Diplomaté Írán (opět) nevyřešili. Rozhodnutí čeká na Obamu s Putinem.

Nejvyšší státníci moskevskému summitu ani nevěnovali pořádnou pozornost, setkání s Íránem však mají pokračovat. Kdo přesně hraje o čas?

Petr Zelenka 24.6.2012

Falešné spekulace o chystaném vojenském cvičení Ruska, Íránu, Číny a Sýrie rozhodně nepřidaly na už tak špatné atmosféře v Moskvě, kde mezitím probíhaly dlouho očekávané rozhovory mezi šesti světovými velmocemi (skupina taktéž nazývaná P5+1 skládající se z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa) a Íránem o jeho kontroverzním jaderném programu. Jednání v úterý skončila neúspěchem – P5+1 i Írán se navzájem osočili z blokování rozhovorů.

Podle zdrojů agentury Reuters bylo požadavkem západních mocností „stop, shut and ship“, volně přeloženo „zastavit nukleární program, zavřít centra na obohacování uranu a už obohacený materiál ze země odvézt“. Íránští diplomaté zase požadovali zmírnění ekonomických sankcí a uznání, že Írán má na svůj údajně mírový jaderný program právo. Íránské naděje se samozřejmě nevyplnily, právě naopak – od 1. července začnou platit nové sankce Evropské unie. Dosavadní sankce mají zatím na íránskou ekonomiku docela významný efekt: podle zpráv Mezinárodní energetické agentury (IEA) klesl tento rok vývoz íránské ropy až o 40 procent.

Zatímco zástupci Moskvy jsou optimističtí a doufají, že rozhovory budou jinde a jindy pokračovat, západní diplomaté už jednání nevnímali tak růžově. Podle zpráv izraelského listu Times of Israel se někteří dokonce nechali slyšet, že pokud se s Íránem v Moskvě neshodnou, mohlo se jednat o poslední podobný summit. To se nejspíše vyplní, protože na červenec jsou sice naplánovaná další kola rozhovorů, ale na mnohem nižší, „expertní“ úrovni.

Budou další „potěmkinovské“ schůzky?

Už rozhovorů v Moskvě se však žádní významní státníci neúčastnili. Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Vladimir Putin byli mezitím v mexickém Los Cabos na summitu zemí G20. Putin se s Obamou setkal poprvé od svého znovuzvolení prezidentem. Podle Obamy jedním z témat rozhovoru mezi dvěma prezidenty byla i situace v Sýrii. Jestli padlo slovo i o Íránu, není jasné. Právě tito dva mocní muži by však společně mohli v této věci vyřešit víc než desítky diplomatů před pár dny v Moskvě.

Někdejší vlivný americký diplomat Elliot Abrams označil naplánované „expertní“ schůzky o íránském jaderném programu pro The Washington Post jako „umělé dýchání“. Deník v této souvislosti ještě upozorňuje na podezřele dobře načasovaný únik informace, že USA se společně s Izraelem podílely na vývoji počítačového viru Flame, jenž minulý měsíc údajně pomohl ke zpomalení íránského jaderného programu. Podle Postu se možná pouze jedná o mediální spinning Bílého domu, který se snaží po zkrachovalých rozhovorech dát veřejnosti najevo, že ještě stále je čas situaci v Íránu vyřešit.

Obamova administrativa se jednoznačně zdráhá radikálnějších kroků vůči Íránu a čeká na Obamovo předpokládané listopadové znovuzvolení, jež mu (podle jeho vlastních slov z letošního března určených tehdy ještě premiérovi Putinovi) umožní větší míru „flexibility“. V příštích měsících se tak místo války spíše dá očekávat jakási série „potěmkinovských“ vyjednávání. Nakonec to tedy překvapivě vypadá, že čas se snaží získat nejen Írán, ale i Obama. A až nabude vytoužené „flexibility“? Kdo ví.