Ceska Pozice

Dopady koronavirových opatření zastavily trend dosavadního růstu mezd

Reálné mzdy v Česku klesají. V peněženkách lidem po započítání inflace zůstává v průměru o 2,5 procenta méně peněz než před rokem. Tento vývoj způsobila opatření proti šíření koronaviru, kdy řada zaměstnanců na překážkách pobírala nižší mzdu. Růst mezd by měl nadále zůstat utlumený. Řada firem totiž bude šetřit na mzdových nákladech.

Vyjednávání o bonusech a mzdách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vyjednávání o bonusech a mzdách. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Vyjednávání o bonusech a mzdách.

Průměrná mzda v Česku vzrostla za rok o půl procenta, ve druhém čtvrtletí dosahovala 34 271 korun. Lidé tak měli na výplatních páskách o 160 korun víc než před rokem. Při zohlednění růstu spotřebitelských cen jim ale reálné výdělky klesly o 2,5 procenta. „Uvedený vývoj způsobila opatření proti šíření koronaviru, kdy řada zaměstnanců na překážkách pobírala nižší mzdu, zároveň se do mezd nezapočítávalo ošetřovné či náhrada mezd v karanténě. Pokles mezd je mimo jiné ovlivněn také tím, že se inflace pohybuje nad třemi procenty,“ řekl Jakub Seidler, analytik ING Bank.

To potvrdil i Petr Dufek, hlavní analytik finančních trhů ČSOB. „Odstávky a další omezení provozu zastavily trend dosavadního růstu mezd a změnily i poměry na tuzemském trhu práce,“ vysvětlil. Zároveň ovšem připomněl, že průměrná mzda je do značné míry virtuální číslo a dvě třetiny zaměstnanců na ni v Česku nedosáhnou. Naopak reálnější, mediánová mzda, tedy střední hodnota mezd, na rozdíl od průměrné ve druhém kvartálu poklesla o 0,2 procenta na 29 123 korun. Což znamená, že firmy šetřily především na hůře placených zaměstnancích.

Hlavní tahoun – veřejná sféra

„Lidé s nižšími příjmy spíše trpěli tím, že jim mzdy klesly. V zásadě se ve druhém čtvrtletí zvětšil rozdíl mezi nízko- a vysokopříjmovými skupinami,“ konstatoval Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Dopady koronavirových opatření se odrazily především na výplatních páskách lidí, kteří pracují v ubytování, stravování a pohostinství, kde se mzdy snížily téměř o 12 procent. Druhý nejhorší pokles mezd, téměř o šest procent, byl v oblasti nemovitostí. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda asi o pět procent na 32 707 korun.

Hlavním tahounem růstu mezd letos i příští rok bude podle analytiků s vysokou pravděpodobností veřejná sféra. Lidí bez práce zatím naštěstí nepřibývá. Vládní opatření významně pomáhají udržovat nízkou nezaměstnanost. Ta se od března do června zvýšila z tří na 3,7 procenta, což je s ohledem na okolnosti malý nárůst.

Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta. „Průměrná mzda už se rozhodně nevrátí ke krásným růstům, které jsme tady měli v roce 2019 a podobně. Za letošní rok předpokládám růst mezd kolem tří procent. A ani v příštím roce by neměla dynamika mezd výrazněji zrychlit. Do finálního čísla ale promluví případný růst minimální mzdy a růst platů ve veřejném sektoru,“ vysvětlil Seidler z ING Bank. Podle Štěpána Křečka z BH Securities se navíc řada lidí neodváží za současné situace požádat svého zaměstnavatele o zvýšení mzdy.

„Především v nejpostiženějších odvětvích, jako je automobilový a zpracovatelský průmysl,“ soudí Křeček. Růst mezd by proto měl zůstat utlumený i v dalších čtvrtletích. Řada firem totiž bude nucena šetřit na mzdových nákladech. Hlavním tahounem růstu mezd letos i příští rok bude podle analytiků s vysokou pravděpodobností veřejná sféra. Lidí bez práce zatím naštěstí nepřibývá. „Vládní opatření významně pomáhají udržovat nízkou nezaměstnanost. Ta se od března do června zvýšila z tří na 3,7 procenta, což je s ohledem na okolnosti malý nárůst,“ uvedl Michal Brožka, ekonom Komerční banky.

Mzdy v průměru za celou republiku sice stouply, v sedmi krajích ale klesly. Nejvýraznější propad výdělku zaznamenali zaměstnanci v Libereckém kraji, kde mzdy klesly o 2,8 procenta. Proti loňsku tak měli na výplatních páskách měsíčně o 887 korun méně. Nejvyšší výdělky nadále zůstávají v Praze s měsíčním průměrem 42 435 korun za druhé čtvrtletí, přes celorepublikový průměr se dostaly ještě mzdy ve Středočeském kraji, ostatní kraje jsou pod ním. Nejméně brali lidé v Karlovarském kraji, který jako jediný má průměr pod 30 tisíci korunami.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.