Divoké politické spiknutí podle Petry Paroubkové

Babiš, Fischer, Kmenta, Viewegh, Kraus a... ČESKÁ POZICE figurují v bujných politických vizích manželky Jiřího Paroubka na rok 2014.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice

Kam se se svými spikleneckými teoriemi hrabe hradní konspirátor Petr Hájek či věštírna senátora Zdeňka Škromacha. Spisovatelka Petra Paroubková o víkendu na webu Vaše věc publikovala článek Jan Kraus vydává bulvár, v němž (mimo jiné) představila svou „antiutopistickou vizi“ politického vývoje v příštích letech. Navázala tím na manželův článek před dvěma týdny, ve kterém se Paroubek navezl do Jana Fischera, Andreje Babiše a lekl se tajemného zahraničního spiknutí.

Motivem Paroubkové k sepsání blogu byl článek Chceš sex? Tak kraď a plať v magazínu Kraus, který si nevybíravě vzal na mušku manžele Paroubkovy. Ponechme nyní stranou choulostivé poznámky paní Paroubkové týkající se například toho, kdo je a není „alfa samec“, kdo má či nemá milenku nebo řadu osobních invektiv na adresu autorky příspěvku v časopise Kraus či rodinu Fischerových. Zaměřme se na politickou rovinu. Petra Paroubková totiž předpovídá divoký politický vývoj v roce 2014.

Ve zkratce: Jan Fischer bude prezidentem, Andrej Babiš ministrem financí, zemědělství a vicepremiérem pro boj proti korupci, Michal Viewegh ministrem kultury. V tom je podpoří investigativní novinář Jaroslav Kmenta, magazín Kraus a také ČESKÁ POZICE.               

  • „Kromě teorie mám taky vizi (trochu antiutopistickou, ale já holt utopii a hlavně antiutopii miluji od doby, co jsem přečetla My a Čevengur). Je rok 2014. Prezidentem je Jan Fischer, bydlí v paneláku se svou letitou milenkou, zatímco jeho oficiální manželka vládne (ne)jen jemu z hradní vilky, jejich jediný společný syn řídí ČEZ a je podruhé manažerem roku. Ministr financí, zemědělství a vicepremiér pro boj s korupcí Andrej Babiš již podruhé připravuje vyrovnaný rozpočet, Michal Viewegh je ministrem kultury, Jaroslav Kmenta již podruhé získává novou novinářskou cenu Bažant roku a Jan Kraus a jeho věrní spolupracovníci… Tolik smutná, ač vůbec ne dadaistická vize ČR za dva roky.“
  • „Babiš a Fischer by rázem měli politický program, Fischer by aspiroval na prezidenta, v případě neúspěchu na premiéra. Úplnou náhodou je podporuje Krausův časopis (...), úplně zdarma za křišťálově čistým Babišem stojí Viewegh, dále neúplatný „hlídací pes demokracie“ Kmenta nebo záhadně financovaný server Česká pozice. Tato zcela náhodná (mes)aliance není (bohužel) výplodem mé (červem závisti, že také nejsme v partě, sžírané) fantazie.“

O Babišově podpoře Fischera v případné přímé volbě prezidenta začala spekulovat jako první ČESKÁ POZICE. Vloni v prosinci jsme se Babiše tázali, zda-li zvažuje kandidaturu v prezidentských volbách (pokud projde zavedení přímé volby hlavy státu) či zda by finančně například podpořil Jana Fischera. Podnikatel vyloučil svou kandidaturu, k podpoře Fischera se nevyjádřil. Později zakladatel hnutí ANO 2011 ČESKÉ POZICI sdělil, že důrazně odmítá, že by Fischera v prezidentské kandidatuře podpořil.

Zajímavé je, že do Fischera a Babiše se před dvěma týdny navezl i Jiří Paroubek. „Nemusel (Jan Fischer – pozn. red.) vlastně nikdy za patnáct měsíců, co byl předsedou vlády, dělat kontroverzní rozhodnutí. Vše za něj musel odpracovat někdo jiný,“ zapochyboval předseda LEV 21 o popularitě úřednického expremiéra. Paroubková nyní pokračuje v podobných intencích, jako její manžel Jiří.   

  • „Když se Jan Fischer stal premiérem, tušila jsem, že je něco špatně. Zakřiknutý úředník, bohem zapomenutý statistik se mi jevil jako nesmělý jen na první pohled. Nejsem psycholog, ani nemívám vždy pravdu (možná ani ne tak často, jak bych si přála). Ale tušila jsem, že tento člověk má mnohem větší ambice, než by se komu mohlo zdát. Moje tušení zesílilo, když jsem se seznámila s jeho paní. Tiskem popisovaný jako milý pár následně začal získávat (stejně jako Věci veřejné; zlatý pár roku Bárta – Klasnová; nesmělý premiér a věrný manžel Nečas atd.) popularitu. Asi proto, že Fischer nikdy nic neřešil, prostě tam jen seděl a těšil se na další trafiku.“

Jako by však Paroubkovi zapomněli, kdo na jaře 2009 tolik stál o vznik úřednické vlády. Copak nebylo zřejmé, že poslouží politickým stranám pouze jako „fasáda“ a hlavní politická rozhodnutí budou dále činit politické strany? Problém nastal, když se Fischer vyhoupl do čela popularity českých politiků, čímž Paroubkovi a ČSSD vzal de facto vítr z plachet. Místo toho, aby před volbami sociální demokraté coby hlavní opoziční strana těžili z „nepopularity“ vlády, musel se Paroubek v kampani vyhrazovat vůči Fischerově úřednickému kabinetu, s jehož činností byla dle průzkumů veřejnost spokojena.

Vše to po volbách skončilo Paroubkovým pádem z politických výšin, proto nyní po odchodu z ČSSD zkouší štěstí s novou partají. A zdá se, že duo Babiš-Fischer (i když jde o neodůvodněné spojení) nyní Paroubkovi nahání děs.