Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Egyptské překvapení na rozvíjejících se akciových trzích

USA

  23:29

Byl příčinou růstu tržní kapitalizace káhirské burzy v roce 2013 nějaký zázrak vojenské vlády vedené polním maršálem Abdulfattáhem Sísím?

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

KOMENTÁŘ Jana Čuříka / Vladimir Kvint, ruský ekonom žijící v USA, patří k všeobecně přijímaným autorům definice „rozvíjejících se trhů“ (emerging markets). Dle něho jde o „země, jejichž společnosti procházejí přerodem od diktátorské formy vlády k ekonomice volného trhu, zvyšující se ekonomickou svobodou, postupnou integrací do světového trhu, rozšiřující se střední třídou, zlepšující se životní úrovní, sociální stabilitou a prohlubující se spolupráci s multilaterálními institucemi“.

Tato Kvintova definice je z roku 1999, z konce optimistického desetiletí, kdy se podobná tvrzení mohla zdát trefná a ospravedlnitelná. Svět se však nevyvíjí lineárně, a proto dnes tato definice může působit nepatřičně a anachronicky. Pro některé lidi jako ze světa, který se po roce 2000 rozplynul a přepustil postupně místo novým mantrám minulého desetiletí:

  • manipulativní rétorice boje proti terorismu;
  • narůstající individualizaci a drobení společnosti digitálními technologiemi;
  • novému rozdání karet v mezinárodním finančním systému, ve kterém výstražné světlo z podzimu 2008 zhaslo, abychom se opět mohli vydat stopadesátikilometrovou rychlostí do betonové zdi.
Aktiva a elektronické sítě

Pojem emerging markets, rozvíjející se trhy, ale v každodenní analytické rutině zůstává. Netušíme sice, z čeho se tyto trhy na obrazovkách obchodních platforem vynořují, ani to, kam je čas unáší, ale podstatné je, že si na vzdálené aktivum můžeme „sáhnout“, koupit ho, aniž by bylo třeba udělat jiný než krátký pohyb zápěstím ovládajícím myš. Aktiva rozvíjejících se trhů se dostávají na obrazovky počítačů, aniž by člověk, zbrocený potem, musel udělat jediný krok hektickou ulicí bengálské Kalkaty.

Aktiva rozvíjejících se trhů se dostávají na obrazovky počítačů, aniž by člověk musel udělat jediný krok hektickou ulicí Kalkaty

Možná slouží postupné začleňování rozvíjejících se trhů do elektronických sítí světového finančního systému k „optimalizaci alokování kapitálu“ a následně růstu blahobytu – optimistických prázdných frází není nikdy dost. Možná naopak k rozvoji světové ekonomiky nezodpovědnosti založené na odtržení kupujícího a prodávajícího od aktiva, s nímž obchodují.

Připomeňme si začátek druhého filmu Olivera Stona o Wall Streetu z roku 2010 – Wall Street nikdy nespí. „Jacobe, už to není žádná zábava. Bavím se s nějakým typem v Bombaji, Dombaji. Netuším, o čem mluví. Netuším, co prodává. Netuším, kým je,“ říká mladému investičnímu bankéři Jacobu Moorovi jeho učitel Louis Zabel den předtím, než skokem pod vlak newyorského metra spáchá sebevraždu.

Káhirská burza a násilí

Co pojem „rozvíjející se trhy“ prozrazuje o roku 2013, podíváme-li na něj prostřednictvím kouřové clony Bloombergu a odpovídajících akciových indexů? Možná překvapivě, že nejvíce nerostly robustní, industrializující se ekonomiky Brazílie, Turecka nebo Jižní Koreje, ale severoafrického Egypta.

Hlavní index káhirské burzy cenných papírů si v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 polepšil o 35 procent

Hlavní index káhirské burzy cenných papírů – EGX 30 – si v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 polepšil o 35 procent. Přitom upoutá pozornost, že strmě vzhůru zamířil až v polovině loňského roku, přesněji v jeho prvních pěti červencových dnech.

Tedy ve chvíli, kdy egyptská armáda s masivní podporou veřejnosti odstavila od vlády prezidenta Muhammada Mursího a jeho spolupracovníky ze sítí blízkých Muslimskému bratrstvu a zahájila násilnou konfrontaci s několika desítkami tisíc obyčejných Egypťanů sympatizujících s tímto hnutím.

Za sedm měsíců – od července 2013 do konce ledna 2014 – přesáhlo vyřizování účtů s částí vlastní společnosti 3100 obětí, z nichž většinu tvořili civilisté. Navíc bylo zadrženo a uvězněno téměř 19 tisíc osob, o jejichž osudu jejich příbuzní často nic nevědí.

Zásadní otázky v diskusi

Co je příčinou růstu tržní kapitalizace káhirské burzy? Dokázala snad vláda civilních technokratů krytá polním maršálem Abdulfattáhem Sísím nějakým zázrakem od začátku července 2013 modernizovat či dokonce demokratizovat egyptskou ekonomiku? Nikoli.

Za krátké vlády islamistů se nepodařilo ukončit debatu, v níž byly kladeny i otázky zásadního významu pro budoucnost ekonomické správy nilského údolí

Po deseti letech incestních privatizací a přidělování lukrativních dovozních licencí „nilským velrybám“, jak se před rokem 2011 v Egyptě říkalo místním oligarchům spojeným se synem exprezidenta Husního Mubáraka Gamálem, následovala krátká vláda islamistů. Jejich ekonomická politika a přemýšlení o budoucnosti egyptské ekonomiky se natolik podobaly Mubárakovu v pozdním stadiu vládnutí, že si hlavní architekt a fundraiser islamistů Chajrat Šátir vysloužil přezdívku „Gamál s vousy“.

Navzdory chaosu a neplodnosti za krátké vlády islamistů se jí nepodařilo ukončit širší debatu, ve které byly kladeny i otázky, jež mají zásadní význam pro budoucnost ekonomické správy nilského údolí.

  • Lze pokračovat v zemědělské politice založené na ideologii komparativní výhody, jež v letech 1980 až 2010 změnila Egypt z exportéra pšenice, jedné ze základních zemědělských plodin, v závislého importéra vydaného napospas inflačním tlakům?
  • Je možné, aby si armádní generálové z rozpočtu, který nikdy nikdo neviděl, a díky dumpingovým cenám stavebních materiálů a energií nadále budovali hotelové resorty na mnohakilometrovém egyptském pobřeží Rudého moře, přestože to škodí korálovým ekosystémům a zvyšuje už dnes silný tlak na spotřebu vody?
  • Je třeba privatizovat všechny textilní továrny v deltě Nilu jen proto, že ekonomická ortodoxie více než 30 let káže, že majetek, jejž vlastní soukromý investor, je z podstaty lépe spravovaný, anebo hledat u těch dosud neprivatizovaných lepší formy organizace práce za podmínek veřejného vlastnictví?
Alternativa jako společenské tabu

Tyto otázky byly v Egyptě v roce 2011 a částečně i 2012 vznášeny, ale protože žijeme v době, kdy alternativy k současné ekonomické ortodoxii jsou často společenskými tabu, s návratem rétoriky stability a „klidu na práci“ v létě 2013 nenávratně zmizely.

Gumový projektil i ostrý náboj stále nejspolehlivěji zaručují, aby věci zůstaly při starém

Co se tedy odráží v kapitalizaci káhirské burzy? Možná to, že gumový projektil i ostrý náboj stále nejspolehlivěji zajišťují, aby věci zůstaly při starém nebyla zpochybněna východiska pro diskusi o ekonomické politice, ani mantinely k jejímu následnému provádění, přestože v předrevolučním Egyptě přinesla stagnaci, nárůst sociálních rozdílů a privatizaci státu skupinami „chlapců, kteří spolu hovoří“.

Proto v Egyptě stále platí úvodní slova protestního songu „Lidé tančí a lidé umírají“, kterou v únoru nahrála egyptská rocková skupina Cairokee: „Realita je nad slunce jasná. Ale platí zákaz přiblížit se a dotýkat se jí.“

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!