Dva úkoly nové moci

Je nutné počítat i s tím, že zdravotní stav pana prezidenta jeho samotného přiměje k tomu, aby odstoupil. To si nikdo z nás, kteří Miloše Zemana známe po desetiletí, nepřejeme, ale může nastat situace, že nás, i pana prezidenta, zaskočí vývoj jeho nemoci. Je povinností vládní většiny zabránit vládní krizi.

Vratislav Mynář zveřejnil video, které má dokazovat, že prezident Miloš Zeman podepsal svolání Sněmovny. foto: Petr TopičMAFRA

Vratislav Mynář zveřejnil video, které má dokazovat, že prezident Miloš Zeman...

Otevíráme citlivé téma, lépe řečeno témata dvě. Obě souvisejí se zdravotním stavem pana prezidenta. Ten stav není dobrý. Příslušné ústavní instituce, tedy Senát a Poslanecká sněmovna, jsou zodpovědné za to, že nezabředneme do ústavní krize s neodhadnutelnými následky. A teď to téma druhé, citlivější. Je bohužel nutné počítat i s tím, že zdravotní stav pana prezidenta jeho samotného přiměje k tomu, aby odstoupil. To si nikdo z nás, kteří Miloše Zemana známe po desetiletí, nepřejeme, ale může nastat situace, že nás, i pana prezidenta, zaskočí vývoj jeho nemoci.

Prezident si, jako každý člověk v podobné situaci, zaslouží svrchovanou míru empatie. To ovšem není důvod pro to, aby Senát a následně sněmovna nespěchaly s aplikací dnes už zlidovělého článku 66 Ústavy, jež umožňuje zbavit hlavu státu výkonu jejích pravomocí. Na osmý listopad je svoláno zasedání nové Poslanecké sněmovny, které ideálně trvá celé čtyři funkční roky. Nová sněmovna si musí nejprve zvolit předsedu, místopředsedy a „zprovoznit“ některé nezbytně nutné výbory – mandátový a imunitní, organizační a další. Poněvadž obě koalice budou mít v nové sněmovně spolehlivou většinu sto osmi, v případě neúčasti Pirátů sto čtyř poslanců, nehrozí to, že by sněmovna na svoje vlastní uvedení do provozu potřebovala více než dva až tři dny.

S krizí ústava nepočítá

Prakticky okamžitě poté má následovat první schůze nové Poslanecké sněmovny, v jejímž závěru je podle ústavy povinna podat dosluhující vláda demisi. Ta ji obratem potvrdí svým usnesením a Andrej Babiš o tom spraví prezidenta republiky. Utvářející se vládní většina počítá s tím, že by se tak mohlo stát už někdy dvanáctého či třináctého listopadu.

Pokud by ale prezident republiky pro svůj zdravotní handicap nebyl schopen demisi Babišovy vlády přijmout, nemohl by také jmenovat premiéra a na jeho návrh členy nové vlády. Všechno by se to mohlo jaksi zadrhnout v ústavní krizi, ze které ani špičkoví právníci nevidí schůdné východisko. Pozor na to, ústava totiž s podobnou situací nepočítá! Není tedy vzhledem k panu prezidentovi necitlivé, ba bezohledné, jestliže chce Senát již 5. listopadu jednat o zbavení prezidenta výkonu jeho kompetencí.

Nová sněmovna by na příslušné usnesení Senátu, snad už z 5. listopadu, měla navázat svým usnesením, čímž by byl prezident zbaven výkonu svého mandátu. Budoucí vládní koalice předpokládá, že někdy po 11. listopadu nastane situace, kdy bude výkonem prezidentských pravomocí pověřena téměř jistě příští předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Na ni by pak přešlo právo přijmout demisi vlády Andreje Babiše, jmenovat příštího předsedu vlády a na jeho návrh další členy vlády. Práce je moc, restů po dosluhující vládě hodně a situace, nejen co se týče dramaticky zvýšených cen za energie, je vážná.

K našemu tématu číslo jedna dodejme: Kdykoliv by se páně prezidentův zdravotní stav zlepšil, mohl by se kdykoliv obrátit na některou z obou sněmoven, potažmo v odvolání na Ústavní soud. Ten by musel rozhodnout do 15 dnů. Jinak řečeno, pana prezidenta nikdo netlačí do kouta. Mimochodem, je-li řeč o lékařském konziliu, jehož názoru se dnes mnozí dožadují, pan prezident je míval, ale sám to konzilium zrušil. Posléze se ho „zmocnil“ pan doktor Miloslav Kalaš, a když pak v kanceláři Hradu nabyl významu Jindřich Forejt, doktor Kalaš vypadl ze hry.

Pak se cosi chystalo a pan prezident se jednoho dne přemisťoval do vládního speciálu směr Peking. Doktoři z ÚVN to asi dostali velitelským příkazem, každopádně od té chvíle se datuje nadvláda ÚVN nad jinými páně prezidentovými lékaři. Nic proti tomu, je to špičkové zdravotnické zařízení. Pan prezident měl ale vždycky možnost obrátit se na své konzilium.

Strany hrají hlavní roli

Zbývá téma druhé, delikátní. Kdyby prezident republiky z vlastní vůle odstoupil, anebo pokud by zemřel, musely by se do 90 dnů konat prezidentské volby. Nejdéle čtyřicátý pátý den by byly povinování zaregistrovat se kandidáti na funkci prezidenta. Občanští kandidáti by těžko stihli sesbírat nejméně 50 tisíc ověřených podpisů, takže by se snažily svoje kandidatury opřít o souhlas buď alespoň dvaceti poslanců anebo deseti senátorů.

Už z toho plyne, že v prezidentských volbách by měli větší šanci kandidáti politických stran. Otázka otázek je, jsou-li na to připraveni. Prozatím vydali svým senátorům a poslancům pokyn, aby dopředu neupisovali svoji přízeň žádnému občanskému kandidátovi dříve, než by ho schválila dotyčná politická strana. Nedá se asi předpokládat, že by se například koalice Spolu a dvojkoalice starostů a Pirátů shodla na společném kandidátovi proti Andreji Babišovi.

Ten do toho jistě půjde, ale poněvadž premiér není totéž co český prezident, asi nemá v posledku velkou šanci. Každopádně jsou to velmi seriózní nabídky, s nimiž by v případě akutní potřeby voliče oslovily obě složky budoucí vládní koalice. Přejme panu prezidentovi ještě dlouhý život, ale země musí být připravena i na situaci, že by mu osud náhle vyrazil veslo z ruky.

Počet příspěvků: 2, poslední 31.7.2021 05:54 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.