Dva vítězové jedné arbitráže. Kdo vlastně uspěl na ostravských lagunách?

Společnost Baltom požadovala v arbitráži s firmou Geosan 360 milionů korun, jenže rozhodčí soud jí přiklepl „jen“ 88 milionů.

Čestmír Klos 27.10.2011

V arbitráži se společností Geosan přiklepl rozhodčí soud firmě Baltom 88 milionů korun. Jenže za vítěze se považuje i Geosan, neboť žaloba podaná k Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře zněla na 360 milionů.

Vztahy mezi oběma firmami se vyostřily při nepovedené likvidaci olejových lagun po firmě Ostramo. Geosan coby lídr konsorcia Čistá Ostrava zadržoval Baltomu platby za vykonané práce, přestože sám peníze včas dostával od státní společnosti Diamo. Lídr české odnože dánského Baltomu Miroslav Balcar uvedl, že se jeho firma kvůli Geosanu dostala do druhotné platební neschopnosti. Na chování Geosanu si již v srpnu stěžovali na ministerstvu průmyslu a obchodu zástupci dánské ambasády. Do Prahy kvůli tomu přijel i šéf dánského odpadářského koncernu Inreco Tom Horrmann.

Geosan stále v útoku

Na oficiálních stránkách konsorcia Čistá Ostrava si Geosan pochvaluje: „Společnost Geosan Group uspěla v rozhodčím řízení.“ Navzdory tomuto vítěznému konstatování však chce Geosan podat žalobu na zrušení nálezu rozhodčího soudu. „Zatím nebudeme nic platit. Chceme, aby bylo rozhodnuto v náš prospěch,“ prohlásila mluvčí Geosanu Vlasta Končelová.

Člen představenstva a výrobní ředitel Geosanu Jiří Šalda říká: „Domníváme se, že přiznání 20 procent žalovaného nároku bylo důsledkem procesního pochybení rozhodčího soudu, a proto proti rozhodčímu nálezu současně podáváme návrh na jeho zrušení k obecnému soudu spojený s návrhem na odklad vykonatelnosti,“ dodává Šalda.

Geosan chce naopak vymoci 220 milionů korun na Baltomu. Tyto peníze dle Končelové Geosanu dluží na penalizačních pokutách za neplnění termínů a za to, že řádně neodvážel alternativní palivo koncovým odběratelům.

Baltom upravoval odpady do spalitelné formy, ale pro tento produkt neexistoval v inkriminované době odběratel. Selhal i sjednaný vývoz 20 tisíc tun alternativního paliva do Polska. Polský inspektorát ochrany životního prostředí však poukazuje, že palivo z nebezpečného odpadu vyrobit nelze a všechno, co tam české podniky navezly, se musí vrátit.

Problémy s odbytem Baltom řešil nepovoleným skladováním. Když to objevila Česká inspekce životního prostředí, dala firmě pokutu. Baltom se proti ní odvolal. Geosan se nerozpakoval a na sanační práce, které až dosud prováděl Baltom, najal pardubickou firmu Šamonil.

Baltom na pokraji krachu

Od listopadu 2010 do května 2011 financoval Baltom veškeré práce na vlastní náklady. Až to firmu dohnalo k druhotné pracovní neschopnosti.

Arbitráž navíc prokázala, že smlouva o spolupráci Geosanu s Baltomem nebyla řádným způsobem ukončena a tudíž platí. Na to však Geosan nechce přistoupit. Jak říká mluvčí Končelová: „V rozhodnutí je uvedeno, že ani jedna strana řádně neodstoupila od smlouvy. Z našeho pohledu je nereálné, aby se Baltom k práci vrátil. Důvodem jsou naše spory a také jejich předchozí neplnění termínů.“

Jenže právě tohle nebude mít Geosan nijak lehké. Firma Šamonil používá postupy, na něž má průmyslové vzory a podané patenty Baltom. Ten se mezitím ocitl v insolvenci, soud už 18. října ustavil předběžnou insolvenční správkyni Martinu Jinochovou Matyášovou. A Geosan píše na stránkách Čisté Ostravy o strachu z rizika poškození věřitelů.

Člen představenstva Geosanu Jiří Šalda k tomu uvádí: „Budeme jednat výhradně s předběžnou insolvenční správkyní, a budeme usilovat o rozumnou dohodu ohledně vypořádání vzájemných závazků.“

Zatím nejasný je osud pokuty, kterou měl Baltom zaplatit za nelegální skladování kalů. Činil tak ovšem v rámci konsorcia Čistá Ostrava, v němž si vedoucí roli drží právě Geosan.