Dostavba Temelína: Kdy, když ne teď?

Vedení ČEZ nedávno oznámilo, že rozhodnutí o výstavbě třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín se odkládá. Při pohledu na životnost dnešních zdrojů pro výrobu elektřiny by se však mohl takový postup České republice do budoucna vymstít. Proto je potřeba zahájit přípravu jaderných bloků co nejdříve. A kdy jindy, než teď, kdy je u nás ekonomická krize? Argumentuje konzultant v oblasti energetiky František Hezoučký.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš nedávno oznámil, že rozhodnutí o výstavbě třetího a čtvrtého bloku elektrárny Temelín odkládá na konec roku 2014 či 2015. Zdůvodnil to čekáním na novou státní energetickou koncepci a podmínil schválením garancí na výkupní ceny vládou. Těmito důvody se současné vedení ČEZ snaží přenést zodpovědnost na vládu – tedy za majoritního akcionáře. Kvalifikovaný manažer by ale měl akcionáři dát doporučení a ne se za něj schovávat.

Jistě, rozhoduje se o velkých investicích – zhruba 250 miliard korun –, ale nepůjde o financování projektu najednou, nýbrž postupně v čase. Nejprve bude nutné získat jednotlivá povolení, což potrvá tři až pět let, a následná realizace se rozloží přibližně do dalších šesti let pro jeden blok.

Čeho si musí být racionální hospodář v oblasti elektroenergetiky vědom?

  • Bilance zdrojů a potřeb

V období let 2022 až 2030, eventuálně v roce 2035 pro důl Bílina, dojdou uhelné zásoby před územními limity. Vzhledem ke své životnosti a kvůli přísnějším emisním limitům budou postupně končit uhelné zdroje. Otázkou je životnost čtyř bloků jaderné elektrárny Dukovany (nynější licence vyprší za dva roky). Ve hře je její prodloužení, ale na jak dlouho (zatím se počítá s deseti lety)? V tomto období budou z uhelných a jaderných zdrojů v provozu Ledvice (blok 660 megawattů zhruba do roku 2050) a první dva bloky Temelína (do roku 2060). Po roce 2035 budou k dispozici ještě vodní zdroje a některé obnovitelné zdroje energie (dnešní fotovoltaiky dožijí kolem roku 2030 a v tak extenzivním rozsahu se snad již nebudou obnovovat).

Pokud v tomto období skončí podle předpokladů životnost elektrárny Dukovany (bloky jedna až čtyři) a další nebudou v provozu, bude v soustavě, kde je spotřeba přibližně 60 terawatthodin (TWh) ročně, chybět 32 až 35 TWh. V čem spočívá řešení? Ve výstavbě dalších dvou bloků Temelína nebo pátého bloku Dukovan pro období 2030 až 2090.

  • Dlouhé lhůty pro přípravu a realizaci libovolného zdroje

Máme totiž složitou legislativu. Co dnes odložíme, nebude ani za 15 let k dispozici. Z bilancí spotřeby je zřejmé, že rozhodnutí o výstavbě se nesmí odkládat. Pokud dnes rozhodneme, není to rozhodnutí o realizaci, ale o přípravě, a to nejsou zase až takové peníze, na které by ČEZ nedosáhl. Na období tří až pěti let jde zhruba o pět miliard korun.

Lze samozřejmě očekávat, že majitelé uhelných elektráren, které ČEZ prodal, budou tlačit na méně přísné limity exhalací. A majitelé severočeských uhelných dolů zase budou přesvědčovat vlády, aby prolomily těžební limity. Lobbisté mají jistě přislíbenou provizi, když politikům vysvětlí, že je to nezbytné.Pokud dnes rozhodneme, není to rozhodnutí o realizaci, ale o přípravě, a to nejsou zase až takové peníze, na něž by ČEZ nedosáhl

Součástí lobbyingu bude přesvědčovat veřejnost i politiky, že další bloky v Temelíně jsou zbytečné. Bude zpochybňována státní energetická koncepce a budou se znovu hledat důvody, kvůli nimž je nezbytné ji měnit. Špatná zpráva to bude mimo jiné pro většinu Severočechů, kterým se zase o pár let prodlouží zátěž z polétavého prachu z dolů i exhalací z uhelných elektráren.

Případnou zvýšenou nezaměstnanost vyplývající z postupného utlumování těžby nelze zlehčovat, ale vývoz elektřiny ze severočeského regionu je vývozem životního prostředí za cenu, která je pro Českou republiku nedůstojná. Export elektrické energie se vydává za vývoz komodity s vysokou přidanou hodnotou, ale to je velký omyl. Mezi komodity s nižší přidanou hodnotou se zřejmě počítá pouze přímý vývoz uhlí, nebo prodej dřeva z lesů takzvaně nastojato.

Varovné hlasy

Od politiků by občané rádi očekávali, že budou přemýšlet s celospolečenskou zodpovědností i za budoucnost republiky, nejen v rozsahu svého volebního období. S takovým cílem byla tvořena státní energetická koncepce (SEK).  Politikům jen přísluší, aby ji moudře prováděli. Pokud podlehnou jiným argumentům, bude to buď z hlouposti, nebo za cizí peníze, jak by řekl Jan Werich.

Nejsem zarytý jaderný energetik. Vím, že kromě velkých kladů má i nepopiratelné zápory. Proto pokud někdo přijde s lepší variantou pro naše podmínky, bylo by hříchem ji nevyužít. Že to nebude fotovoltaika, to dnes vědí už i „otcové české fotovoltaiky“ – Martin Bursík a spol. Nevím, jaká „fíčka“ byla ve hře, když se o ní rozhodovalo. Možná šlo jen o obyčejnou nekompetentnost. Z odborných kruhů zaznívaly varovné hlasy včas, ale nejen „otcové české fotovoltaiky“ neslyšeli.

Aby politiky v roce 2030 nenapadlo opět říkat, že o ničem nevěděli, položme si již nyní společně alespoň dvě otázky:

  1. Chce česká vláda respektovat státní energetickou koncepci, nebo tento dokument zůstane – jako už po dosti dlouhou dobu – jenom určitým vědecko-analytickým pohledem, kterým není nutné se řídit?
  2. Chce česká vláda pomoci nastartovat průmysl a stavebnictví, a dát tím kvalifikovanou práci několika desítkám tisíc dělníků, inženýrů a techniků v České republice, případně na Slovensku?

Pokud si na ně odpovíme kladně, vyjde nám, že je potřebné přípravu jaderných bloků rozběhnout bez odkladů. Kdy jindy, když ne teď – v době, kdy je u nás stále ekonomická krize? Taková stavba se nedotýká jen ČEZ, ale pozitivně ovlivní celé národní hospodářství. Pro inženýry a techniky, ale i pro dělníky v závodech je nezbytné, aby pracovali na náročných zakázkách, v opačném případě jejich schopnosti chřadnou. Temelín by v tomto ohledu pomohl nastartovat schopnosti a dovednosti, které se budou hodit, až hospodářská krize pomine.

Stavba nových jaderných bloků se nedotýká jen ČEZ, ale pozitivně ovlivní celé národní hospodářstvíA jaký projekt pro realizaci vybrat? Samozřejmě ten bezpečnější, ale zároveň ten, který dá našemu průmyslu nejkvalifikovanější a nejperspektivnější práci.

Ve státní energetické koncepci nejsou nepravdy. Momentální turbulence na zdeformovaném energetickém trhu neučinily SEK neplatnou. Je samozřejmě nutné koncepci periodicky obnovovat, ale to neznamená ji vyhodit a začít od nuly.

Energetika a elektroenergetika zvlášť je strategické odvětví, na němž spočívá osud zbytku národního hospodářství. Zvítězí osobní zájmy, nebo celospolečenská zodpovědnost?