Ceska Pozice

Doporučení vědcům: Pracujte pár dní z domova

Jedním z trendů vědecké kariéry je soustředěně bádat v klidu domova. Přináší to i větší efektivitu, píše odborný magazín Nature.

Ztraceni v textech. Jestli si čtete odbornou literaturu v ústavu anebo doma, je celkem jedno. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ztraceni v textech. Jestli si čtete odbornou literaturu v ústavu anebo doma, je celkem jedno. | foto: © CERN, www.cern.chČeská pozice
Ztraceni v textech. Jestli si čtete odbornou literaturu v ústavu anebo doma, je celkem jedno.

Na tenhle sloupek jsem měl políčeno několik týdnů. Ale kvůli důležitějším věcem a také přejíždění mezi prací a domovem jej píši až teď. Týká se právě toho, proč se na něj dostalo tak pozdě – jde o ztráty desítek minut kvůli přesouvání se mezi zaměstnáním a domácím stolkem s počítačem. Ano, je o výhodách takzvaného „home-officu“.

I když je to ošklivé slovo, psaní z domova přináší nejméně jedno pozitivum: nikdo vás nevyrušuje ze soustředění a práce brebentěním, zábavnými historkami nebo vyřizovanými telefonáty...

Griffith stráví cestou do a z centra NASA až čtyři hodiny denně... Proto pracuje dva dny z domova.Začátkem února o tom psal i časopis Nature, který doporučuje – alespoň pár dní v týdnu – práci z domova i vědcům. „Výzkumníci se tím mohou vyhnout stresujícímu dojíždění a můžou zvýšit svou efektivitu,“ má v podtitulku článek, který v úvodu popisuje příběh Petera Griffitha, jenž denně jezdí do 103 kilometrů vzdáleného centra NASA. A když má mizerný den, stráví cestou tam a zpět i čtyři hodiny. Jeho práce spočívá v analýze geofyzikálních dat, na což potřebuje klid a soustředění, nikoliv na dveře klepající a štěbetající kolegy.

Proto se rozhodl, že bude dva dny pracovat z domova, z Washingtonu D. C. Nedělá pokusy v laborce, nestaví satelity, takže může hodně věcí vyřídit na dálku. „Griffith je jedním z rostoucího počtu světových vědců, kteří si užívají výhod práce z domova,“ píše Nature o novém trendu. Dle statistik asi 13,4 milionu lidí ze 310 milionů Američanů pracovalo v roce 2010 alespoň jeden den v týdnu z domova, což je o 41 procent více než před deseti lety.

Bez píchaček, ale s přesným plánem

Pro vědce, kteří píší grantové žádosti, články či knihy, to není něco úplně nového, ale odborný magazín připomíná, že pokroky v technologiích tento trend zrychlují. Čím dál více bioinformatiků nebo IT specialistů už nemusí ztrácet čas cestováním. Rychlé internetové připojení, spojení s výpočetními centry, databáze článků, komunikátory typu Skype nebo přes Google Drive sdílené dokumenty umožňují stále efektivnější práci na dálku.

Osvícená a vstřícná pracoviště tomu už dávno vyšla vstříc; zajímá je především kvalitní výsledek, nikoliv v areálu strávené hodiny, které hlídají „píchačky“ a identifikační magnetické karty. Do budoucna si prý budou vědci možná i smluvně domlouvat počty dnů, po které smějí pracovat v té nejútulnější kanceláři – doma. To ale nese i rizika přílišného zpohodlnění, proto časopis Nature přidal pár tipů, jaká si stanovit pravidla:

Bez reálných debat s kolegy hrozí, že dotyčný vědec nebude úplně v obraze, mohou mu chybět diskuse o probíhajícím výzkumu a také se mu může stát, že když nebude v práci „vidět“, může být přehlížen. I když je to v dnešní době luxus – ta úžasná představa, nebýt pár hodin v kuse vyrušován! – je třeba neztrácet kontakt s lidmi. A to je také důvod, proč jsem nakonec tento textík napsal v kanceláři, kde mě ruší hned několik novinářů.

Související článek ČESKÉ POZICE:

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.