Ceska Pozice

Dohled chytrými hodinkami pomáhá nejen v krizových situacích

Z dat nasbíraných moderními technologiemi se lékaři nejen dozvídají o fyzickém zdraví sledovaných osob, ale chtějí také včas předpovědět nástup krizových psychických stavů.

Jaroslav Petr 29.4.2020
Digitální technologie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Digitální technologie. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Digitální technologie.

Fitness náramky, chytré telefony a hodinky nejen dohlížejí, zda a jak intenzivně se hýbeme, ale měří i krevní tlak, monitorují srdeční tep, sledují kvalitu spánku, připomínají, kdy si máme vzít léky. Kontinuální sledování pacientů na dálku už nyní nabízí lékařům v řadě případů lepší podklady pro rozhodování než výsledky jednorázového měření v ordinaci nebo nemocnici. Již brzy budou lékaři na dálku sledovat také aktivity a stavy mozku pacienta.

Jednou z prvních vlaštovek „dálkové neurologie“ se staly chytré hodinky Embrace pro epileptiky. Senzory zabudované do jejich pásku sledují vodivost a teplotu kůže a také pohyb. Hodinky tyto signály průběžně hodnotí. Pokud zaznamenají změny věštící nástup těžkého epileptického záchvatu, aktivují pacientův mobil a pošlou z něj upozornění zdravotníkům nebo pacientovým blízkým. Dohled na dálku ale pomáhá nejen v krizových situacích.

„Vydestilování“ užitečných informací

Aplikace Floodlight pro mobilní telefony a chytré hodinky sledují chůzi a pohyb při každodenních aktivitách a umožňuje lékařům monitorovat detailně vývoj nemoci u pacientů s roztroušenou sklerózou. Ti jsou pak ušetřeni náročného testování zdravotního stavu v nemocnicích. K oborům, jež vkládají naděje do digitální medicíny, patří i psychiatrie. Stav mysli se promítá do řady tělesných funkcí, jež lze zachytit senzory. Stejně se duševní rozpoložení odráží v úhozech na klávesnici počítače, manipulaci s počítačovou myší nebo v ovládání dotykového displeje tabletu či mobilu.

Psychický stav ovlivňuje řeč, psaný projev, volbu slov a formulaci vět. Tato data lze celkem bez problémů získat a vědci hledají způsob, jak z jejich záplavy „vydestilovat“ užitečné informace. Kalifornská firma Mindstrong Health vyvíjí technologii, jež vyhodnocuje, jak lidé ovládají dotykové displeje a obrazovky.

Psychický stav ovlivňuje řeč, psaný projev, volbu slov a formulaci vět. Tato data lze celkem bez problémů získat a vědci hledají způsob, jak z jejich záplavy „vydestilovat“ užitečné informace. Mohli by například odlišit přechodně zhoršenou náladu od nástupu duševní deprese a zasáhnout, když pacient v depresi začíná uvažovat o sebevraždě? Zatímco vědci si nejsou odpovědí jisti, některé soukromé společnosti už na tuto kartu sázejí a vidí v ní byznys. Kalifornská firma Mindstrong Health vyvíjí technologii, jež vyhodnocuje, jak lidé ovládají dotykové displeje a obrazovky.

Intenzita klepnutí na displej, rychlost posunu na monitoru nebo styl psaní textu – to vše vypovídá o psychickém stavu člověka. Podle zakladatele firmy Paula Daguma se v těchto aktivitách s předstihem projeví blížící se deprese. Podobně prý umí technologie vyvinutá v Mindstrong Health s předstihem avizovat zhoršení stavu schizofreniků. Projekty, které si kladou za cíl vyčíst z ovládání počítačů, tabletů a mobilů příznaky duševního onemocnění, už rozjely i velké zavedené společnosti, jako je Google.

Přímočará spojitost

Firmy v oboru „předpovědí nálady“ si nenechají od nikoho nakukovat do karet. Výsledky jejich testů se obvykle nedostanou na veřejnost. Jejich optimistické vize však nemusejí být přehnané, protože studie univerzitních výzkumných týmů publikované ve vědeckých časopisech nebo prezentované na vědeckých konferencích dospívají k podobným závěrům. Týmy z Riceovy univerzity v Houstonu, Massachusettského technologického institutu (MIT) a bostonské Lékařské fakulty Harvardovy univerzity sledovaly celkem 300 univerzitních studentů.

Vybavily dobrovolníky speciálními náramky se senzory, jimiž sbíraly širokou škálu dat. Vědce zajímalo, jak silnému světlu jsou studenti během dne vystaveni, jakou mají tělesnou teplotu a jak se mění vodivost jejich pokožky. Do mobilních telefonů nainstalovali studentům speciální software registrující telefonní hovory, textové zprávy, používání internetu, komunikaci přes sociální sítě. Sledovali také pohyb dobrovolníků. Studenti jeden měsíc dvakrát denně vyplňovali formuláře, do kterých zanášeli údaje o svých školních, mimoškolních a sportovních aktivitách.

Spojitost mezi některými změnami chování či tělesných funkcí a změnami psychického stavu je celkem přímočará. Ukázalo se například, že když lidé otálejí s ulehnutím ke spánku, signalizuje to pro nejbližší období narůst podrážděnosti. Význam jiných příznaků však vědci zatím nerozlouskli. Například nárůst vodivosti kůže prozrazuje zvýšenou míru stresu. Není to ale vždy důvod ke znepokojení.

Referovali také o kvalitě spánku, náladách, zdravotním stavu, stresu a dalších okolnostech. Tímto způsobem získali vědci obrovský objem dat, která analyzovali speciálním algoritmem používajícím umělou inteligenci. Ta z dat odfiltruje nevýznamný „informační šum“ a naopak „vytáhne“ souvislosti, které nemusejí být na první pohled zřejmé.

„Z dat získaných prostřednictvím mobilu a senzorů v náramku jsme s to s jednodenním předstihem předvídat míru spokojenosti, pohody a změny zdravotního stavu,“ shrnula v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature výsledky průkopnické studie informatička Rosalind Picardová z MIT. Úspěšnost předpovědi se pohybuje okolo 80 procent. Systém se často mýlí při předpovědích menších výkyvů nálady. Výrazné výkyvy však předvídá s poměrně vysokou spolehlivostí.

Spojitost mezi některými změnami chování či tělesných funkcí a změnami psychického stavu je celkem přímočará. Ukázalo se například, že když lidé otálejí s ulehnutím ke spánku, signalizuje to pro nejbližší období narůst podrážděnosti. Význam jiných příznaků však vědci zatím nerozlouskli. Například nárůst vodivosti kůže prozrazuje zvýšenou míru stresu. Není to ale vždy důvod ke znepokojení. Stejně roste vodivost kůže jak v situacích, kdy lidé aktivně řeší závažné problémy, tak v situacích, kdy na řešení problémů rezignovali a propadají depresi.

Nesnadné zlepšení nálady

Vědci se shodují, že je třeba sbírat další data, a ta zevrubně analyzovat s použitím umělé inteligence. Informatik Louis Philippe Morency z univerzity Carnegie Mellon v Pittsburghu by například chtěl prodloužit dobu spolehlivých předpovědí nálady za hranici 24 hodin. Podle něho je zítřejší nálada často poznamenána tím, jak jsme naladěni dnes. Kratší předpovědi proto mohou odrážet jen „přelévání nálad“ z jednoho dne na druhý. I Morency ale uznává, že současné výsledky představují zásadní průlom.

Až budou vědci s to předvídat s dostatečným předstihem a spolehlivostí vážnou duševní krizi, bude namístě otázka: Dokážeme jí předejít? Nebude to jednoduché, protože už dnes se ukazuje, že na zlepšení nálady neexistuje univerzální recept.

„Jsme průkopníci, kteří přišli s tím, že předpověď emocí a duševního stavu je možná. A teď předkládáme důkazy potvrzující správnost tohoto předpokladu. Spolehlivost předpovědí bude narůstat s tím, jak budeme mít k dispozici stále víc a víc dat,“ říká Picardová. Až budou vědci s to předvídat s dostatečným předstihem a spolehlivostí vážnou duševní krizi, bude namístě otázka: Dokážeme jí předejít? Nebude to jednoduché, protože už dnes se ukazuje, že na zlepšení nálady neexistuje univerzální recept.

Picardová uvádí jako příklad z vlastního rozsáhlého výzkumu vliv večerního rozhovoru s kamarády. Studenti, kteří na tom nebyli psychicky dobře, reagovali často diametrálně odlišně. Zatímco jedněm popovídání s přáteli zvedlo náladu, druzí šli po takovém rozhovoru spát v ještě hlubších chmurách. S tím se pojí i otázka, zda má technologie zasahovat lidem do soukromého života.

Jiná bude odpověď v případě, kdy odhalí nastupující hlubokou depresi s vysokou pravděpodobností sebevražedného pokusu, a jiná v případě, že člověku hrozí den s „blbou náladou“. Důležité je i to, jak se vyhnout rizikům zneužití takových citlivých údajů. Na tom všem musejí ještě vědci zapracovat.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.