Displej důležitější než volant. Byznys s palubními systémy roste.

Hlavními ovládacími prvky automobilů byly vždy volant a pedály, v poslední době to ale vypadá, že důležitější jsou čím dál větší displeje. Ideálně dotykové. Auto bez pořádné „televize“ na palubní desce se téměř nedá koupit.

Škoda Auto zahájila v Kvasinách výrobu modernizovaného Superbu foto: Škoda Auto

Škoda Auto zahájila v Kvasinách výrobu modernizovaného Superbu

Spojku, brzdu, plyn, volant nebo řadicí páku najde každý motorista poslepu a i mezi neřidiči je rozložení těchto ovládacích prvků obecně známo. Existují však i auta, která řidiče neznalého situace zmatou umístěním řadicí páky nebo voliče automatu někam k volantu, některé vozy mají třeba nožní parkovací brzdu namísto klasické „ručky“, která stejně dnes ustupuje tlačítkovému řešení. A tady už začínají potíže, relativně malé tlačítko totiž umí konstruktér schovat na roztodivná místa a i v historii automobilismu se můžeme setkat s případy aut, u kterých třeba ani obyčejné přeladění rádia nebylo zrovna intuitivním úkonem.

Čím dál větší displeje zaujímají stále častěji místo klasických ovládacích prvků a někdy zdánlivě nekonečná struktura menu vyžaduje zvyk a cvik.

Dnes tomu ale nasazují korunu všemožné moderní palubní systémy, které v autech ovládají čím dál více funkcí a cestujícím se snaží nabídnout služby a přístupy známé ze světa chytrých telefonů. Čím dál větší displeje zaujímají stále častěji místo klasických ovládacích prvků a někdy zdánlivě nekonečná struktura menu vyžaduje zvyk a cvik. S množstvím funkcí, které autům v poslední době přibývají, to sice ani jinak nejde, protože páčkami a tlačítky by se tohle všechno ovládat nedalo - jenže zatímco nastartovat a rozjet se s téměř jakýmkoli automobilem dovede skoro každý, nastavit třeba cíl cesty v navigaci už může být pořádný oříšek.

Skoro by se chtělo říci, že co auto, to z hlediska palubního systému originál. Jednotlivé automobilky nebo koncerny sice drží určitou jednotnou sadu takzvaného palubního infotainmentu, ale zároveň nabízejí hned několik úrovní a zákazník si v jednom modelu může vybírat palubní systém dle svých preferencí a možností peněženky. I v rámci aut jednoho koncernu tak panují mezi palubními systémy rozdíly, mírně se může lišit logika ovládání nebo struktura menu. Do toho navíc přináší zmatek generační obměna modelů, kdy starší auta využívají starší řešení a nová samozřejmě modernější infotainment. A při porovnání mezi koncerny a automobilkami už podobností najdeme ještě mnohem méně.

Dotykově, joystickem nebo kolečkem

Variací ovládacích prvků je opravdu spousta. Tu hlavní vlnu digitalizace kokpitu lze vystopovat ke čtvrté generaci BMW řady 7. To se totiž poprvé objevilo s otočným ovladačem, který u BMW nazvali iDrive. První generace byla opravdu docela složitá, protože se kolečkem ovládalo rázem skoro všechno. Časem vývojáři přece jen iDrive vyladili tak, že k němu připojili další ovládací prvky, především tlačítka, jež zajišťují rychlé a intuitivní přepínání mezi základními funkcemi systému. BMW pracovalo na vývoji iDrive rychle také proto, že se stejným směrem vydala i konkurence. Audi tak v současnosti využívá velmi podobný systém nazvaný MMI. Otočné kolečko je hlavním ovládacím prvkem i u mercedesů, například v modelech nové třídy S, která má dva velké displeje, zabírající více než polovinu šířky palubní desky. Existují však i jiné cesty; například Lexus u svých vozů zvolil netradiční kombinaci joysticku a myši, která vyžaduje opravdu hodně soustředění - u nejnovějších modelů tak od tohoto řešení upouští a přechází také k otočnému ovladači.

Lexus u svých vozů zvolil netradiční kombinaci joysticku a myši, která vyžaduje opravdu hodně soustředění.

Velká a luxusní auta mají ovšem jedno společné: většinou se v ovládání nespoléhají na dotykové displeje, i když výjimky se najdou. Důvod je jednoduchý: prostorný interiér a uspořádání palubní desky znamenají, že by řidič ze své pozice na dotykový displej nedosáhl pohodlně. To může být ostatně trochu potíž u některých vozů běžných značek.

Třeba ve Fordu Mondeo je dotykový displej docela daleko a řidič se musí natahovat, aby na něm něco nastavil. Ale možná je to lepší řešení než zmatená změť tlačítek a směrového kříže, kterou mají jiné modely této značky, od malé Fiesty třeba až po SUV Kuga. V tomto případě Ford tak trochu ukazuje, že ani stará dobrá tlačítka nejsou spásou, pokud se při konstrukci pečlivě nepřemýšlí nad ergonomií a intuitivním uspořádáním a větší prostor dostanou designéři, kteří se soustředí na estetickou stránku. Dotykové displeje s tlačítky pro přepínání funkcí po stranách mají například toyoty, volkswageny i škodovky; jde o kompromis, na který se dá docela zvyknout.

Největším extrémem z hlediska ovládání palubního systému je však americká Tesla, vyrábějící výhradně elektromobily. Sedan Model S má namísto středové konzole obří displej, jako by sem někdo zasadil přerostlý tablet. Ovládá se přes něj úplně všech BMW no včetně klimatizace nebo zámku dveří. Řidič má jen pár tlačítek na volantu, ve dveřní výplni vlevo zůstalo klasické stahování okének a seřizování zpětných zrcátek. Toť vše. Ovládání Tesly je tak vyloženě záležitostí pro současnou smartphonovou generaci.

Propojení s otazníkem

Jenže právě smartphony a palubní systémy moderních automobilů nejsou zrovna tím, co by si vzájemně kdovíjak rozumělo. Situace se lepší - čím dál více systémů přichází s podporou Apple CarPlay a Android Auto, což jsou určitá řešení pro přenesení obsahu z telefonu na displej palubního systému auta a ovládání pomocí jeho prvků. Jenže třeba u Androidu je potíž i v tom, že každý výrobce smartphonu může Android Auto do svého výrobku implementovat trochu jinak, a nastávají komplikace s kompatibilitou. Podobné problémy mívá i starší standard MirrorLink, tedy klasické zrcadlení displeje telefonu na displej auta. Ten je v poslední době trochu na ústupu.

Automobilky netouží po tom, aby funkce jimi dodávaného a zákazníkem draze zaplaceného systému převzal kdovíjaký smartphone.

Palubní systémy si automobilky samozřejmě nevyvíjejí úplně samy, konečnou uživatelskou vrstvu ladí, ale elektronika a implementace operačního systému do ní většinou pochází od některého z dodavatelů, jako jsou Bosch, Continental, Delphi, Denso, Harman, Visteon a další. I samotných operačních systémů pro infotainment v automobilu je celá řada. Základem mohou být různé proprietární verze odvozené od Linuxu, rozšířen je systém QNX, který patří kanadskému BlackBerry, Microsoft dodává svá Windows Embedded Automotive. Platformy tedy často pocházejí od výrobců, kteří mají zkušenosti i s mobilními operačními systémy, přesto je spolupráce smartphonů a palubních systémů aut stále trochu kostrbatá.

Automobilky totiž vlastně netouží po tom, aby funkce jimi dodávaného a zákazníkem draze zaplaceného systému převzal kdovíjaký smartphone. Vždyť třeba v ceníku Škody Octavia je příplatek za nejlepší infotainment Columbus s osmipalcovým dotykovým displejem podle výbavy 31 000 až 43 300 korun. Výrobci často chtějí nabídnout stejné chytré funkce jako smartphony, ale do svých palubních systémů si je implementují sami, aby ospravedlnili vysokou cenu těchto zařízení. Tak jednoduché to samozřejmě není; vývoj systému pro osobní auto je složitější než vývoj chytrého telefonu a požadavky na jeho životnost jsou samozřejmě vyšší. I tak jsou ceny někdy opravdu nečekaně vysoké.

Rostoucí byznys

Svět palubních systémů pro osobní auta je rychle rostoucím byznysem. Zatímco podle starších odhadů by letos měl trh s nimi mít celkový objem 14,4 miliardy dolarů, v roce 2020 by to mohlo být 35,2 miliardy dolarů. Výrobci počítají s tím, že v budoucnu bude mít prakticky každý prodaný automobil takový palubní systém a displejů bude v autech čím dál víc.

Není tedy divu, že na vývoj v této oblasti se v poslední době zaměřili také dodavatelé čipů, jako například Nvidia. Ta téměř opustila souboj o dodávky pro chytré telefony a na stejné technologii teď vyvíjí a dodává čipy pro automobilová řešení. Stejným směrem míří i tradiční dodavatel Qualcomm. Množství hráčů bude i nadále růst. Možná ovšem přichází čas zamyslet se nad určitou standardizací, aby řidiči mohli snadno ovládat různá auta a také je propojit se svými telefony.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.