Dobrou chuť za babku. Ale jednou stačilo.

Indická restaurace Dilli-Delhi solidně zvládá kuchyni, atmosféra, pachy a prostředí nás však ovlivnily natolik, že příští návštěvu  oželíme.

Dana Alena 19.5.2011

Indická restaurace na pražských Vinohradech Dilli-Delhi má dobře zmáknutý marketing. Není však v souladu s realitou. foto: ČESKÁ POZICEČeská pozice

Indická restaurace na pražských Vinohradech Dilli-Delhi má dobře zmáknutý marketing. Není však v souladu s realitou.

Pokud vaše momentální rozpoložení i počasí venku splňuje podmínky pro vstup do temné sluje, račte dál. V Dilli-Delhi vás sluneční paprsky přes okno rozhodně laskat nebudou. Pak budete muset ještě vydýchat agresivní „vonné“ tyčinky maskující všudypřítomný odér sklepa, a máte křest za sebou. Nehostinný interiér o dvou místnostech, spoře osvětlený barevnými papírovými lampiony, se jinak vyznačuje standardní kombinací česko-indických prvků (sošky, obrazy, koberečky...), aby se ani jedna strana necítila uražena.

Nám se po pravdě řečeno do sluje dvakrát nechce, ale servírka je tak milá, že ji po chvilce váhání poslušně následujeme jako pár ovcí. Zatímco venku slunce svítí jako o život, mžouráme do jídelníčku a rozhlížíme se kolem. Dívat se upřímně řečeno není moc na co. Modře čalouněné židle jsou sice nudně sektorové, nelze jim však upřít jisté pohodlí, podlahu pokrývá dlažba, což je sice asi ekonomicky výhodné řešení, nicméně esteticky a pocitově nic moc. Trochu jako byste si prostřeli v předsíni. Stoly jsou však čisté a starají se o nás hezky, takže si zatím nemáme nač stěžovat.

Na rozjezd si objednáváme polévku a parathu a přitom zjišťujeme, že ceny jsou tu nastaveny velmi příznivě, hlavně co se poledního menu týče. To malé, zahrnující luštěninový dhal nebo zeleninové sabji, polévku a rýži respektive naan, stojí 69 korun, velké, o raitu, případně o sladkost bohatší, 89 korun. Jihoindické menu nabízející kombinaci masala dosa, chicken curry dosa, sambar dosa a pappadam, je počítáno za 75 – 95 korun. To bude zřejmě i důvod, proč je v podniku přes poledne tak živo.

O úspěch se měl nepochybně postarat i čepovaný budvar, který jsme si v jakémsi přechodném pominutí smyslů také objednaly, abychom vzápětí trpce konstatovaly, jak příšernou chutí se ona břečka vyznačuje. K tomu si přimyslete milimetrovou pěnu šumící do ztracena a výjev zkázy bude úplný. (Je třeba přiznat, že toto pivo jsme kvůli jeho „chuti“ již dávno vyřadily ze svého repertoáru, po letech se nám však jeví pokud možno ještě horší než kdysi. Za což jistě vděčí i nepoučené obsluze, péče o trubky je v Dilli-Delhi zřejmě velkou neznámou.)

Bohužel bez ohřívadel

Kdo by ale k Indům chodil kvůli pivu? Hlavní je, že máslem maštěná paratha, kterou jsme vytěžily z dalšího poledního menu (ve skutečnosti na čtyři díly pokrájená vláčná placka lehce plněná vařenými bramborami), chutná výtečně. Doprovázejí ji klasické konzervované pickles a jogurt sypaný praženým římským kmínem. O nefalšované raitě si můžeme nechat jen zdát, chybí koření jako římský kmín či koriandr.

Pod názvem kuřecí šorba se skrývá silný vývar s očkami tuku na hladině, spoustou pokrájené cibule a kousky kuřecího masa. Na dně nalézáme ještě pikantní koření. Chuti dominuje cibule, je to taková indická kuřecí cibulačka, v chladnějších dnech hezky zahřeje. Jediné, co nám není úplně příjemné, je skutečnost, že cibule není dokonale uvařená, což má za následek trochu nepříjemnou štiplavost.

Hlavní jídlo se chystáme pojednat ve znění Lamb Korma a Chicken Makhanwala. Jídlonošem je tentokrát snědý muž. Blíží se k nám s obligátními plechovými miskami, které vypadají jako pro panenky, zato vždy obsahují neuvěřitelné množství kalorické potravy, již si slabší žaludky jako my vždy nechávají balit s sebou. S překvapením zjišťujeme, že ve sluji nepěstují jinde běžná ohřívadla; misky jsou jednoduše postaveny před strávníka rovnou na prostírání. 

Ač se to zdá k nevíře, oba chody mají cosi společného s českou svíčkovou, alespoň vůni a barvu rozhodně. Korma, tedy jemné jehněčí kari marinované v jogurtu, smažené s nakrájenou cibulí, rajčaty a řeckým senem a naložené v lehce kořeněné kokosové omáčce, na rozdíl od jiných variant zlehka pálí a běžnou narůžovělou barvu vystřídal pískový odstín. Maso je měkké, omáčka lahodná, zušlechtěná rozinkami a plátky loupaných mandlí. Bílá rýže skromně sekunduje, ale o to lépe dává celému pokrmu vyznít.

Druhá miska obsahuje kousky kuřecího masa pečeného v tanduru, jež nesou zřetelné stopy marinování v koření (jasně červená barva svědčí o použití umělých barviv, ta jsou však bohužel v levnějších indických podnicích užívána běžně). Maso samo o sobě ničím nevyniká (co taky chtít po ubožácích z velkochovu), jen je ještě sušší, než by mohlo být. Omáčka má být podle popisu rajčatová, leč prozaicky vykazuje skoro gulášovou barvu, tak jako tak díky bohu za přírodní barvu... Chuť je mírně pikantní a celkově velmi příjemná.

Jisté zklamání však představuje rýže se zeleným hráškem, o níž nás milá servírka ujistila, že jakožto vařený produkt není ani trochu mastná. Bohužel se ukazuje, že naše původní představa smažené přílohy byla výstižnější. Jaká škoda, byly bychom volily jinak – k vydatným a smetanou a přepuštěným máslem či olejem neskrblícím indickým pokrmům další tukové nálože netřeba.

To nejhorší nakonec

Zcela syty již nemáme na dezert ani pomyšlení, ostatně indické sladkosti nepatří k našim favoritům. Delší pobyt ve sklepní místnosti by v nás navíc jistojistě vyvolal klaustrofobické pocity, a tak urychleně platíme 670 korun a s mezizastávkou na toaletě ulehčeně odcházíme do slunného odpoledne.

Ad mezizastávka - už dávno jsme neviděly tak hrozné zákoutí. Při pohledu na zašlapanou podlahu se nám žaludek skoro obrátil naruby. Jak to asi vypadá v kuchyni? Přestože samotné jídlo nebylo špatné, atmosféra, pachy a prostředí nás ovlivnily natolik, že příští návštěvu asi raději oželíme.

P.S. Při průzkumu webových stránek se člověk nestačí divit: nejen že se tu s výjimkou české verze menu potkáte pouze s angličtinou, ale především – popis podniku i fotografie jsou v brutálním kontrastu s realitou. Inu marketing mají hoši z Dillí zmáknutý.

Vzkaz hostům:
Těšte se na docela chutné jídlo a přátelské ceny.

Vzkaz restauraci:
Dejte si do pořádku budvar a WC

Dilli-Delhi

Praha 3, U Vodárny 10
www.dillidelhi.com

Tel.: 224 255 369, 608 149 395
Otevřeno: PÁ - SO 11.00 - 02.00, NE - ČT 11.00 - 23.00

Počet příspěvků: 1, poslední 17.5.2011 10:21 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Dana Alena

Další autorovy články

Jak chutná plevel

18.11.2013 - 14.48