Drulák do Paříže přeci jen půjde. Jeho kritici ustoupí.

Politický tajemník Černínského paláce Petr Drulák bude velvyslancem ve Francii. Odpůrci v čele s ministrem kultury Danielem Hermanem, který ho dokonce obvinil z antisemitismu, a ministrem financí Andrejem Babišem ustoupí. V Drulákův prospěch zřejmě výrazně zasáhl prezident Miloš Zeman.

První náměstek ministra zahraničí Petr Drulák vzbudil velkou pozornost několika... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy První náměstek ministra zahraničí Petr Drulák vzbudil velkou pozornost několika... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
První náměstek ministra zahraničí Petr Drulák vzbudil velkou pozornost několika...

Byla z toho jedna z nejprudších hádek na vládě, při níž na sebe ministři křičeli přes celý sál. To když šéf Černínského paláce Lubomír Zaorálek (ČSSD) začátkem září přinesl návrh, aby se velvyslancem v Paříži stal Petr Drulák. Dnes je vše jinak. Zaorálek Drulákovu nominaci zopakuje – a už nenarazí. A to přestože jej lidovecký ministr kultury Daniel Herman označil za antisemitu a francouzsky podle svého životopisu umí jen „pasivně“. Důležitou roli v tom sehrála intervence z Hradu.

Nejvýrazněji na sebe Drulák upozornil, když označil za chybné, škodlivé a překonané havlovské pojetí zahraniční politiky.

Politický tajemník ministra zahraničí a akademik Petr Drulák budí emoce od chvíle, kdy si ho Zaorálek v roce 2014 přivedl do resortu, nejdříve jako svého prvního náměstka. Nejvýrazněji na sebe upozornil, když označil za chybné, škodlivé a překonané havlovské pojetí zahraniční politiky. Později vysvětloval, že jen nechtěl vnucovat Číně či Rusku náš pohled na lidskoprávní agendu a nešlo mu o demontáž české image za hranicemi. Svoji image tím ale nastavil jistě a stal se nepohodlnou politickou přítěží. Za relativizování havlovského odkazu tehdy náměstka sepsul premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Z pracovní cesty po USA mu vzkázal, aby si uvědomil, že je jen úředník. Paradoxně právě to mu vystavilo jízdenku do Francie.

„Druláka jako náměstka lidé na ministerstvu nepřijali. Po jeho výrocích Zaorálek pravděpodobně vycítil, že mu doma spíš škodí, a jako vždy v takové situaci chtějí takového člověka uklidit daleko. Francie dává smysl, protože Drulák coby představitel moderní evropské levice má dobré vztahy s tamními politology,“ uvedl zdroj z diplomacie.

Jakožto intelektuál se sklonem k akademické debatě namísto diplomatické opatrnosti pak Drulák nabyl svými relativizujícími výroky o havlovské politice sympatických obrysů i v očích ansámblu kolem prezidenta Miloše Zemana, protože – i kdyby to tak nemyslel – působí otevřeně vůči užší a přátelštější spolupráci s Ruskem a Čínou.

Sociální demokraté trvali na tom, že pařížskou ambasádu obsadí svým nominantem, když berlínskou pozici získali lidovci.

Francouzská ambasáda spolu s tou v Berlíně a Londýně patří k nejprestižnějším – pro diplomaty představují vysněné destinace.

Obchodní vztahy jsou ve Francii rozvinuté, vzájemné vztahy bezproblémové. Dá se tam hodně udělat, pokud je velvyslanec přičinlivý a šikovný, ale nemnoho pokazit, když takový není.

Sociální demokraté trvali na tom, že pařížskou ambasádu obsadí svým nominantem, když berlínskou pozici získali lidovci. Ale dlouho se jim nedařilo sehnat vhodného adepta, protože nedisponují francouzsky mluvícími osobami.

To je ostatně handicap v celém českém diplomatickém sboru. Čestnou výjimkou byla Marie Chatardová, která republiku ve Francii zastupovala do února, kdy se přesunula na stálé zastoupení při OSN v New Yorku. Ambasáda na avenue Charlese Floqueta je od té doby neobsazená. Pochybnost o jazykové kompetenci panuje i kolem Druláka, nikdo si není jistý, jak dalece řeč země galského kohouta ovládá. V životopisu na webu ministerstva zahraničí má navíc uvedeno, že francouzštinu umí „pasivně“.

Situace s Berlínem byla dost podobná té nynější, lidovci měli také svého „nepohodlného muže“. Tomáš Podivínský si šel sednout do prezidentské vlády po pádu té Nečasovy, což mu strana měla za zlé, protože se jinak rozhodla na úřednickém kabinetu nepodílet, aby jí to neškodilo v předčasných sněmovních volbách. Po nich se KDU-ČSL do parlamentu dostala a před sebou měla ambiciózního exministra, kterého už v nové sestavě nechtěla. Na německé ambasádě zrovna nastal čas střídání a bylo zřejmé, že po Podivínského angažmá v Rusnokově týmu nebude potíž s hradním souhlasem.

Špidla by neprošel

Jako první návrh do Paříže Lidový dům vygeneroval Vladimíra Špidlu. Životopis na to má ideální, byl premiérem a eurokomisařem, francouzsky hovoří. Jenomže to byla zcela neprůchozí varianta pro Miloše Zemana, Špidla je na jeho soukromém seznamu zrádců, kteří mu nedali hlas v prezidentské volbě v roce 2003, kdy měli výběr hlavy státu ještě na svých bedrech zákonodárci.

Podle informací LN to byl i tentokrát Zeman, jehož slovo vládní spor rozhodlo. Jak už na začátku září napsalo Právo, k nejhlasitějším odpůrcům Drulákova výjezdu patřil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Ten naopak čínské diplomacii nedělá radost, dokonce si na něj v březnu přišla do Černínu stěžovat, když inicioval, aby sněmovna držela minutu ticha za tisíce tibetských mnichů zavražděných v 50. letech Číňany. A při vládní roztržce navíc označil Druláka za antisemitu.

Babišovi nevadily Drulákovy názory, ale jeho osobnost – považoval ho za příliš introvertního na bonvivánské Francouze.

Důvod, proč si to Herman o Drulákovi myslí, je vlastně stejný jako v případě s havlovským odkazem. I v tomto chtěl ministerský tajemník nahrazovat tradiční nekritickou příchylnost České republiky k Izraeli dialogem. „Snažíme se nacházet více společné agendy s palestinskými partnery. Jen se bojím, aby někoho nenapadlo označovat tuto politiku za antisemitskou,“ napsal Drulák do Práva v implicitním odkazu na Hermanovo obvinění.

Zákon zapovídá, aby kdokoli komentoval jednání o diplomatech, probíhají v utajeném režimu a nic se nezveřejňuje, dokud z hostitelské země nepřijde potvrzení, že diplomata přijímá. Pokud se detaily prozrazují dopředu, působí to jako prekérní situace, protože se může stát, že země navrženého adepta nepřijme. Aby nedošlo k mezinárodnímu ztrapňování, děje se to utajeně. Když už ale někdo z vlády historku o hádce nad Drulákovou nominací do Práva vynesl, a udělal z ní tak veřejnou věc, musel nominovaný tajemník reagovat, aby se k francouzským uším vedle obvinění z antisemitismu doneslo i jeho vyvrácení. I tak bude velmi složité, aby se v diplomatických kruzích tohoto cejchu zbavil.

Prezident podle informací LN Hermanovi doporučil, aby už přestal proti Drulákově nominaci brojit, a odboj vzdá i ministr financí Andrej Babiš (ANO), protože by v něm zůstal osamocený a bez schůdného protinávrhu. Babišovi nevadily Drulákovy názory, ale jeho osobnost – považoval ho za příliš introvertního na bonvivánské Francouze. Kritici Drulákova výjezdu pak namítají i to, že všechna akademikova intelektuální levicovost může být příští rok k ničemu, protože se zdá dost pravděpodobné, že po volbách se ve Francii chopí moci konzervativní pravice, v níž Drulák žádnými kontakty nebo styčnými tématy nevládne.

Petr Drulák (44)

  • Politolog a levicový intelektuál, v letech 2004 až 2013 vedl Ústav mezinárodních vztahů

  • V únoru 2014 si ho Lubomír Zaorálek přivedl na ministerstvo jako svého prvního náměstka, s účinností služebního zákona, který oddělil odborné náměstky od kabinetu ministra, se stal politickým tajemníkem

  • Letos v létě podal Drulák po rozmíšce s ministrem výpověď, ale pak se staří přátelé udobřili a Drulák ji stáhl

  • Coby levicový politolog moderního evropského směru byl ve volebním týmu Jiřího Dienstbiera, když kandidoval na prezidenta

Počet příspěvků: 1, poslední 13.10.2016 09:20 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.