Dotace na výrobu energií? Ano, ale jak pro koho.

Stát chce zastavit podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale spalovny a teplárny má dotovat dál.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce kvůli vysokým nákladům na výkup elektřiny ze solárních elektráren zastavit od roku 2014 provozní podporu pro nové instalace obnovitelných zdrojů energie (OZE), které měly vzniknout mezi lety 2014 až 2020. Dále však chce podporovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla i spalování opadu, za což zaplatíme desítky miliard. Podnikatelé z odvětví OZE jsou zděšeni.

Záměr MPO, pokud se naplní, by dolehl nejen na solární elektrárny, ale také na provozovatele větrných, vodních či geotermálních elektráren, kteří měli výstavbu nových zařízení naplánovanou. Po zrušení podpory by na jejich provoz neměli peníze – s dotací totiž počítali na dobu životnosti zařízení, která se pohybuje mezi 20 a 30 lety.

Proč my a ne oni?

Problémy mohou mít i majitelé již existujících zařízení, protože ministerstvo plánuje co nejvíce ořezat podporu i jim. Automatické proplácení podpory by mělo být omezeno na deset let, po kterých bude muset provozovatel prokázat, že se mu investice ještě nevrátila. Mnoho z nich si vzalo na zařízení půjčky a obávají se, že je nebudou moci splácet.

O chystaném zastavení podpory pro nové zelené zdroje, které je obsaženo v materiálu uniklém z MPO, jsme psali v článku:

Návrh má již nyní negativní dopady na vnímání ČR jako atraktivní ekonomické lokality a odrazuje investory, tvrdí provozovatelé OZENáhlými a neočekávatelnými změnami v systému dotací vytváří stát podle provozovatelů zelených zdrojů nepřehledné investiční prostředí. „Samotný návrh má již nyní negativní dopady na vnímání ČR jako atraktivní ekonomické lokality a odrazuje investory,“ myslí si Štěpán Chalupa z Komory OZE.

Hlavní výhrada provozovatelů obnovitelných zdrojů míří k faktu, že MPO chce na jednu stranu zastavit podporu nových OZE, ale současně plánuje zachovat podporu pro takzvanou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) i pro výrobu elektřiny z druhotných zdrojů energie, čímž se rozumí spalování komunálního odpadu.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Jde o technologii, která dokáže z paliva vyrobit zároveň elektrickou energii i teplo. V teplárnách a jiných kogeneračních zařízeních, kde se teplo vyrábí společně s elektřinou, je spotřeba paliv na jednotku vyrobené energie nižší, protože teplo vznikající při výrobě elektřiny není mařeno jako v případě elektráren. Energetickým zdrojem mohou být fosilní paliva, jaderná energie, biomasa či odpady. Podstatná část energie pocházející z kombinované výroby v České republice vzniká spálením uhlí.

„Nechápeme, proč chce ministerstvo zastavit podporu čistých obnovitelných zdrojů energie, které navíc nejsou příliš zatíženy externími náklady na výrobu elektřiny, a přitom zachovává podporu pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla převážně na bázi uhlí, pro spalování důlního plynu a odpadu, což jen letos stát vyjde na 1,8 miliardy korun. Pokud chce ministerstvo zastavit růst cen elektřiny, tak při zachování podpory KVET a druhotných zdrojů se to rozhodně nepodaří, spíše naopak,“ uvažuje Štěpán.

MPO: Nebudeme předjímat

České fotovoltaické průmyslové asociaci (ČFPA) se z plánů ministerstva nezamlouvá především podpora výroby energie ze spalovaného odpadu. „Zastavení podpory pro nové obnovitelné zdroje a zároveň zachování dotací pro spalování odpadu je naprosto v rozporu s odpovědnou politikou k životnímu prostředí. Dobré regionální projekty dostanou stopku a plýtvání s cennými surovinami bonusové příplatky, což povede k výstavbě dalších zbytečných spaloven,“ říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost, zastupující fotovoltaiky.

O státní podpoře spalování odpadu s obsahem biologické složky ČESKÁ POZICE informovala v článku:

Společný postup obou komor proti záměrům MPO však nelze očekávat. Nedávno se rozešly ve zlém, protože fotovoltaici nechtěli přistoupit na zdanění solárních elektráren.

Velké fotovoltaické zdroje instalované v kritických letech 2009 a 2010 budou vydělávat miliardy i nadáleV této souvislosti Komora OZE dodává, že plán ministerstva v letech 2014 až 2020 se zdaněním solárních elektráren nepočítá, takže velké fotovolatické zdroje instalované v kritických letech 2009 a 2010, kdy platila vyšší výkupní cena, budou vydělávat miliardy i nadále. Postoj Komory OZE shrnul Štěpán: „Stát bude i nadále dotovat velké solární elektrárny s neznámými majiteli, bude dotovat velká centralizovaná zařízení na bázi KVET, spalující často uhlí nebo odpady, přitom chce zároveň zničit současně existující i plánovaná malá decentralizovaná zařízení, jako jsou vodní či větrné elektrárny, které se solárním tunelem nemají nic společného.“

Ministerstvo průmyslu se zatím k této problematice nevyjadřuje. Nepotvrdilo ani pravost materiálu, který z úřadu unikl a ČESKÁ POZICE ho má k dispozici. Jeho pravost nicméně potvrdilo několik na sobě nezávislých osob. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude v současnosti předjímat výsledky interních jednání na dané téma,“ uvedl pouze Tomáš Paták z oddělení komunikace MPO.

Kogenerace přináší úspory

Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR návrhy ministerstva, pokud jde o plánovanou podporu KVET a spalování druhotných zdrojů, obhajuje. Díky spalování biologické části odpadu podle něj Česká republika může lépe dostát závazků Evropské unii na energii vyrobenou z OZE. Pozitiva vidí Hájek i v kogeneraci, neboť podle něj přináší značné úspory primární energie.

Podporovat kogeneraci je rozumné, protože tím je výrobce motivován k efektivnímu provozu, míní zástupce tepláren„Na rozdíl například od zateplování panelových domů v tomto případě vzniká úspora energie tím, že se vyrábí elektřina a teplo současně, a nikoli jednorázovou investicí. Zatímco tedy úspory v konečné spotřebě (zateplování) je rozumné podporovat investičně, kogeneraci je rozumné podporovat provozně, protože tím je výrobce motivován k efektivnímu provozu,“ uvedl Hájek pro ČESKOU POZICI.

Zastavení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla pro nová zařízení by se podle Hájka navíc dotklo v první řadě bioplynu, biomasy, a pak malých plynových kogenerací, kterých se v poslední době právě díky podpoře staví poměrně značné množství. Uhelné teplárny jsou již totiž postavené. I ty budou ale nadále podporovány, v zákoně o podporovaných zdrojích energie však není řečeno, jak dlouho.

Propočty nákladů se liší

Propočty, kolik bude Českou republiku podpora kombinované výroby elektřiny a tepla i výroby elektřiny z druhotných zdrojů stát, se liší. Komora OZE vzala aktuální výši vyplácené podpory ve výši 1,8 miliardy korun ročně a vynásobila ji životním cyklem zařízení. Dospěla k částce zhruba 47,5 miliardy do roku 2039.

„Náš propočet počítá s tím, že se podpora již nebude zvyšovat ani snižovat. Konečná částka tedy může být i vyšší, a to v případě, když stát znovu zvýší podporu, jako to nenápadně udělal od minulého roku, kdy se dotace výměrem Energetického regulačního úřadu zvýšila ze 40 Kč na megawatthodinu na 200 korun,“ přiblížil okolnosti výpočtu šéf Komory OZE Martin Bursík.

Ministerstvo by mělo vysvětlit, proč chce dát přednost jedněm technologiím (a zájmovým skupinám) na úkor jinýchZástupce tepláren Hájek počítá, že podpora kombinované výroby elektřiny a tepla pro nové zdroje se pohybuje maximálně v řádu stovek milionů korun možného nárůstu během několika let.

Jenže nejde ani tak o konkrétní výši částky, kterou bude podpora KVET a výroby elektřiny spalováním druhotných zdrojů daňové poplatníky stát. Problém spočívá spíše v tom, že ministerstvo chce dát přednost jedněm technologiím (a zájmovým skupinám) na úkor jiných. Pokud k tomu má nějaký racionální důvod, mělo by ho veřejnosti vysvětlit, aby předešlo spekulacím. Zatím však mlčí.

Počet příspěvků: 35, poslední 1.5.2013 06:22 Zobrazuji posledních 35 příspěvků.