Ceska Pozice

Doba vlastnictví a svobody skončila. Kdo toho v Česku využije?

Kauza Snowden a vyvlastnění bankovních vkladů na Kypru jsou symptomy rozpadu konceptu práv na výsady, a nikoli náhodou se objevily současně.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

KOMENTÁŘ Petra Pietraše / Z ekonomického hlediska představovala šedesátá léta 20. století vrchol průmyslové revoluce v západním světě. Za úspěšný byl považován zejména německý model sociálnětržního hospodářství – plná zaměstnanost, silná měna marka, obyvatelstvo zabezpečené vysokou mírou osobního blahobytu a s každoroční dovolenou ve Španělsku.

Tento model měl sice mnoho nedostatků, ale na začátku devadesátých let byl ideálem pro postkomunistické země. Plná zaměstnanost a nějaká forma sociálnětržního hospodářství respektující osobní vlastnictví byl cíl, který sledovaly všechny nově vzniklé demokratické strany. Téměř 25 let po pádu komunismu a v roce pět finanční krize však přestalo být nepřípustné zpochybňovat jeho obecnou platnost.

Navíc dostal tvrdý úder rozhodnutím vyvlastnit bankovní vklady v rámci úsporných opatření na Kypru. Nizozemský ministr financí a šéf grémia ministrů financí členských zemí eurozóny (Euroskupiny) Jeroen Dijsselbloem se prořekl, že kyperský model je budoucí schéma pro řešení finanční krize v Evropě. Pro běžného vlastníka bankovního konta z toho vyplývá, že si vůbec nemůže být jistý vlastními úsporami.

Zpochybněný koncept práv

Podobný osud potkal model osobních svobod. Díky americkému whistleblowerovi Edwardu Snowdenovi dnes víme to, co jsme dosud mohli jen tušit – zpravodajské služby na celém světě sledují a archivují veškerou elektronickou komunikaci. Snowden si však kvůli své naivitě neuvědomil, že už neexistují žádné USA, kam by bylo možné emigrovat. Dnes totiž není kam se uchýlit a celý osobní svět se v okamžiku může scvrknout na pár metrů čtverečních u toalet tranzitního prostoru na letišti v Moskvě.

Otázkou je, co dnes normální demokracie a osobní vlastnictví vlastně představujíPovzdech, že tohle by se v normální demokracii nemohlo stát, se proto stává jen projevem rozčarování, jenž se nevztahuje k realitě. Otázkou je, co dnes normální demokracie a osobní vlastnictví vlastně představují.

Richard Pipes ve své knize Vlastnictví a svoboda poukazuje na existenci úzkého vztahu státní ochrany vlastnictví a lidské svobody – určitá forma vlastnictví je bez svobody možná, ale opačně to neplatí. A uvádí prohlášení anglické šlechty: „Výsady a svobody jsou naším právem a skutečným dědictvím. A totéž platí pro půdu a zboží.“ Tento koncept „práv“ se záhy začal týkat veškerého majetku – hmotného i duševního – a později se stal základem novověkého pojetí svobody.

Jak kauza Snowden, tak vyvlastnění kyperských bankovních vkladů jsou symptomy rozpadu Pipesem uváděného konceptu práv a není žádnou náhodou, že se objevily v podstatě současně. Koncept práv není přirozenou samozřejmostí, ale výsledkem politického boje, a pokud se vytrácí zájem je dodržovat, rychle erodují.

Zemanův vlastní model

Současně s erozí uvedené koncepce práv se vydává český prezident Miloš Zeman na vlastní výlet po ústavních zvyklostech. Ve stínu krize, jež je na jedné straně napájená nejistotou, bude-li v budoucnu možné svobodně nakládat s majetkem, a na druhé jistotou, že není otázkou, zda demokratické státy odposlouchávají vlastní občany a ignorují osobní svobody, ale že to již mnoho let dělají, se však jeho snaze ve světě nevěnuje příliš velká pozornost.

Zeman správně odhadl, že poslanci paralyzovaní strachem z nezaplacených hypoték mu spíše ponechají volnou ruku

Zeman je dobrý stratég, a proto správně odhadl, že poslanci paralyzovaní strachem z nezaplacených hypoték mu spíše ponechají volnou ruku, než aby rozpustili parlament a vyvolali předčasné volby. Proto může formovat vlastní model a stále víc posunovat Českou republiku na tu část politického pískoviště, kde si nikdo jiný nehraje.

Politika však stejně jako příroda nemá ráda volný prostor, a proto je jen otázkou času, kdy některý ze silnějších hráčů ohlásí svůj nárok. Chceme takový model?

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.