Dobrou vědu lze převálcovat kvantitou, a systém to podporuje

Je něco špatně, pokud Univerzita Karlova skončí daleko za některými fakultami VŠE, říká ředitel Institutu ekonomických studií Martin Gregor.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Do jaké míry je relevantní de facto jediný český žebříček vysokých škol, který pravidelně zveřejňují Hospodářské noviny? Mohou se podle něj uchazeči o studium s klidným svědomím řídit? Zeptali jsme se Martina Gregora, ředitele v žebříčku úspěšného Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK v Praze, a překvapila nás míra jeho kritiky. Ta se netýkala jen žebříčku samotného, ale i současného stavu české vědy, zejména v oblasti ekonomie, v níž institut, který Gregor vede, patří v Česku na špici.

ČESKÁ POZICE: Je žebříček, který pravidelně zveřejňují Hospodářské noviny, dobrým vodítkem pro adepty studia na vysokých školách?  

GREGOR: Každé vodítko, které ukáže ověřitelná data, je dobré. Data by ale měl sbírat někdo jiný, třeba ministerstvo školství nebo Česká společnost ekonomická – odtud by měl vycházet ranking, nikoliv od novinářů. Jejich schopnosti metodologicky posoudit složitá data jsou omezené, minimálně v českém kontextu. Tím je ale nechci kritizovat, jen konstatuji, že jejich kapacita je omezená, byť se snaží, to nijak nezpochybňuji.

ČESKÁ POZICE: Když říkáte, že se snaží – to jim to nejde?

GREGOR: Budu mluvit jenom o segmentu ekonomie, kterému rozumím, i když mám zprávy, že ostatní oblasti jsou ještě problémovější. Jsou to malé nepřesnosti, které ale ve svém součtu zničí celek, a to má nepříjemné konsekvence. Vysoce hodnocené fakulty svůj úspěch logicky pěkně mediálně prodají a studenti uvažující o studiu na vysoké školy jsou pak motivovaní podat si přihlášku na ty, jež třeba ani zdaleka natolik kvalitní nejsou, jen mají hezký obraz.

ČESKÁ POZICE: Na čem byste mohl demonstrovat ta pokřivení? Bez toho je to jen obecné tvrzení...

„Jak je možné, že se školy, jež dosahují ve vědě špičkové výsledky, umísťují až na nějakém čtvrtém pátém místě, a naopak vepředu jsou ryze regionální školy?“GREGOR: Třeba otázka vědy. Jak je možné, že se školy, které dosahují ve vědě špičkové výsledky, umísťují až na nějakém čtvrtém pátém místě, a naopak vepředu jsou ryze regionální školy? V současnosti přitom dělat regionální vědu nelze. Je nepřijatelné, aby metodika ohledně vědeckých výsledků bazírovala na jednoročních výsledcích, minimálně by to mělo být tříleté, možná i pětileté období. Ta regionálnost souvisí s tím, jak hodnotí vědecké žurnály, tuzemské i zahraniční, vládní metodika. Ta je výhodná pro pár českých časopisů, které si vytvářejí systém autocitací, bité jsou ty instituce, které se nechtějí omezovat na úzký český rybníček.

ČESKÁ POZICE: To funguje i v jiných oborech. Je to trochu podle hesla: „Já na bráchu, brácha na mě.“ Prostě se vzájemně citují, pomáhají si…

GREGOR: Někdy se tomu říká citační družstvo. Mě trochu děsí, když se v žebříčku vědeckých výstupů vyskytují natolik vysoko školy, jejichž jedinou expozicí do zahraničí je Slovensko, což zahraničí v pravém smyslu slova prostě není; v ekonomii jsou Slováci ještě stupeň pod námi. Něco je pak asi špatně, nebo ne?

ČESKÁ POZICE: Nechci nijak zpochybňovat, co říkáte, ale chtělo by to konkrétní příklad.

GREGOR: Já jsem se třeba podíval na výsledky za rok 2012 a porovnal si čísla kompletní Vysoké školy ekonomické (VŠE) a čísla naší fakulty. My si rozdělujeme vědecké žurnály od úrovně A+ do úrovně E, kdy A+ je světová úroveň, a vykázali jsme v tom daném roce výstupy v žurnálech označených jako A+, stejně tak A, máme několik výstupů v žurnálech vedených pod označením B a C. I žurnál C je celkem prestižní časopis v nějakém specifickém oboru minimálně na evropské úrovni. A když se podíváte na kompletní produkci VŠE, naleznete, a teď se nechci přít o číslo, asi čtyři výstupy na úrovni C, a to je všechno. Nebo lépe – všechno ostatní jsou déčka nebo éčka.

ČESKÁ POZICE: A žebříček vysokých škol to nezohledňuje dostatečně? Nebo, ať mluvíme o tom základním, o RIV (rejstřík informací o výsledcích – pozn. red.), ten to nezohledňuje dostatečně?

GREGOR: Jsou tam velice malé bodové odlišnosti.

ČESKÁ POZICE: Jak velká je malá odlišnost?

„Kvantitou v rámci ,citačních družstev‘ lze převálcovat dobře myšlenou vědu, a systém to podporuje“GREGOR: Když vygenerujete pět článků typu D, najednou se dostanete na úroveň toho, jak RIV zohledňuje úroveň C nebo B. Kvantitou v rámci „citačních družstev“ lze převálcovat dobře myšlenou vědu, a systém to podporuje. A to neříkám jenom já, je mnohem více expertů, kteří na tom dokumentují systémovou omezenost české vědy. Protože ten žebříček Hospodářských novin z tohoto systému vychází, pak jen tu omezenost reprodukuje. Ale vějička na studenty regionálních ekonomických škol je to pěkná…

ČESKÁ POZICE: Není to jenom vějička na studenty. Pokud budu zodpovědný za to, aby se mi na vysokou školu studenti hlásili, pak těm metodikám a žebříčkům vyjdu vstříc. Zařídím se podle toho, protože jinak dlouhodobě nepřežiju. Může to usměrňovat podobu vysokých škol. 

GREGOR: Jasně, to je možná ten základ, jsme zacyklení v tom našem malém českém... Ale obecně ještě k tomu, co jsem říkal – nemám nic proti vějičkám. Je svatým právem každé školy oslovovat studenty pomocí svých silných stránek a nechat stranou ty slabší. Třeba rozumím tomu, že Česká zemědělská univerzita se pyšní svou světovostí, protože mají vysoký podíl mobility, a to je dobře, je to příležitost pro jistý typ lidí hledajících praktičtější uplatnění. Ale je něco špatně, pokud Univerzita Karlova, která má špičkový vědecký profil, skončí daleko za některými fakultami VŠE.

ČESKÁ POZICE: Je třeba připomenout, že jste tímto tvrzením ve střetu zájmů jako ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy…

GREGOR: Ale ano, jsem, ale i s tím vědomím insidera to říkám, protože metodologie hodnocení české vědy není vůbec dobrá. Ale to, co jsem řekl, mohu doložit na základě tvrdých dat, obecná proklamace to není. Obrázek si lze například udělat v rámci ekonomie pomocí žebříčku RePEc. Když se podíváte na srovnání vědecké publikační činnosti českých ekonomů, zjistíte, že první je CERGE, což je víceméně americký program, druhá Česká národní banka a třetí my. A není to smyšlenka, ale pouhé konstatování – mezi 50 ekonomy má VŠE, tuším, dva. Což není nic proti VŠE, oni mají ty lidi prostě níže v tom rankingu.

ČESKÁ POZICE: Mě také přijde matoucí, pokud se jako známka kvality v žebříčku představují indikátory, jako je počet přihlášených studentů. Předpokládám, že některé prestižní a těžké obory, třeba na Matematicko-fyzikální fakultě UK, ani nevykazují extrémní počet zájemců, ale o jejich nekvalitě to nic neříká, spíše naopak.

GREGOR: Určitě, to je asi nejspornější kritérium. Počet přihlášených studentů bezpochyby souvisí i s tím, jakou obtížnost má přijímací řízení. Ještě zásadnější je taková výtka u škol ekonomického typu. Hodně přihlášek, které na ně přicházejí, jsou totiž typu – dám si ji tam, abych měl další vejce v košíčku. Tradiční ekonomické školy tím nalákají tisícovky zájemců, kteří ale končí o úroveň níž – na soukromých školách.„NF VŠE se v žebříčku umísťuje těsně za IES, což absolutně neodpovídá realitě“

A všimněte si ještě jedné věci – žebříček Hospodářských novin pravidelně zohledňuje poměr přijatých a zapsaných studentů. Proč ne, logiku to má. Ale co já vím, například Národohospodářská fakulta VŠE nevykazuje studenty, kteří byli přijati, ale nebyli zapsaní, u ní tyto dvě kategorie splývají. Jen tohle pokřivuje podstatně ranking a způsobuje, že se Národohospodářská fakulta umísťuje těsně za námi, což absolutně neodpovídá realitě. Průměrné uplatnění našich lidí je nesrovnatelně lepší než jejich, úroveň pedagogického sboru na NF VŠE je víceméně regionálního typu.

ČESKÁ POZICE: Takhle by podle vás šlo rozebrat každé z kritérií, které Hospodářské noviny mají?

GREGOR: Skoro všechny asi ano. A především by šlo rozporovat ještě jednu obecnou věc: mnohá data, se kterými žebříček pracuje, nejsou veřejně přístupná. Neudiví proto, že se stávalo, že některé školy v minulosti vysloveně podváděly například v počtu odborných cizojazyčných kurzů, což byl případ pardubické univerzity pár let dozadu.

ČESKÁ POZICE: Mám trochu pochybnost, jestli vůbec můžeme nějak objektivně od nejlepší k nejhorší srovnávat jednotlivé školy. Některá vyniká v něčem, jiná v něčem jiném, kdo rozhodne, čemu se udělí vyšší váha?

GREGOR: To je otázka. Já bych možná byl také raději pro to, aby místo nějakého absolutního seřazení vznikly nějaké tři alternativní balíky, které by říkaly, že v aspektu X jsou dobré tyto školy, v aspektu Y jsou zase dobré tyto školy a tak podobně. Možná by to bylo mnohem korektnější, ale pravda, neuspokojovalo by to tu žebříčkovou vášeň doby.„Možná by to bylo mnohem korektnější, ale pravda, neuspokojovalo by to tu žebříčkovou vášeň doby“

ČESKÁ POZICE: Vy vlastně říkáte, že se sice Hospodářské noviny s žebříčkem docela snaží, ale že navzdory této jejich snaze je výsledek dost marný…

GREGOR: Já jen říkám, že pokud to chtějí dělat, a koneckonců proč ne, pak by to měli dělat kvalitně a nebýt třeba hluší ani vůči zpětné vazbě od vysokých škol.

ČESKÁ POZICE: Kdyby za vámi přišel někdo z rodiny a chtěl znát odpověď na jednoduchou otázku: Mám se řídit podle žebříčku škol? Jak byste mu odpověděl?

GREGOR: Těžko říct, nahrubo to nějakou vypovídací hodnotu má. Ale jsou tam systémová pochybení. Když se na ty výsledky podíváte, jsou v lecčems minimálně zvláštní – vezměte si jen, jak desetinky bodů rozhodují o pořadí univerzit. Mám si myslet, že jsou víceméně na stejné úrovni? Nemyslím si to. Rozdíly jsou větší a rating Hospodářských novin je spíše zastírá, než aby je pomáhal odhalovat.

Prateta3 ... na to má jen ministr! 4:20 13.2.2014
Prateta3 a Štys tady chytrej a co ty... 20:37 12.2.2014

Počet příspěvků: 26, poslední 28.4.2014 12:53 Zobrazuji posledních 26 příspěvků.