Dopady koronaviru přesahují možnosti pojistného i zajistného odvětví

„V současnosti se kvůli koronaviru dostáváme do jiné dimenze. Rizika či škody jsou neohraničené. Proto tradiční pojistná schémata nestačí,“ říká v rozhovoru šéf UNIQA pojišťovny v Česku Martin Žáček.

Martin Žáček, šéf UNIQA pojišťovny v Česku, | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Žáček, šéf UNIQA pojišťovny v Česku, | foto: Michal ŠulaMAFRA
Martin Žáček, šéf UNIQA pojišťovny v Česku,

Ve vysokých patrech Evropské unie se připravuje plán na společný fond na úhradu škod způsobených třeba uzavřením provozu kvůli dalším pandemiím. „Neexistuje univerzální řešení pro všechny členské státy EU a návrh není podložen statistickými údaji dopadů pandemie, což není v souladu se základními principy pojistitelnosti“ shrnuje v rozhovoru výhrady pojišťováků šéf UNIQA pojišťovny v Česku Martin Žáček.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se promítl koronavirus do pojištění?

ŽÁČEK: Museli jsme se naučit, jak obsloužit klienty na dálku včetně likvidace pojistných událostí. Naši likvidátoři nemohli přijít za klienty do jejich bytu či domu, proto jsme připravili novinku – poškozenému klientovi jsme poslali odkaz a on nám pak prostřednictvím svého mobilního telefonu v dohodnutý čas ukazoval přes video třeba promáčený strop. V cestovním pojištění jsme řešili situaci klientů, kteří se dostali v zahraničí do karantény. Anebo jsme za lékaře, kteří u nás byli pojištěni pro případ karantény, přebírali náklady za přerušení provozu jejich zavřené ordinace.

LIDOVÉ NOVINY: Takže pojištění proti karanténě bylo na trhu už před koronakrizí?

Naši likvidátoři nemohli přijít za klienty do jejich bytu či domu, proto jsme připravili novinku – poškozenému klientovi jsme poslali odkaz a on nám pak prostřednictvím svého mobilního telefonu v dohodnutý čas ukazoval přes video třeba promáčený strop. V cestovním pojištění jsme řešili situaci klientů, kteří se dostali v zahraničí do karantény.

ŽÁČEK: Pro vybrané profesní skupiny klientů UNIQA ano, na výskyt lokální události pro omezený okruh lidí. Teď po pandemii ale nepochybně dojde k diskusi, jak pojistné krytí rozšířit na další příčiny či opravdu velké množiny osob. Co dělat, když vypukne natolik plošná krize jako nyní.Diskutuje se o tom i na evropské úrovni. Objevila se i myšlenka, že by mohl vzniknout jakýsi evropský pandemický fond, na němž by spolupracovaly pojišťovny, zajišťovny a stát.

LIDOVÉ NOVINY: Co by to znamenalo pro firmy a pro lidi?

ŽÁČEK: Dnes si firmy v rámci průmyslového pojištění standardně pojišťují přerušení provozu. To je ale vždy spojeno s konkrétní událostí, většinou živelní typu povodeň, vichřice. Nebo zničení stroje. To jsou tradiční pojistné události z přerušení provozu. Firma nemůže vyrábět a pojišťovna jí kryje provozní náklady a ušlý zisk. Tyto běžné pojistné produkty jsou na trhu dostupné a fungují. A pojišťovny se pro případ velkých škod zajišťují u globálních hráčů – zajišťoven. V roce 2002, kdy u nás byly povodně, pojišťovny uhradily lidem a firmám zhruba 35 miliard korun, z toho 32 miliardy zaplatili zajistitelé.

Takto vypadá standardní režim. Ona povodeň ale byla jen v Česku a v sousedství. Většinou živel řádí v ohraničeném regionu. Teď se kvůli koronaviru dostáváme do úplně jiné dimenze. Jedna událost zasáhla celý svět a rizika či škody jsou neohraničené. Proto tradiční pojistná schémata nestačí. Je nutné, aby se do toho vložil stát, respektive státy. Stát je jediný, kdo může pokrytí tak obrovského a plošného rizika tohoto rozsahu garantovat.

LIDOVÉ NOVINY: Takže menší problém zaplatí pojišťovny, větší problém zajišťovny a koronavirus je tak velký, že na něj nestačí ani zajišťovny?

Koronavirus je globální záležitost, která by se musela řešit na celoevropské úrovni. Názory zemí se ale velmi různí. Diskutuje se, zda by něco takového bylo vůbec možné. Podmínkou by bezesporu muselo být, že by šlo o pojištění povinné – tak jako je povinné ručení, aby nenastávaly situace, kdy se jeden podnikatel pojistí a druhý ne a bude spoléhat jen na pomoc státu.

ŽÁČEK: Ano. Jediný, kdo je schopen situaci takového globálního rozměru financovat, jsou státy. A jak se ukazuje, ty se kvůli tomu významně zadlužují. Jen Česko očekává letos schodek na úrovni 500 miliard korun. To je, pro srovnání, zhruba čtyřnásobek pojistného, které pojišťovny v České republice za rok od svých klientů ve všech druzích pojištění vyberou. Je tedy logické, že říkají: my samy za sebe, ani s našimi zajišťovnami nejsme schopny se s tak velkým problémem poprat. Přesahuje to možnosti pojistného i zajistného odvětví.

LIDOVÉ NOVINY: A jak je zatím ten evropský pandemický fond daleko?

ŽÁČEK: Koronavirus je globální záležitost, která by se musela řešit na celoevropské úrovni. Názory zemí se ale velmi různí. Diskutuje se, zda by něco takového bylo vůbec možné. Podmínkou by bezesporu muselo být, že by šlo o pojištění povinné – tak jako je povinné ručení, aby nenastávaly situace, kdy se jeden podnikatel pojistí a druhý ne a bude spoléhat jen na pomoc státu.

LIDOVÉ NOVINY: Ale jen dopady dvouměsíčního zmrazení české ekonomiky se odhadují na bilion korun. Existuje přece kategorie rizik s názvem vyšší moc, a taková nikdo nepojišťuje...

ŽÁČEK: V tuto chvíli pandemické šíření koronaviru a jeho důsledky spadají do vyšší moci a pojišťovny je pojišťovat nemohou. Přesahuje to rozsah běžných rizik a naše kapacity a standardy fungování běžného trhu. Ale na evropské úrovni vznikla představa, ideál či myšlenka, zda by nebylo možné vytvořit nějaký pandemický fond. A my jako odvětví říkáme, že je to problém, sami do toho jít nemůžeme.

V tuto chvíli pandemické šíření koronaviru a jeho důsledky spadají do vyšší moci a pojišťovny je pojišťovat nemohou. Přesahuje to rozsah běžných rizik a naše kapacity a standardy fungování běžného trhu.

A pokud by něco takového vzniklo, nemůže to být bez garance státu. Musíme si uvědomit, že zásadním problémem pro ekonomiku nebyl virus samotný, ale dopad opatření proti jeho šíření. Tedy lidsky, politicky motivované rozhodnutí. Pokud by se stát na řešení nepodílel, ale přitom rozhodoval, jaká opatření se mají realizovat, dostávali bychom se do oblasti morálního hazardu.

LIDOVÉ NOVINY: A kdo stojí za myšlenkou pandemického fondu?

ŽÁČEK: Přišly s tím některé členské státy a ideu podporuje EIOPA (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění).

LIDOVÉ NOVINY: Co na to Česko?

ŽÁČEK: Česko k tomu má velmi pragmatický přístup. Mezi stěžejní výhrady vůči jakékoliv variantě vytvoření evropského fondu patří argument, že neexistuje jedno univerzální řešení pro všechny členské státy a že návrh není podložen statistickými údaji dopadů pandemie, což není v souladu se základními principy pojistitelnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se změní nabídka pojistných produktů po koronaviru?

Musíme si uvědomit, že zásadním problémem pro ekonomiku nebyl virus samotný, ale dopad opatření proti jeho šíření. Tedy lidsky, politicky motivované rozhodnutí. Pokud by se stát na řešení nepodílel, ale přitom rozhodoval, jaká opatření se mají realizovat, dostávali bychom se do oblasti morálního hazardu.

ŽÁČEK: V oblasti pojištění osob je pojištění proti onemocnění koronavirem a důsledkům s tím spojeným zahrnuto v produktech životního pojištění a cestovního pojištění. Patří sem i pojištění ztráty zaměstnání nebo pracovní neschopnosti, kdy klientovi vyplácíme denní dávky, které mu po sjednanou dobu kryjí životní výdaje. Tady jsme jednoznačně zaznamenali zvýšenou poptávku. Osobně si myslím, že je to oblast, která bude v budoucnu daleko více poptávána.

LIDOVÉ NOVINY: Pojišťovny, stejně jako banky, kvůli pandemii výrazně pokročily v digitalizaci. Jak se úspory z automatizace procesů promítnou do cen pojištění?

ŽÁČEK: Digitalizace a automatizace procesů se projevila již v minulých letech, kdy díky ní pojišťovny mohly snížit svoje správní náklady. Prostor pro další pokles je už omezený. Na druhé straně se do cen pojištění promítá inflace. Proto pojišťovny musejí průběžně v řadě produktů ceny navyšovat. Nejjednodušším příkladem je povinné ručení.

Náhrady za škody na zdraví jsou z velké části přímo navázány na vývoj průměrné mzdy. Jak roste průměrná mzda, roste i naše odškodnění. Pro „plechové“ škody jsou to hodinové sazby v autoservisech. Ale snažíme se, abychom nemuseli tento růst přenášet na všechny plošně. Proto diferencujeme mezi klienty podle míry jejich individuálního rizika. To umíme už na základě dostupných dat velmi dobře vyhodnotit.

LIDOVÉ NOVINY: Takže ale úspora nákladů díky digitalizaci není tak velká, aby převálcovala inflaci?

V oblasti pojištění osob je pojištění proti onemocnění koronavirem a důsledkům s tím spojeným zahrnuto v produktech životního pojištění a cestovního pojištění. Patří sem i pojištění ztráty zaměstnání nebo pracovní neschopnosti, kdy klientovi vyplácíme denní dávky, které mu po sjednanou dobu kryjí životní výdaje. Tady jsme jednoznačně zaznamenali zvýšenou poptávku.

ŽÁČEK: To není. Na správní režii, kde vznikají úspory z digitalizace nejvíce, nepotřebujeme ani desetinu nákladů. Navíc digitalizace minimálně na začátku také něco stojí.

LIDOVÉ NOVINY: Vyvinuli jste nebo vyvíjíte pod vlivem koronaviru nějaký úplně nový produkt?

ŽÁČEK: Vesměs doplňujeme nebo aktualizujeme ty současné. Příkladem je pojištění kybernetických rizik, které reaguje na situaci, kdy v době koronaviru začalo daleko více lidí pracovat s počítači, počínaje on-line nákupy. Vztahuje se například na situaci, kdy vám někdo zneužije platební kartu. Poskytneme vám pak právní pomoc při vymáhání peněz zpět. Nebo když zaplatíte na podvodném e-shopu a zboží nedorazí. Od nás dostanete vedle právní pomoci také náhradu škody do určité výše.

LIDOVÉ NOVINY: Co cestovní kanceláře? Ty mají s koronavirem také problém, hoteliéři a další dodavatelé služeb jim nechtějí vrátit peníze...

ŽÁČEK: Cestovní kanceláře jsou pojištěny proti krachu. To je krytí pro klienty, kteří si koupili zájezd, ale jejich cestovní kancelář zkrachuje – aby nezůstali, jak se říká, na holičkách. Nyní jsme se dostali do situace, kdy velká část cestovních kanceláří řeší problém s cash flow. Zaplatili zálohy za hotely v cizině, a nemohou proto klientům vracet peníze, protože je fyzicky nemají. Byly možné dva scénáře. Buď by velká skupina cestovních kanceláří zkrachovala a přestal by prakticky fungovat cestovní ruch. Nebo by do toho vstoupil stát, což se stalo, a umožnil jim vydat vouchery, a posunout zájezdu na později.

Náhrady za škody na zdraví jsou z velké části přímo navázány na vývoj průměrné mzdy. Jak roste průměrná mzda, roste i naše odškodnění. Pro „plechové“ škody jsou to hodinové sazby v autoservisech. Ale snažíme se, abychom nemuseli tento růst přenášet na všechny plošně. Proto diferencujeme mezi klienty podle míry jejich individuálního rizika. To umíme už na základě dostupných dat velmi dobře vyhodnotit.

Situace, která vznikla, je opět zcela nestandardní. Pojišťovny pojišťují proti krachu cestovní kanceláře, ale současně se zajišťují, podobně jako v případě katastrofických rizik. Už loni došlo ke krachu globální cestovní kanceláře Thomas Cook, což byl dosud největší případ v dějinách pojištění cestovních kanceláří. Zajistitelé začali o to bedlivěji sledovat, v jaké kondici jednotlivé cestovní kanceláře jsou. Kdyby stát nyní nepomohl, tak bychom byli svědky toho, že by se řada cestovních kanceláří stala ze dne na den nepojistitelnými.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete jako pojišťovna udělat pro cestovní kanceláře něco víc než nabízet jen pojištění proti úpadku?

ŽÁČEK: My s cestovními kancelářemi spolupracujeme ve dvou oblastech. První je zmiňované pojištění proti insolvenci, tedy proti úpadku nebo krachu, jak se lidově říká; ze zákona musejí být pojištěny všechny cestovní kanceláře. Druhou oblastí je cestovní pojištění. U zájezdů, které se neuskuteční, klientům pojistné nebudeme účtovat nebo bude jejich pojištění platné, až se cesta s využitím voucheru uskuteční. Záleží na dohodě klienta s jeho cestovní kanceláří. Zaplacené pojistné za nevyužité individuální cestovní pojištění z důvodu zákazu cestování jsme vraceli.

Martin Žáček (54)

  • Vystudoval jadernou a fyzikálně inženýrskou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Pak se vzdělával v oboru pojišťovnictví.
  • V roce 1994 nastoupil do Česko-rakouské pojišťovny, z níž se později stala UNIQA pojišťovna. O tři roky později se stal místopředsedou jejího představenstva.
  • Předsedou představenstva a generálním ředitelem pojišťovny je od roku 2008, od roku 2014 zastává obě pozice i pro sesterský podnik na Slovensku.

Počet příspěvků: 1, poslední 3.7.2020 05:54 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.