Dorubat a prodat. Spěje dopravní podnik do fáze „privatizace“?

Pro politické strany je důležité držet v největší městské firmě prst na spoušti. Kondici dopravního podniku ale politici škodí a ženou ho do kolen.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Struktury pražského dopravního podniku jsou jako černá díra – pohlcují peníze, politiky a manažery.

  • Dopravní podnik hlavního města Prahy čítá 11 tisíc zaměstnanců, což z něj činí největší českou firmu ve vlastnictví města.
  • Disponuje majetkem kolem 60 miliard korun, ročně přiděluje zakázky za stovky milionů korun, je investorem obrovských investičních akcí v hodnotě desítek miliard, jako je například dostavba metra.

Logicky je tak dopravní podnik uzlovým bodem pražské politiky a pro politické strany je velmi důležité držet v něm prst na spoušti. Jenže:

  • Politici, kteří figurovali či stále figurují v orgánech podniku, jsou zmiňování v souvislostech řady kauz.
  • Kvůli častým personálním rošádám ve vedení firmy – za necelé dva roky se v jejím čele protočilo již pět „vedoucích“ – chybí koncepce, jak dál podnik řídit a rozvíjet. To se určitě nezlepší v nejbližších měsících, protože současný generální ředitel Milan Křístek podal tento týden rezignaci.

Podnik tudíž připomíná utržený koňský povoz bez kočího řítící se do rokle... A tak se můžeme jen dohadovat: Neděje se tak náhodou cíleně?

Politická reparcelizace

Pro lepší pochopení současného dění se vraťme na konec října loňského roku, kdy vrcholilo výběrové řízení na nového ředitele (po Martinu Dvořákovi byli od roku 2011 pověřeni řízením podniku postupně Jaroslav Stůj, Magdalena Češková, Vladimír Lich – jediný coby plnohodnotný generální ředitel – a opět Češková). Průběh soutěže totiž zakódoval budoucí vztahy mezi šéfem podniku a politiky, respektive zaměstnanci firmy a odbory, které dokážou děním v podniku řádně zacloumat.

Do finálového výběru se dostali tři kandidáti: šéf dopravního podniku v Českých Budějovicích Jaroslav Ďuriš (favorit zaměstnanců podniku), exministr dopravy Radek Šmerda (zřejmě sehrál roli bílého koně a ve finále odstoupil) a Milan Křístek, který jaksi číhal vzadu, ale nakonec vyhrál. ČESKÁ POZICE tehdy v několika článcích popisovala podivné okolnosti tohoto výběrového řízení: vedle záhadné role kandidáta Šmerdy byly další podivností výsledky psychodiagnostického posouzení kandidátů – pořadí v takzvaném Hoganově testu totiž s výjimkou Křístka (skončil první) neodpovídalo tomu, kdo nakonec proklouzl do finálové trojice (Šmerda byl šestý a Ďuriš devátý z deseti posuzovaných uchazečů).

Křístek byl považovaný za kandidáta bližšího ODS než TOP 09, jeho spojencem byl tehdejší radní pro dopravu za občanské demokraty Josef Nosek. Jenomže po pádu koalice ODS a TOP 09 získala důležitý post radního pro dopravu právě strana Karla Schwarzenberga. Již během letních měsíců jsme v kuloárech na radnici zachytili informace, že se pod Křístkem rozhoupala židle – TOP 09 vycítila šanci, že poprvé v novodobých dějinách Prahy by se mohlo podařit funkci šéfa největší městské firmy v republice obsadit člověkem neonáramkovaným značkou „ODS“.Od počátku panovaly mezi odboráři a novým ředitelem Křístkem napjaté vztahy

Zástupci zaměstnanců dopravního podniku zase cítili jistou křivdu, že se šéfem podniku nestal „jejich člověk“, odborník se zkušenostmi v oblasti městské hromadné dopravy, nýbrž Křístek, který před tím pracoval jako manažer v telekomunikační společnosti T-Mobile. Od počátku tak panovaly mezi odboráři a novým ředitelem napjaté vztahy.

Projevily se například ve vystupňovaném tlaku na ředitele, aby zabránil plánovanému pronájmu zrenovovaných opravárenských závodů, které mají hodnotu přibližně dvou miliard korun. (Křístek se zpočátku tvářil, že do budoucna by se o nějakém předání opraven do třetích rukou dalo uvažovat, nakonec však rozhodl, že si podnik opravny ponechá plně pod kontrolou.) Nyní odboráři Křístka kritizují za špatné hospodaření jeho úseku, když prý například za právní služby za uplynulých osm měsíců vynaložil desítky milionů korun.

Radní versus generál

Kapkou, která převrhla vaničku s ředitelem a zvýšila tlak na Křístkův odchod, byl zásah do smluvních vztahů se společností Inženýring dopravních systémů (IDS), která pro dopravní podnik zajišťuje výběrová řízení a stavební dozor při dostavbě trasy metra A. Vznikl výbušný audit, který kritizuje průběh zadávacích řízení vedených firmou IDS a na jehož základě bylo podáno trestní oznámení (jeho autor, odborář dopravního podniku Petr Pulec, by podle informací ČESKÉ POZICE měl jít již po víkendu na policii podat vysvětlení – kauza se tedy rozjíždí). Trestní oznámení zmiňuje i vysoce postavené politiky pražské TOP 09, kteří prý měli pochybení IDS jaksi krýt.

Jedním z takto napadených politiků je radní pro dopravu a předseda dozorčí rady dopravního podniku Jiří Pařízek, který souběžně s členstvím v dozorčí radě působil do letošního června i v IDS. Pařízek však vylučuje, že by o problémech mezi IDS a dopravním podnikem věděl. (V IDS pracuje dle zjištění ČESKÉ POZICE i další politik TOP 09 – exposlanec František Laudát, bývalý šéf pražské „topky“ a aktuálně pátý na pražské kandidátce strany do sněmovny.)

Mezi Pařízkem a Křístkem od začátku nepanoval zrovna harmonický vztah, vývoj kolem dostavby metra pak atmosféru ještě mnohonásobně zahustil. Na konflikt mezi Pařízkem a Křístkem lze ale nahlížet i z jiné roviny:

Je možné, že podhoubím sporu mezi vedením pražské radnice a ředitelem dopravního podniku je spor gigantů – Škody Transportation a velkých stavebních firemRadní Pařízek a vůbec pražská TOP 09 dlouhé měsíce „šili“ do smlouvy se Škodou Transportation na dodávku 250 nových tramvají, strana by smlouvu škodovce nejradši vypověděla. V této souvislosti jsme se setkali s názorem, že skupina kolem plzeňské Škody využila proti Pařízkovi možná pochybení v případě dostavby metra. Je tedy možné, že podhoubím sporu mezi vedením pražské radnice a ředitelem dopravního podniku je spor gigantů – tedy Škody Transportation a velkých stavebních firem, které se účastní velkých investičních akcí v Praze. Viděnou touto optikou – Pařízek v této bitvě zvítězil.

Spor mezi radou ovládanou TOP 09 a generálním ředitelem Křístkem však nekončí. Podle informací ČESKÉ POZICE radní a odbory požadují, aby šéf skončil do konce října. To Křístek odmítá a chce odejít až o měsíc později – Křístkovým cílem může být snaha ještě více rozmáznout kauzu kolem IDS. V dozorčí radě má však navrch TOP 09, která může Křístka odvolat z pozice šéfa představenstva již koncem října; a představenstvo ho pak může vzápětí připravit též o židli generálního ředitele.

Dorubat a prodat?                                   

Politické poměry mají zásadní – a dodejme, že velmi negativní – dopad nejen na situaci ve vedení podniku, ale zejména na jeho chod. Rada hlavního města je akcionářem podniku, tudíž radní musejí mít alespoň možnost dění v podniku kontrolovat. Jenže vzhledem k tomu, že od listopadu 2011 se ve vedení největší městské společnosti vystřídalo již pět lidí, můžeme konstatovat, že dopravnímu podniku politici spíše škodí. Dokud se totiž složení managementu a nejužšího vedení bude odvíjet od momentální politické nálady, nemá šanci vzniknout prostor pro vytvoření systémové koncepce, jakým směrem dopravní podnik řídit.

Je otázkou, zda neustálá destabilizace nespěje náhodou do bodu, kdy dopravní podnik finančně „klekne“Je pak otázkou, zda neustálá destabilizace způsobená personálními otřesy, nesystematickým řešením financování (nevyřešená otázka, jak zvýšit příjmy podniku) či komplikacemi s náročným splácením problematických projektů (například dostavba metra A nebo nákupy tramvají) nespěje náhodou do bodu, kdy dopravní podnik finančně „klekne“ – a na stole pak přistane otázka částečné privatizace. V kuloárech jsme zachytili, že se takto již delší dobu uvažuje o prodeji autobusové divize dopravního podniku.

Bývalý generální ředitel Martin Dvořák před rokem v rozhovoru pro ČESKOU POZICI tento vývoj nastínil názorem, že velké a mocné investiční skupiny by o částečnou privatizaci podniku mohly mít zájem: „Jedním z posledních segmentů, který není ještě pořádně obsazený, je veřejná doprava. A zde si myslím, že začíná příběh takzvané kauzy ,Dopravní podnik‘. Nemůžu nevidět některé shody okolností a náhod.“

Radu hlavního města nečeká jednoduchý úkol. Vedle známých lahůdek, jako jsou Opencard, tunel Blanka, ovládnutí Pražské plynárenské nebo dostavba metra, nyní TOP 09 bude muset předložit plán, jak hodlá řídit dopravní podnik. Trakař s problémy, které musejí radní pod vedením Tomáše Hudečka vyřešit, už je více než vrchovatý.