Azylové domy pro děti, pro něž se vžilo označení Klokánky podle jejich průkopníků, živoří. Hrozí jim dokonce zánik. Dosud totiž nedostaly státní příspěvek na provoz ani za loňský prosinec. Fondu ohrožených dětí (FOD), který provozuje na 16 těchto domovů a stará se o více než dvě stovky dětí, došla trpělivost a žádá o podporu premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD).

„Nemáme na našich účtech státní příspěvek za děti, které v zařízeních byly v prosinci 2015, ale ani za leden 2016. Přesto jsme museli do státního rozpočtu odvést 4,8 milionu korun za sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců,“ zdůrazňuje Hana Kupková z předsednictva fondu.

Normální situace

Klokánky ale nejsou v prekérní situaci jediné. K jejich výzvě se připojila i další zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jak se tyto domovy oficiálně nazývají. „Není to problém jen Klokánků, mluvíme i za ostatní organizace. Příspěvek za loňský prosinec bychom čekali do konce ledna, je únor, a stále nic,“ potvrdila Aneta Matoušová z Dětského centra ve Dvoře Králové nad Labem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) tvrdí, že taková situace je normální a opakuje se každý rok

Ministerstvo práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) ale tvrdí, že taková situace je normální a opakuje se každý rok. „Systém je nastavený tak, že prosincové platby jsou odesílány až v druhé polovině února,“ říká mluvčí resortu Petr Sulek. Dodává, že jde o tradiční nářek Fondu ohrožených dětí. „Prodleva souvisí s nastavením procesu uvolnění prostředků ze státního rozpočtu, až pak je ministerstvo může odeslat dále,“ vysvětluje.

Jenže resort financí odmítá, že by peníze včas neuvolnil. „Je to nehorázné. Nechápu, jak si to ministerstvo práce může dovolit. Vidím to jako schválnost,“ kritizuje poslankyně z výboru pro sociální politiku Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

Postup vůči azylovým domům pro děti kontrastuje se státním příspěvkem, který dostávají obce a neziskové organizace na podporu pěstounů. „Ten již ministerstvo práce odeslalo,“ potvrdila Aulická Jírovcová. Pěstouni, zejména ti přechodní, jsou totiž v konkurenčním postavení vůči zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Razantní růst zájmu

Reforma náhradní rodinné péče, která byla schválena od roku 2013, počítá s tím, že se těžiště péče o ohrožené děti přesune. Podpořili se profesionální pěstouni, kteří jsou připraveni 24 hodin denně převzít dítě v krizové situaci a postarat se o ně, dokud se nenalezne vhodné řešení. Za to dostávají plat 20 tisíc korun měsíčně.

Po zavedení nových pravidel zájem o roli pěstouna razantně roste. Jenže se většinou chtějí starat jen o malé a zdravé děti bílé pleti.

Dalších 48 tisíc korun za rok jde na podporu jejich činnosti. Každý pěstoun podepisuje dohodu o výkonu pěstounské péče buď s neziskovou organizací, nebo s obcí. Jen na tyto příspěvky, bez platu pěstounů a dalších peněz pro děti v jejich péči, loni stát poslal téměř půl miliardy korun. Příspěvky pro děti v azylových domovech loni vyšly na polovinu.

Po zavedení nových pravidel zájem o roli pěstouna razantně roste. Jenže se většinou chtějí starat jen o malé a zdravé děti bílé pleti, jak vyplývá ze statistik Asociace krajů. Z 214 pěstounů, kteří mohli loni přijmout dítě do péče, jich 115 požadovalo holčičku. Jen něco málo přes třetinu z nich bylo ochotno přijmout dítě starší deseti let a jen výjimečně se chtěli starat o dítě s postižením. Většina také požadovala děti z majoritního etnika. Často navíc nejsou ochotni přijímat více sourozenců.

Vrácení peněz

Kraje přitom loni napočítaly takřka 5400 dětí vhodných k náhradní rodinné péči. Tři pětiny byly starší deseti let. A právě tyto děti mohou získat útočiště v Klokáncích a podobných domovech. Jenže nyní jim hrozí likvidace. Podmínky pro ni byly vytvořeny v roce 2013, kdy se změnila pravidla pro státní příspěvek.

V okamžiku, kdy je dítě na propustce, zařízení za tyto dny nic nedostávají. Jen za loňský leden takto přišla zhruba o tři miliony korun, za celý rok jde přibližně o 80 milionů. Azylové domy žádají, aby jim byly tyto peníze vráceny.

V okamžiku, kdy je dítě na propustce, například na návštěvě u rodiny či na škole v přírodě, zařízení za tyto dny nic nedostávají. Jen za loňský leden takto přišla zhruba o tři miliony korun, za celý rok jde přibližně o 80 milionů. Azylové domy žádají, aby jim byly tyto peníze vráceny. „Pro mimořádnou dotaci hlasovat nebudu,“ zdůraznila v polovině února na jednání sociálního výboru sněmovny ministryně Marksová.

Naopak resort financí si je vědom, že příspěvek pro dětská zařízení je od roku 2013 nastaven likvidačně. „Dokud nebude schválena novela zákona, podporujeme dofinancování zařízení děti vyžadující okamžitou pomoc, které by jim pokrylo ztrátu způsobenou krácením,“ potvrdila mluvčí ministerstva Kateřina Vaidišová. Dodala, že podporu dofinancování vyjádřil šéf resortu Andrej Babiš (ANO) i v dopise Marksové.