Dluhy se splácet nemusejí, vzkazují Řekové. Dostanou za to 130 miliard eur.

Účast soukromých investorů na „dobrovolné“ výměně řeckých dluhopisů dosáhla téměř 96 procent. Zemi se tím uleví o více než 100 miliard eur.

První část mise s názvem „restrukturalizace řeckého dluhu“ končí, zdá se, úspěchem. Účast soukromých věřitelů na této operaci, při níž přijdou zhruba o tři čtvrtiny svých pohledávek vůči Řecku, dosáhla hodnoty blízké účasti ve volbách z dob komunistického Československa – podle ranních informací tamní vlády 95,7 procenta. Aby ne, vždyť podobně jako před listopadem 1989 u nás šlo o dobrovolný akt.

Ale vážně. Redukce řeckého dluhu je jednou z podmínek další mezinárodní finanční pomoci ve výši 130 miliard eur. Celkové zadlužení země přitom již nyní dosahuje 350 miliard eur, neboli 160 procent HDP. Objektem nynější operace bylo zhruba 206 miliard v držení soukromých investorů. Vláda v Aténách jim nabídla výměnu znehodnocených státních bondů za nové s nižší nominální hodnotou, delší dobou splatnosti a nižšími úroky. Celková ztráta investorů má být až 74 procent, zatímco Řecko se zbaví závazku přes 100 miliard eur.

Výměna bondů má Řecku pomoci k tomu, aby se v roce 2020 dostalo jeho zadlužení ke 120 procentům HDPK účasti na výměně se nakonec přihlásilo 85,8 procenta privátních věřitelů držících dluhopisy v hodnotě 152 miliard eur. Řecká vláda navíc hodlá využít legislativní doložku, která umožňuje přinutit k takzvanému swapu i ty věřitele, kteří se sami nepřihlásili. Po její aktivaci se účast zvýší právě na 95,7 procenta. Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty se má brzy odpoledne sejít v Londýně a rozhodnout, zda směna řeckého dluhu je ve skutečnosti bankrotem, a zda tedy dojde na plnění z pojistek proti nesplácení řeckého dluhu – CDS. Jejich objem na trhu činí přibližně 2,4 miliardy eur.

„Rád bych vyjádřil vděčnost věřitelům, kteří podpořili náš ambiciózní reformní program a sdílejí s obyvateli Řecka oběť v jejich historickém úsilí,“ napsal pateticky řecký ministr financí Evangelos Venizelos v tiskovém prohlášení.

Nynější výměna bondů má Řecku pomoci k tomu, aby se v roce 2020 dostalo jeho zadlužení ke 120 procentům HDP. Jenže podle nedávné analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky se to nemusí podařit. Tamní ekonomika se totiž již pátým rokem utápí v recesi a úsporná opatření přijatá parlamentem rozhodně neslibují zlepšení.

Co tedy bude následovat? Podle některých ekonomů pomůže aktuální dluhopisový swap přežít Řecku jen další tři až čtyři měsíce v klidu, a to do doby, než přijde další negativní hodnotící zpráva o (ne)plnění daňových příjmů od MMF. Slíbená půjčka by pak byla ohrožena a země by se opět ocitla ve finančních potížích. Další redukce dluhu už by pak pro investory nemusela být až tak úplně „dobrovolná“. Každopádně Řekové vyslali jasný signál – dluhy se splácet nemusejí, alespoň ne do posledního centu. A co na to Portugalci, Španělé či Italové?

Počet příspěvků: 1, poslední 11.3.2012 08:47 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.