Džihádistický střet o duše i peníze

Teror v Paříži a dění v Afghánistánu nebo v Sýrii jsou výsledkem procesu, který mohou ve svůj prospěch využít i západní tajné služby. Jde o vnitřní rozbroje a soupeření o vliv mezi rozhádanými radikálními islamisty. Zdá se, že k jemenské odnoži al-Káidy měli džihádisté vraždící novináře blíž než k Islámskému státu. Píše Břetislav Tureček.

Boj proti Islámskému státu (ilustrační fotografie). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Boj proti Islámskému státu (ilustrační fotografie). | foto: ČTK
Boj proti Islámskému státu (ilustrační fotografie).

Zatímco západní média, politici i veřejnost už řadu měsíců přetřásají téma Islámského státu (IS), na scénu se náhle vrátila al-Káida. I tak je možné hodnotit teroristické útoky ve Francii z předminulého týdne. Jasné důkazy sice stále nejsou, ale indicie svědčí o tom, že právě k teroristické internacionále měli džihádisté vraždící novináře mnohem blíže než k IS. Už proto, že podle všeho prošli výcvikovými tábory al-Káidy a její jemenská odnož se také minulý týden k masakru v redakci časopisu Charlie Hebdo přihlásila.

Jak uvedl jeden z velitelů al-Káidy na Arabském poloostrově Násir bin Alí al-Ansí, jeho organizace „vybrala cíl, naplánovala a financovala celou operaci“. Al-Ansí ve video poselství ocenil především„hrdiny“ Saida a Cherifa Kouachiovy za útok na karikaturisty. Pozdější masakr v košer obchodu provedený Amedym Coulibalym sice také pochválil, ale zmínil jej spíše okrajově a označil za časovou shodu. Sám Coulibaly, ještě než ho zastřelila policie, označil teroristy z redakce za své bratry, s nimiž prý útok koordinoval, ale zároveň se přihlásil k Islámskému státu.

Al-Káida versus Islámský stát

Tyto okolnosti vedou řadu expertů k úvahám, nakolik jsou vztahy mezi Islámským státem a al-Káidou nadále nepřátelské – ještě loni se totiž v Sýrii krvavě střetávaly jednotky IS a Fronta an-Nusra neboli syrská pobočka al-Káidy. Nebojuje se pouze o to, zda bude někde vlát černá vlajka al-Káidy, nebo velmi podobný prapor IS.

Nebojuje se pouze o to, zda bude někde vlát černá vlajka al-Káidy, nebo velmi podobný prapor Islámského státu

Ovládnutí území a rostoucí vliv znamená také lepší kontrolu nad pohybem většího počtu lidí, vyšší příjmy z daní, náboženské poplatky vybírané vlastními duchovními, nábor nových rekrutů, větší množství zbraní a vydatnější příliv peněz od zahraničních dárců. Přitom ačkoli obě skupiny budí na Západě hrůzu, z pohledu Syřanů sužovaných už čtvrtý rok nesmírně brutální válkou mohou být organizovaní džihádisté i spásou.

„Známý, majitel benzinové pumpy u Aleppa, dva roky trpěl tím, že k němu jezdily tankovat různé povstalecké skupiny a odjížděly bez placení. Pak tu oblast dobyla a zpacifikovala obávaná Fronta an-Nusra a on jim začal odvádět domluvené daně. Al-Káida k jeho pumpě postavila svého policistu a on má od zlodějů pokoj,“ řekl ČESKÉ POZICI diplomatický zdroj s kontakty na povstaleckých územích.

Za těchto okolností se snaží Islámský stát etablovat po Sýrii a Iráku i v dalších muslimských zemích. Už od podzimu přibývá regionálních velitelů pákistánského Tálibánu, kteří skládají přísahu IS, a ačkoli jsou sami vesměs Paštúnové, za svou politicko-náboženskou autoritu označují vůdce IS abú Bakra al-Bagdádího, iráckého Araba.

Přenos trendu

Trend se přenesl i do Afghánistánu. Minulý týden tamní vládní činitelé poprvé potvrdili, že se na jihu země objevila symbolika a náboráři stoupající organizace. „Řada kmenových vůdců, polních velitelů a někteří duchovní mě informovali, že je kontaktoval Mulla Raúf a vyzval, aby se připojili k Islámskému státu,“ prohlásil ve středu 14. ledna generál afghánské armády Mahmúd Chán.

Mulla Raúf, sám bývalý velitel Tálibánu, který strávil několik let na Guantánamu, působí v jižní provincii Hílmand. Dosavadní mocenský hegemon, domácí hnutí Tálibán, podle obyvatel varuje, aby se místní s IS nespolčovali, údajně se už mezi oběma hnutími odehrály boje s 20 mrtvými. „Lidé říkají, že Islámský stát leckde vztyčuje své černé vlajky a dokonce prý strhává bílé prapory Tálibánu,“ řekl agentuře AP paštúnský kmenový stařešina Sajfulláh z oblasti města Sangín.

Islámský stát se stává respektovanou a silnou značkou, podobně jako o deset patnáct let dříve al-Káida

V prosinci USA poprvé připustily, že se podobně vyvíjí situace v Libyi. Ta je od svržení Muammara Kaddáfího společnými silami rebelů a Severoatlantické aliance už tři roky v klanové válce, má dvě soupeřící vlády a v mnoha ohledech tento ještě nedávno prosperující ropný stát připomíná Somálsko devadesátých let.

Na východě Libye si začal budovat výcvikové tábory Islámský stát. „V tuto chvíli se tam cvičí spíše v malém rozsahu, jde o několik set bojovníků,“ prohlásil před časem velitel amerických sil pro Afriku generál David Rodriguez. A dodal: „Ale uvidíme, jak se bude situace vyvíjet.“

Náznaky o dalším vývoji přišly v pondělí 12. ledna: džihádisté hlásící se k IS zveřejnili fotografie egyptských křesťanů, které zajali na východě země. „Vojáci Islámského státu zajali 21 křižáků na různých místech Tripoliska,“ stálo u snímků.

Podle arabských médií přitom v Libyi nastává jev známý ze Sýrie a Iráku uplynulých dvou let – k IS s reputací silných a dobře organizovaných a motivovaných bojovníků se přidávají místní válečníci se svými nezávislými milicemi. IS se stává respektovanou a silnou značkou, podobně jako o deset patnáct let dříve al-Káida.

Těžiště bombardování: Irák

Teritorium IS se přitom stále zvětšuje i v Sýrii, ačkoli pozice džihádistů už od září bombardují zahraniční letouny. Deník The Wall Street Journal ve středu 14. ledna zveřejnil obsáhlý článek, v němž američtí činitelé postup Islámského státu na syrských bojištích i velmi omezenou účinnost náletů přiznávají.

Podle Pentagonu je hlavním těžištěm bombardování Irák, tedy snaha ochránit před postupem sunnitských džihádistů tamní vládu

Mluvčí amerických sil na Blízkém východě, plukovník Patrick Ryder, však v listu tvrdí, že se zatlačením IS v Sýrii se nikdy ani nepočítalo: „Získat územní kontrolu nikdy nebylo v Sýrii cílem náletů.“ Podle Pentagonu je totiž hlavním těžištěm bombardování Irák, tedy snaha ochránit před postupem sunnitských džihádistů tamní vládu.

Na mnoha frontách v Iráku se postup IS skutečně podařilo zastavit, z Bagdádu však minulý týden zaznělo, že západní pomoc pořád není dostatečná. „Stále máme pocit, že mezinárodní podpora není přesvědčivá,“ řekl agentuře Reuters předseda iráckého parlamentu Salím al-Džabúrí. „Vidíme zásahy na různých místech, vzhledem k situaci je to ale pořád málo,“ dodal irácký sunnitský činitel, který zároveň tento vzkaz přes emisara poslal americkému prezidentu Baracku Obamovi.

Vliv tajných služeb

Šíření vlivu Islámského státu může pokračovat v řadě států. Prokazatelně se tak může dít nejen v důsledku ozbrojených výbojů, ale i přeskupování spojenectví a získávání loajality někdejších protivníků a civilních obyvatel, frustrovaných řáděním různých jiných povstaleckých frakcí.

Rozepře sledují i různé tajné služby a bylo by naivní domnívat se, že je v některých případech samy cíleně nerozdmýchávají

Vnitřní třenice mezi džihádisty tak dnes Islámskému státu nahrávají, zároveň se ale v těžko definovatelném bodě psychologického zlomu mohou stát pro abú Bakrovy stoupence přítěží – stejně rychle jako se k fenoménu dnešních blízkovýchodních bojišť různí válečníci přimkli, mohou jej zase opustit, pokud se na scéně objeví někdo perspektivnější.

Navíc rozepře bezesporu sledují i tajné služby různých vnějších hráčů a bylo by naivní domnívat se, že je v některých případech samy cíleně nerozdmýchávají.

Islámský stát

  • Teroristické hnutí Islámský stát (IS) si získalo příznivce v několika státech světa. Části území, které se mu podařilo ovládnout, se rozkládají v širokém pásu od Libye po Pákistán.
  • Ve výcvikových táborech IS cvičí islamisté i mnoho rekrutů ze zemí Evropské unie, někdy jde i o konvertity. Odhaduje se, že v Sýrii a Iráku bojuje několik tisíc Evropanů.
  • Abú Bakr Bagdádí alias chalífa Ibrahím byl 29. června 2014 vyhlášen Vůdcem samozvaného chalífátu.

Irák

Islámisté využívají zahořklosti sunnitské arabské menšiny vůči převážně šíitskému establishmentu v Bagdádu.

Libye

Země rozvrácená po svržení Muammara Kaddáfího se rozpadla na hájemství různých povstaleckých armád. Nově k nim patří také Islámský stát.

Sýrie

Islámský stát, fronta an-Nusra a další opoziční ozbrojené organizace spolu bojují o vliv na územích, odkud vytlačily vládní jednotky Bašára Asada.

Afghánistán

Džihádisté z IS začínají lovit příznivce mezi povstalci, kteří dosud bojovali proti mezinárodním jednotkám ISAF a nyní mají na mušce kábulskou vládu.

Pákistán

Islámský stát získává na popularitě mezi středními kádry místního hnutí Tálibán, které vede povstaleckou válku proti federální vládě.

Oblasti působení IS v Afghánistánu (provincia Helmand) a Pákistánu (severně a jihozápadně od Pešávaru).

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.