Digitální daň opět stranou. Jako by o její schválení neměl nikdo zájem

Vláda poslala do sněmovny plán na daňové přilepšení z reklamních příjmů největších internetových gigantů už v listopadu 2019. Na poslední řádné schůzi před parlamentními prázdninami však toto zdanění poslanci nestihli projednat. Možná ale spěch s českou digitální daní není namístě, dokud nebude k dispozici řešení na globální úrovni.

Miroslav Petr 27.7.2021
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Reuters

ilustrační snímek

Tak dlouho poslanci odkládali projednání a pak i hlasování o plánu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na zdanění velkých společností typu Google, Facebook či Amazon, až na tento bod nezbyl čas. Přesněji, na v pátek 16. července skončené poslední řádné schůzi před parlamentními prázdninami dostaly přednost jiné zákonné předlohy. Rok a půl ve sněmovně ležící digitální daň šla opět stranou a oživit ji do konce volebního období už není příliš reálné.

Pokud se Schillerové nepodaří přesvědčit poslance, aby se k návrhu zákona o dani z digitálních služeb (prošpikovaného skoro 20 pozměňovacími návrhy) vrátili v průběhu prázdnin na mimořádně svolané schůzi, spadne celý projekt pod stůl. Což je podle několika zákonodárců pravděpodobné. Naposled před říjnovými sněmovními volbami se poslanci plánovaně sejdou ještě ve druhé polovině září. Jenže odhlasovaný zákon by pak ještě putoval do opozicí ovládaného Senátu a jeho výhrady by už poslanci neměli šanci ani čas do voleb přehlasovat.

Americké varování

„Mrzí mě, že i když návrhu ministerstva financí deklarovala podporu ústavní většina zákonodárců, menšině poslanců se prostřednictvím obstrukcí podařilo jeho přijetí zatím zabránit. Jsem nicméně připravena udělat vše, aby se legislativní proces podařilo do konce volebního období zdárně dokončit,“ uvedla Schillerová. Dodala, že se neprodleně obrátí na orgány Poslanecké sněmovny s žádostí o zařazení tohoto bodu na některou z nejbližších mimořádných schůzí. S tím však může být potíž.

Washington varoval, že zemím, které digitální daň vesměs americkým firmám zavedou, zvýší clo na některé výrobky. Některé státy po této americké hrozbě couvly, u nás premiér Andrej Babiš nechal raději do návrhu zapracovat snížení sazby z původních sedmi na pět procent reklamních příjmů. Některé doplňující návrhy z řad opozice dokonce snižují sazbu až ke třem procentům.

Zákonů, které sněmovna nestíhá projednat, je víc. A každý poslanecký klub má jiné priority. Vláda poslala do sněmovny tento sporný ministerský plán na daňové přilepšení ročně kolem tří miliard korun z reklamních příjmů největších internetových gigantů už v listopadu 2019. Jde o velké koncerny, které platí daně v některém z daňových rájů, ale v zemích, v nichž generují příjmy z reklam, neodvádějí nic. Jenže pak přišlo varování z USA, že Washington zemím, které digitální daň těmto vesměs americkým firmám zavedou, zvýší clo na některé výrobky.

Některé státy po této americké hrozbě couvly, u nás premiér Andrej Babiš (ANO) nechal raději do návrhu zapracovat snížení sazby z původních sedmi na pět procent reklamních příjmů. Některé doplňující návrhy z řad opozice dokonce snižují sazbu až ke třem procentům. Mezitím však skupina ekonomicky nejsilnějších zemí světa G20 a členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) začaly pracovat na společném systému zdanění, který by vyhovoval všem stranám, včetně USA.

Mezinárodní pravidla

V Česku teď došlo na poslední schůzi poslanců před parlamentními prázdninami. Hlasování o naší digitální dani se odsouvalo tak dlouho, až na něj nedošlo. Jako by o schválení digitální daně neměl nikdo zájem. Ani vládní poslanci nenavrhli tento bod zařadit napevno na konkrétní den, jako to udělali třeba u hlasování o zákonu o podporovaných zdrojích energie.

Česko by se mělo mezinárodním pravidlům zdanění přizpůsobit, to znamená i případně zrušit českou daň. Ministryně financí Alena Schillerová mezinárodní řešení podporuje, takže na prosazení vlastní verze digitální daně možná trvá jen naoko.

„Vzhledem k tomu, že se třetí čtení zákona nedostalo přednostně na pořad posledního hlasovacího dne před parlamentními prázdninami a ani o to paní ministryně financí neusilovala, nevidím již jako reálné schválení zákona do konce volebního období,“ řekl zpravodaj zákona a poslanec ČSSD Václav Votava. Důvod chladného přístupu ke kdysi halasně vychvalovanému zákonu, s jehož daňovými příjmy počítá paradoxně stát už pro příští rok, může být dle Votavy příprava mezinárodních pravidel zdanění.

Česko by se jim mělo přizpůsobit, to znamená i případně zrušit českou daň. Schillerová mezinárodní řešení podporuje, takže na prosazení vlastní verze digitální daně možná trvá jen naoko. Termín globálního řešení je zatím sice v nedohlednu, ale před rizikem sankcí cel ze strany USA varovali už dříve významní čeští vývozci. Spěch s českou digitální daní není namístěani podle ekonomů a odborníků na daně.

„Není proč spěchat. Dokud nebude k dispozici řešení na globální úrovni, nemají lokální pravidla zásadní smysl,“ vyjádřil se nedávno Jiří Nesrovnal, daňový expert a člen prezidia Komory daňových poradců ČR. „Z ekonomického hlediska nebude digitální daň sama o sobě zásadním přínosem pro rozpočet,“ dodal ekonom a stratég Komerční banky František Táborský. Ten naopak připomíná geopolitická rizika související se zásadním odporem USA a možnými potížemi exportérů kvůli zavedení amerických cel na evropské zboží.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.