace bankovních manažerů.

Bezpečný poplatkový model

Studie se zabývá i skutečností, zda finanční odvětví přináší ekonomice dostatečnou paletu instrumentů a produktů za příznivé ceny. Konstatuje menší rozvinutost takzvaného zprostředkování než v zemích eurozóny. Shledává menší diverzifikaci sektoru a jeho větší koncentraci na banky samotné v porovnání se sousedy z Německa a Rakouska. Konstatuje se rovněž nižší úroveň úvěrování v mezinárodním srovnání a jeho větší omezení v období finanční krize. To je však celoevropský jev. Nejde se explicitně o nedostatek úvěrů – credit crunch –, ale o vyšší než přiměřenou preventivní opatrnost bank.

České banky vytvářejí vyšší podíl příjmů ze sféry služeb, transferů a příslušných poplatků než jejich protějšky na západ od našich hranic. Preferování tohoto bezpečného byznys modelu bývá českým bankám vytýkáno. Stejně jako vyšší než běžná západoevropská úroková rozpětí, jež bankám hojně přispívají k většímu zisku a nerušenému klidu.

Český finanční sektor může konstatovat, že poskytuje domácí ekonomice dobrý a spolehlivý finanční rámec jak svoji funkčností, tak kapitálovými možnostmi. Trochu více zdravé odvahy v poklidném plynutí by prospělo ekonomice v nezbytné snaze po vyšší konkurenceschopnosti a mohutnějším růstu. Je to počátek dobré cesty neformálním a neformalistickým směrem.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.