Dohnalo Polsko díky šampionátu civilizační zpoždění?

Polská reprezentace neuspěla, ale Poláci se mistrovstvím Evropy přinejmenším nezkompromitovali.

Na sportovní infrastrukturu, především na čtyři stadiony ve Varšavě (na snímku), Gdaňsku, Poznani a Vratislavi, Polsko dalo jen dvacetinu prostředků určených na přípravu EURA 2012. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na sportovní infrastrukturu, především na čtyři stadiony ve Varšavě (na snímku), Gdaňsku, Poznani a Vratislavi, Polsko dalo jen dvacetinu prostředků určených na přípravu EURA 2012. | foto: © Reuters, ČESKÁ POZICEČeská pozice
Na sportovní infrastrukturu, především na čtyři stadiony ve Varšavě (na snímku), Gdaňsku, Poznani a Vratislavi, Polsko dalo jen dvacetinu prostředků určených na přípravu EURA 2012.

Od pátku 8. června do neděle 1. července pořádalo Polsko společně s Ukrajinou fotbalové mistrovství Evropy – EURO 2012. Polský spolupracovník ČESKÉ POZICE Marek Pędziwol hodnotí ekonomické i společenské důsledky šampionátu pro Polsko.

Mnozí tvrdili, že se fotbalové mistrovství Evropy – EURO 2012 – nemůže v Polsku povést. Bude to blamáž a totální kompromitace před celým světem. Zácpy na sjezdech z nedobudovaných dálnic, paralyzovaná železnice, ve městech dopravní chaos a dokonce nedostavěné stadiony. Navíc energetický kolaps, který celé Polsko ponoří do tmy.

„Jsme smířeni s dopravním chaosem a s úrovní polské fotbalové reprezentace, vidíme však ještě jednu možnou hrozbu: blackout. Právě nečekaný výpadek proudu se může stát nejkřiklavějším důkazem civilizačního zpoždění Polska,“ varoval před rokem deník Rzeczpospolita a odvolával se na analytiky mezinárodní právnické kanceláře CMS Cameron McKenna.

Ve škarohlídství se všichni bez ohledu na politickou orientaci shodovali. „Čím blíž fotbalovému mistrovství Evropy, tím větší obava, že se zkompromitujeme. Víc než dvě třetiny Poláků se obává, že do EURA 2012 nestihneme připravit silnice a letiště a naše reprezentace prohraje vše, co bude možné,“ bil na poplach přibližně ve stejnou dobu deník Metro a odvolával se na výzkum institutu ARC Rynek i Opinia na objednávku polské verze týdeníku Newsweek.

Polská fotbalová reprezentace opravdu neuspěla, v tom se před rokem Poláci nepletli. Ti, kdo svůj názor nezměnili, na tom dokonce mohli vydělat. Nejčernější pesimisté, kteří sázeli na to, že polský tým prohraje ve skupině A EURA všechny zápasy, by sice nezískali nic, ale ti, kdo jej hodnotili na dva body, které skutečně získal, by za každý vsazený zlotý (zhruba šest korun) dostal od bookmakera deset zlotých.

Polská fotbalová reprezentace díky prohře s Českem a neúčasti ve čtvrtfinále získala pro svoji vlast okolo 120 milionů korunTo se však ukázalo až v sobotu 16. června, kdy na vratislavském stadionu Polsko prohrálo s Českem 0:1 a ve své skupině spadlo na poslední místo. „Teď už hrajeme pouze o peníze,“ napsal v pondělí 18. června deník Dziennik Gazeta Prawna. A to o nemalé peníze. Polská reprezentace totiž díky prohře s Českem a neúčasti ve čtvrtfinále získala pro svoji vlast okolo 20 milionů zlotých (120 milionů korun). Podle odhadu zmíněných novin právě tolik měli utratit čeští fanoušci, kteří přijeli na čtvrtfinálový zápas svého týmu do Varšavy.

Půl bilionu korun

Definitivní finanční bilanci fotbalového mistrovství Evropy pro Polsko zatím nejde provést. A v danou chvíli je jednodušší spočítat, na kolik přišlo, než kolik vydělalo. Některé konkrétní údaje už jsou známé a lze je najít například ve studii rakouské Erste Bank zveřejněné na konci května.

Dle ní Polsko během uplynulých pěti let investovalo do EURO 2012 astronomických téměř 85,4 miliardy zlotých (více než půl bilionu korun) – 5,2 procenta polského HDP. V tomto období tedy každý rok dávalo až setinu svého HDP na přípravy fotbalového šampionátu. Spolupořadatel EURO 2012 Ukrajina však vzhledem k HDP skoro dvakrát víc – devět procent. Ale finančně téměř dvakrát méně – 107 milionu hřiven (275 miliard korun).

Tento polský údaj by mohl šokovat, pokud se nepodíváme na strukturu výdajů. Na sportovní infrastrukturu, především na čtyři stadiony ve Varšavě, Gdaňsku, Poznani a Vratislavi, Polsko dalo jen dvacetinu prostředků určených na přípravu EURA. Zbytek byl investován do objektů, které by stejně musely být vybudované. Zhruba 85 procent z celkových investic pohltila dopravní infrastruktura: dálnice, rychlostní silnice, letiště či železniční nádraží. Každý desátý zlotý směřoval do hotelů a na jiné výdaje.

Dálniční dostihy

Fotbalové mistrovství Evropy přinutilo Poláky dohnat civilizační zpoždění, jež získalo během minulých několika desítek let. Ne vše se však podařilo. Z naplánované dálniční sítě se před mistrovstvím (skoro) podařilo dokončit jen jednu: A2 Berlín-Poznaň-Lodž-Varšava.

Polsko během uplynulých pěti let investovalo do EURO 2012 téměř 85,4 miliardy zlotých – 5,2 procenta polského HDPVýstavba dálnice A2 byla před mistrovstvím považovaná za jednu z nejdůležitějších událostí. Jejím hlavním hrdinou se nakonec stala česká firma B?gl a Krýsl. Ta byla pověřena dokončit jeden z úseků, který zanechal čínský koncern Covec, a poté, co zkrachoval polský lídr konsorcia Dolnośląskie Surowce Skalne. Dálnice však byla zprovozněna doslova na poslední chvíli – v noci ze 4. na 5. června česká firma pokryla její poslední kus asfaltem. Následujícího dne pak hodinu před půlnocí povolil provoz na ní stavební dozor mazowieckého vojvodství a 8. června začal šampionát.

Dálnici A4 Drážďany-Vratislav-Katowice-Krakov se však nepodařilo prodloužit k ukrajinské hranici. Dálnice A1 je dokončená jen na severu mezi Gdaňskem a Toruní a na její jižní části byl vybudován pouze jeden několik desítek kilometrů dlouhý úsek, který však nedosáhl k české hranici a s českou D47 se spojí až příští rok. Výstavba silnic naplánovaných k mistrovství byla provedená jen z poloviny. Nepodařilo se vybudovat v podstatě žádnou rychlostní silnici.

Modernizace letišť a nádraží

Kromě krátkého, ale důležitého železničního spojení s varšavským letištěm nebyla plně modernizovaná žádná železniční trať. Opraveno však bylo mnoho nádraží, zejména ve městech, kde se hrála fotbalová utkání. V hlavním městě se dočkalo modernizace nádraží Varšava-východ a hlavní nádraží bylo důkladně vyčištěné. Novotou se leskne i hlavní nádraží v Poznani. Ve Vratislavi svou někdejší slávu získalo osm nádraží včetně nejdůležitějšího historického hlavního nádraží.

Na letištích ve Varšavě, Vratislavi, Gdaňsku a Poznani byly vybudovány nové terminály, které se během EURA výborně uplatnilyTéměř celý byl uskutečněn plán modernizace letišť, což nejspíš pomohlo polsko-ukrajinské EURO zachránit. Na letištích ve Varšavě, Vratislavi, Gdaňsku a Poznani byly vybudovány nové terminály, které se během EURA výborně uplatnily. Od 8. do 19. června, kdy se hrály zápasy ve skupinách, se zvýšilo využití letiště v Gdaňsku vůči stejnému období v loňském roce o 80 procent, v Poznani o 60, ve Vratislavi o polovinu a ve Varšavě o 17 procent.

Při provozu těchto letišť během šampionátu v podstatě nevznikly žádné problémy nebo zpoždění. Dokonce ani ve Vratislavi, kam na utkání Polska s Českem nečekaně přiletělo více než 50 soukromých letadel, jež se podařilo umístit na letištní plochu. Každý návštěvník dostal okamžitě po opuštění letadla jablko. Byl to nápad polského ministra zemědělství Marka Sawického, který mistrovství využil k propagaci polského jídla. „Vynikající! Ještě nikde jsem tak nebyl uvítán,“ radoval se jeden z návštěvníků.

V podstatě žádné stížnosti

Mnoho Poláků se před začátkem EURA obávalo, že se jejich země zkompromituje. To se však nestalo, právě naopak. Polsko je chváleno za vynikající přípravu mistrovství a stížnosti na dopravu prakticky nejsou slyšet.

Společnost Pracownia Badań Społecznych ze Sopot oslovila v průzkumu čtyři tisíce zahraničních hostů, z nichž 85 procent hodnotilo organizaci EURA 2012 velmi dobře. „Mistrovství v Rakousku před čtyřmi lety dalo stejnou známku jen 68 procent dotazovaných,“ srovnává deník Gazeta Wyborcza.

Experti z rakouské Erste Bank odhadují, že díky EURU 2012 polské hospodářství z dlouhodobé hlediska (do roku 2020) naroste o 1,4 až 2,7 procenta

Osmdesát procent respondentů uvedlo, že navštíví Polsko ještě jednou, a 92 procent doporučí tuto zemi svým známým. Přitom dvě třetiny z dotázaných byly v Polsku poprvé. Průzkum nejspíš odhalil největší úspěch EURA 2012, který se v budoucnu zúročí. Polsko totiž až dosud nebylo atraktivním turistickým cílem pro lidi, které příliš nezajímá historie této části Evropy.

Nárůst HDP

Během jednoho roku Poláci přesvědčili, že dokážou být dobrými organizátory velkých akcí. Před EUREM 2012, ve druhém pololetí loňského roku předsedalo Polsko Evropské unii. A mnoho komentátorů o tomto předsednictví napsalo, že bylo nejlepší od podpisu Lisabonské smlouvy. V roce 2014 bude Polsko pořádat mistrovství světa ve volejbalu, dva roky poté v házené. Pokud tyto akce budou podobně úspěšné jako EURO 2012, Poláci mohou počítat s dalšími velkými „objednávkami“, a také s malými, jako jsou kongresy nebo konference.

Po nových dálnicích přijedou do Polska nejen turisté a fanoušci, ale možná i noví investoři.  Polská města často prohrávala s českými, slovenskými nebo maďarskými kvůli špatné dopravní infrastruktuře. Pro většinu z nich je to na štěstí už minulost.

Uvedení experti z rakouské Erste Bank odhadují, že díky EURU 2012 polské hospodářství z dlouhodobé hlediska (do roku 2020) naroste o 1,4 až 2,7 procenta. To sice není ani polovina investic na to, aby se tento fotbalový šampionát vydařil, ale lze na to nahlédnout i jinak: je to pětkrát až desetkrát víc, než na kolik přišla sportovní infrastruktura vybudovaná kvůli EURU. Dálnice, nádraží a letiště by totiž bylo stejně nutné někdy vybudovat.

Ještě před koncem EURO 2012 se však z úspěchu začala dělat porážka. Před finálovým zápasem mezi Itálií a Španělskem v Kyjevě předseda opoziční strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński totiž prohlásil: „Díky EURU měl nastat civilizační skok. To se však ani v nejmenším nestalo.“ Řečeno jinak, mistrovství Evropy ve fotbale skončilo a vše se vrací do normálu.