Donutí vyšší soudní poplatky lidi i firmy řešit častěji své spory smírně?

Od 1. září bude účinná novela zákona o soudních poplatcích. Upravuje a často zvyšuje částky, jež se platí při zahájení soudního řízení.

Od 1. září bude účinná novela zákona o poplatcích, která upravuje a často zvyšuje částky, jež se platí při zahájení soudního řízení. Připravilo ji ministerstvo spravedlnosti pod vedením svého šéfa Jiřího Pospíšila a její záměry jsou v podstatě dva – přiblížit dlouho nezměněnou výši soudních poplatků dnešní cenové hladině a snažit se strany sporu přimět k jeho mimosoudnímu řešení.

Některé změny jsou následující. Maximální výše soudního poplatku bude nově dva miliony korun, dosud to byl pouze milion. U žalob s peněžitým plněním nad 40 milionů korun se navíc připočte procento ze žalované částky, jež přesahuje 40 milionů, ale nepřesahuje 250 milionů korun. Za návrh předběžného opatření zaplatí lidé nově tisíc korun, dosud to byla polovina. Žaloba o více než 20 tisíc korun přijde od září na pět procent žalované částky, dosud o procento méně.

Pokud bude soudní řízení zastaveno už před prvním jednáním, například při vzetí nazpět žaloby, nebude vrácen celý soudní poplatek, ale snížený o 20 procent. Pokud účastníci sporu v průběhu řízení (před vydáním rozhodnutí) dosáhnou smíru, bude jim zaplacený poplatek – minus 20 procent – také vrácen.

Poplatek se bude nově týkat i věřitelů zahajujících insolvenční řízení. Pokud soud poplatek nebo přeplatek nevrátí do 30 dní od nabytí právní moci příslušného rozhodnutí, budou poplatníci smět nově požádat o stanovení úroku. Jeho výše bude odpovídat roční repo sazbě stanovené ČNB a zvýšené o čtrnáct procentních bodů.

„Kladně hodnotím zavedení úpravy podmínek, za kterých je soud povinen účastníkovi poukázat úrok ze zaplaceného soudního poplatku nebo přeplatku, pokud nedodrží lhůtu pro jeho vrácení, například při zpětvzetí návrhu nebo uzavření smíru. To je v praxi poměrně častý případ,“ říká advokátka Petra Mirovská z právní firmy Kocián Šolc Balaštík.