Digitální stratosférický souboj

Solární drony firmy Titan Aerospace, již koupil Google, mohou vedle filantropického internetového pokrytí sloužit i ke špionáži a kontrole.

Dron Solara 50 od společnosti Titan Aerospace. foto: Titan AerospaceČeská pozice

Dron Solara 50 od společnosti Titan Aerospace.

Internetová propojenost a její šíření představuje významné téma i ve druhém desetiletí 21. století. Infrastruktura v mnoha zemích nestačí nebo neexistuje. Jsou snahy internetových firem zpřístupnit globální sítě dalším lidem až natolik filantropické, jak se pokoušejí namluvit? Vedou totiž k možnostem nabízet služby dosud nedostupným zákazníkům. A tudíž k růstu byznysu.

Na začátku roku 2012 se objevily informace o záměru společnosti Google poskytovat internetové připojení ze stratosféry pomocí balónů; loni v červnu tuto technologii vyzkoušela na Novém Zélandu. Stejný záměr posléze odhalil i Facebook, ale místo balónů chtěl použít solární bezpilotní letadla (drony) americké firmy Titan Aerospace.

Ještě na začátku března média informovala o zájmu Facebooku společnost koupit, jednání dokonce dospěla k částce 60 milionů dolarů. Akvizice byla oznámena předminulý týden, rozvíjející se firma z Nového Mexika se však stala součástí konkurenčního Googlu. Je zřejmé, že nabídku Facebooku přeplatil.

Podle Googlu a Facebooku žije v méně rozvinutých oblastech světa zhruba pět miliard lidí s nulovým nebo velmi omezeným přístupem k internetu

Obě internetové firmy usilují o přízeň uživatelů, nejlépe stále nových. Přírůstky se ovšem snižují, což se projevuje ve finanční výkonnosti, respektive v očekáváních investorů. Google i Facebook vidí velký potenciál v méně rozvinutých oblastech světa, kde podle jejich informací žije zhruba pět miliard lidí s nulovým nebo velmi omezeným přístupem k internetu. Z geografického hlediska má jít o dvě třetiny zeměkoule. Tato oficiální data organizace Internet.org, již Facebook založil, se však zdají poněkud nadhodnocená.

Balóny Googlu, drony Facebooku

Ještě před měsícem měly obě společnosti stratosférickou distribuci internetové propojenosti jasně rozdělenou. Google dlouhodobě experimentoval se stratosférickými balóny, Facebook se zajímal o solární stratosférická letadla neboli solární drony, s jejichž pomocí by internetové společnosti distribuovaly signál a zajišťovaly pokrytí oblastí s nerozvinutou infrastrukturou. Technické detaily nejsou známé a v obou případech jde pouze o záměr či projekt se spoustou otazníků.

Koncept atmosférického šíření internetu však není originální nápadem. Již v roce 2010 začala americká vládní organizace U. S. Defense Advanced Research Projects Agency pracovat na podobné technologii v hlavní roli rovněž s bezpilotním letounem – zjevně pro vojenské použití. V souvislosti s akvizicí Titan Aerospace Googlem je aspoň dočasně Facebook ze hry o stratosférický internet vyřazen.

V souvislosti s akvizicí Titan Aerospace Googlem je aspoň dočasně Facebook ze hry o stratosférický internet vyřazen

Výrobce solárních dronů ovšem ještě nezahájil sériovou výrobu svých „atmosférických satelitů“, zatím šlo pouze o prototypy. Letadla mají rozpětí křídel 50 metrů, pohání je elektrická energie z panelů nebo akumulátorů a bez přistání zvládnou kontinuálně létat rychlostí až 100 kilometrů za hodinu pět let. To tvrdí výrobce, empirických důkazů se však vzhledem k datu založení firmy v roce 2012 zatím nedostává.

Letouny Titan Aerospace nabízejí široké možnosti uplatnění. Primárně je firma navrhla pro geografický, meteorologický nebo klimatologický výzkum, posloužit by však mohly i v dalších oborech včetně topografie a archeologie. Jeden z příkladů komerčního využití navrhla společnost Amazon. Ta chce s pomocí dronů, bez specifikace jejich výrobce, doručovat zásilky svým zákazníkům. Sériovou produkci solárních dronů Titan Aerospace původně ohlásil na příští rok. V této souvislosti panují nejasnosti o objednávce firmy Facebook na jedenáct tisíc kusů. Pokud existuje, nejspíše ji objednatel přehodnotí.

Kritika versus úspěšné testy

Technologické soupeření s Googlem v nových sférách však pro Facebook nekončí. Na konci března firma koupila za dvě miliardy dolarů společnost Oculus VR, jež se věnuje vývoji brýlí pro virtuální realitu. A jde o první hardwarovou akvizici Facebooku v historii. Konkurent Google aktuálně zahájil prodej Google Glass, jež do jisté míry vnímání reality „rozšiřují“.

Z hlediska vývoje futuristických technologií má Facebook co dohánět. Součástí Googlu je totiž napůl tajné pracoviště Google X, které se v podstatě věnuje vývoji technologií z oblasti bližší či vzdálenější vědecko-fantastické fikce. Z dílny Google X vzešly brýle Google Glass, experimentuje s automobily bez řidiče, detekcí objektů ve video záznamech, kontaktními čočkami, jež měří glukózu v slzách, i s internetovým připojením ze stratosféry – tento projekt nese krycí název Loon.

Součástí Googlu je napůl tajné pracoviště Google X, jež se v podstatě věnuje vývoji technologií z oblasti bližší či vzdálenější vědecko-fantastické fikce

Doposud byl záměr Googlu spojován výhradně s balóny, což akvizice Titan Aerospace mění. Oficiálně se však žádná informace o ukončení projektu Loon zatím neobjevila. Koncept balónové distribuce pokrytí ale mnozí kritizovali, včetně švédského balónového pilota a podnikatele Petra Lindstranda. Zpochybňoval mimo jiné schopnost řídit a udržet balóny v konstantní výšce. Zástupci Googlu oponovali tvrzením, že experimentální balón dokázal obletět Zemi a na jejím povrchu pokrýt signálem kruh o poloměru 20 kilometrů.

Pochybnosti o potenciálu projektu má i Ivo Němeček, technický ředitel společnosti Cisco ČR, jenž atmosférické šíření internetu přirovnává k poštovním holubům. Vědci Googlu však údajně na Novém Zélandu při testu dokázali koordinovat pohyb 30 balónů, k čemuž použili algoritmus, který zvládal vzdušné proudy. Otázkou je, zda by firma uřídila i avizované desetitisíce balónů, neboť vzdušné proudy na rozdíl od mořského Golfského nejsou trvalé ani pravidelné.

Stratosférický internet v ČR

Technologicky se podobným projektům situace mírně komplikuje. Google oznámil, že pro šíření signálu využije volných frekvenčních pásem ISM (Industrial, Scientific, Medical). Na ty se sice nevztahují licenční poplatky, ale lze je rušit. Fungují na nich přenosové technologie známé z domácností, jako jsou Bluetooth nebo Wi-Fi, využívají je bezdrátové telefony a na jejich kmitočtech pracují i mikrovlnné trouby.

Konkrétní technické řešení Google dosud nezveřejnil. Například široce rozšířená technologie Wi-Fi je určená primárně pro interiéry budov a s venkovními přenosy má problémy. Její dosah navíc nepatří k nejvyšším. S rostoucím kmitočtem se totiž snižuje rozsah pokrytí. Nižší pásma s dalekým dosahem však již patří mezi licencovaná.

Specialisté společnosti České Radiokomunikace předpokládají, že balóny nebo drony budou spolu komunikovat na principu takzvané sítě mesh

Specialisté společnosti České Radiokomunikace předpokládají, že jednotlivé balóny nebo drony budou spolu komunikovat na principu takzvané sítě mesh (smíšená síťová struktura, v níž jednotlivé vysílací a přijímací prvky přímo komunikují s několika nebo všemi dalšími), přičemž spojení s internetem jim nejspíše dodají pozemní stanice.

Pokud by se Google rozhodl nabízet stratosférický internet v České republice, zástupci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) by mu nebránili. Podle Martina Drtiny, mluvčího ČTÚ, by nejspíše jediný problém představovalo najít volné a vhodné pásmo v přeplněném éteru. Mnohem větší úskalí by na Google v roli poskytovatele internetové propojenosti čekalo při obhajování provozu dronů nebo balónů v atmosféře. Do dvanácti kilometrů se pohybují komerční lety, nad nimi vojenské.

Petr Navrátil, mluvčí Úřadu pro civilní letectví, předpokládá, že by Google musel svůj projekt v ČR předložit ministerstvům dopravy a obrany a konečné rozhodování by se nejspíše odehrálo na úrovni vlády. Stejná jednání by musel Google zvládnout ve všech dotčených zemích. Navíc by kvůli poškozené pověsti amerických internetových firem v souvislosti se špionážní kauzou NSA čelil i bezpečnostním dotazům a restrikcím. Která vláda by chtěla mít nad svou zemí neustálý dohled cizinců?

Satelitní konkurence

Právě špionáž a kontrola představují velká témata doprovázející akvizici Titan Aerospace firmou Google. Vedle šíření internetového pokrytí totiž letouny mohou nést i další přístroje, které nemusejí sloužit výhradně civilním a nezáludným účelům. Již dnes na internetové firmy útočí ochránci lidských práv a svobod, kteří je podezírají z kontroly a porušování soukromí.

Již dnes na internetové firmy útočí ochránci lidských práv a svobod, kteří je podezírají z kontroly a porušování soukromí

Zástupci Titan Aerospace ve své komunikaci jen málokdy zapomínají zmínit, že jejich letouny jsou výrazně levnější alternativou k tradičním satelitům, což je asi nejpokročilejší technologická konkurence. I v ČR si lze pořídit satelitní internet. Kromě inovované paraboly, která musí zajistit příjem i odesílání dat, nejde o náročné řešení. Navíc s pomocí několika satelitů obsloužíte obrovské území poměrně kvalitním signálem. Technici společnosti České Radiokomunikace se domnívají, že výhodou dronů a balónů by mohl být jejich počet, jenž by zrychlil odezvy sítě. V tomto parametru totiž satelitní pokrytí pokulhává.

Právě na vesmírnou techniku vsadil letos ohlášený projekt Outernet. Je za ním nezisková organizace Media Development Investment Fund (MDIF), jejímž posláním je zpřístupnit elektronicky lidem na celém světě určité penzum informací. Projekt Outernet však nejspíše počítá pouze s jednostranným vysíláním, tedy s pasivním příjmem. MDIF ve snaze získat donory zveřejnila ceny satelitů – jejich sestrojení a vypuštění přijde na 100 až 300 milionů dolarů na jeden.

Více otázek než odpovědí

Google je zatím na konkrétní informace o akvizici poměrně skoupý. Oficiální reakce je ve všech jazycích stejná: „Titan Aerospace a Google spojuje optimistický výhled na využití technologií ve světě. Nebude to hned, ale již brzy mohou naše drony poskytnout internet milionům lidí a zároveň pomáhat třeba při velkých katastrofách nebo narušení životního prostředí, jako je odlesňování. Proto jsme rádi, že můžeme přivítat Titan Aerospace do rodiny Googlu.“

Bezpilotní letadla nabízejí mnoho možností využití, zatím se však objevovala primárně v souvislosti s vojenským nasazením

Americká média již spekulují o skutečných důvodech Googlu koupit Titan Aerospace. Bezpilotní letadla nabízejí mnoho možností využití, zatím se však objevovala primárně v souvislosti s vojenským nasazením. Služba Google Maps, která vedle dalších funkcí poskytuje mapové podklady celého světa, by s pomocí dronů mohla zvýšit svou aktuálnost. V případě různých katastrof, jež jsou v oficiálních prohlášeních zmiňované, by letadla mohla poskytovat čerstvé informace, a tím zvýšit návštěvnost určitých webových stránek. Je to však důvodem nákupu výrobce letadel?

Nepodezírejme však Google z nekalých úmyslů. Firma pomáhala svými lokačními a komunikačními službami včetně map při tornádech v Oklahomě nebo záplavách v severoindickém Uttarakhandu. Ani na filantropii však v případě této internetové společnosti nelze sázet. Google v žádném svém byznysu nebyl zprostředkovatelem, a proto nebude chtít obchodní model založit na pronájmu bezpilotních solárních letadel. U jeho manažerů už nejspíše dozrály konkrétní plány na využití a odpovídající výnos. Nemusejí vyjít, ale určitě se o nich v blízké budoucnosti dozvíme.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.