Deset zoufalých let. Jak stát mrhá prostředky na dopravní infrastrukturu.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval během deseti let 11 akcí zaměřených na výstavbu a obnovu dopravní infrastruktury. Výsledky jsou tristní.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedl v uplynulých deseti letech jedenáct auditů, které byly zaměřeny na výstavbu či modernizaci pozemních komunikací, tedy dálnic a silnic první třídy, železniční koridory i labské vodní cesty, kam tečnou v souhrnu tečou ročně desítky miliard korun. Kontroloři se zaměřili na ceny a vše, co jejich výši ovlivňuje. Výsledek? Flexibilní jsou nejen náklady, ale i termíny dokončení – samozřejmě směrem nahoru.

NKÚ zveřejnil souhrn z jednotlivých kontrol v materiálu Cena zakázky z pohledu Nejvyššího kontrolního úřadu, který má ČESKÁ POZICE k dispozici. Co konkrétně kontroloři na budování infrastruktury kritizují?

  • „Po schválení investičního záměru dochází v dalším průběhu jeho realizace k podstatným změnám ekonomických parametrů,“ konstatuje se v materiálu NKÚ. V důsledku toho náklady rostou řádově až o desítky procent oproti schválenému plánu.
    Ukázkovým příkladem je kontrola, která byla zaměřena na programy výstavby a obnovy silnic první třídy a dálnic (02/13). Auditoři prověřovali období od roku 2000 do roku 2003. „Například u všech 28 akcí týkajících se dálnic a rychlostních komunikací, které měly být zahájeny nebo ukončeny po roce 1999, byly realizační termíny prodlouženy až o sedm let a investiční náklady zvýšeny celkem o 35 miliard korun, to je o 68 procent,“ konstatují ve zprávě kontroloři.
  • NKÚ poukazuje i na manipulaci výběrových řízení v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Často používanou metodou je například nastavení zadávacích podmínek tak, aby bylo umožněno subjektivní hodnocení. Tím se zúží okruh uchazečů.
    Často používanou metodou manipulce výberových řízení je nastavení zadávacích podmínek tak, aby bylo umožněno subjektivní hodnoceníJako modelový příklad uvádí materiál NKÚ kontrolu z roku 2006, při níž auditoři prověřovali, zda jsou vytvořeny podmínky pro účelné a hospodárné vynakládání peněz na pořízení dvou úseků dálnice D8, a to v úseku Lovosice – Řehlovice a Trmice – česko-německá hranice (06/03). NKÚ je přesvědčen, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) umožnilo subjektivní hodnocení v soutěži na výstavbu mostu, který propojil dálnici D8 s německou A17. Jedním z kritérií tendru byla totiž odborná způsobilost, dílčí měřítka hodnocení pak nebyla v podmínkách soutěže uvedena vůbec.
    Tendr napadl jeden ze zájemců a také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Správní řízení zabralo celou letní sezónu 2004. Tím se podstatně zkrátila doba k výstavbě. „Zkrácení doby na stavbu mostu vyvolalo technická a jiná opatření, jejichž důsledkem bylo navýšení ceny mostu o bezmála 206 milionů korun“, píše se ve zprávě NKÚ.
  • Další slabinou budování dopravní infrastruktury je nekvalitní přípravná fáze zakázek, což vede k posouvání termínů a k růstu nákladů.
    Kontrole NKÚ bylo podrobeno 453 projektů výstavby a obnovy pozemních komunikací (07/04). Auditoři sledovali od roku 2005 do července 2007, jak jsou plněny časové a ekonomické parametry. Předpokládané náklady se u 453 projektů zvýšily z 346,5 miliardy na 422,7 miliardy korun. To představuje více než pětinový nárůst. Z výsledků kontrol vyplývá, že stavby nabraly podstatná zpoždění, a to hlavně v době přípravy. Kontroloři zjistili, že zpoždění představovalo v jednom případě ze sledovaných projektů až dvanáct let. Jde o úsek dálnice D3 mezi Prahou a obcí Mezno.
  • Státní investor sice vybírá z několika variant, ty jsou ale posuzovány na základě architektonických a krajinářských hledisek. Co bude zvolené řešení stát, hraje podřadnou roli.
    Takto se postupovalo například při výstavbě okruhu kolem Prahy (04/26). ŘSD vybíralo ze sedmi možností, jak přemostit Lochkovského údolí. Zvítězila varianta mostu s ocelovou konstrukcí komorového průřezu. Dle auditorů se instituce rozhodla na základě architektonických a krajinářských hledisek, ekonomické hodnocení si ŘSD ani zpracovat nenechalo. Znalecký posudek, který si objednal NKÚ, konstatoval, že rozdíl cen mezi zvoleným řešením a levnější variantou z předpjatého betonu činí patnáct procent, tedy asi 130 milionů korun. Podobně posuzovalo ŘSD přemostění Vltavy v rámci stavby Suchdol – Březiněves. Ani v tomto případě nebylo na vítězný dvoupodlažní most zpracováno ekonomické hodnocení.
  • Auditoři dále upozorňují na vysoký počet víceprací.
  • Dle NKÚ chybějí také nástroje k zabezpečování optimalizace cen staveb.

Zkrátka důkazů o tom, že se stát, potažmo ŘSD, SŽDC či Ředitelství vodních cest a ministerstvo dopravy nechovaly při výstavbě infrastruktury jako řádný hospodář, nashromáždil NKÚ v průběhu kontrol dostatek.

Kolik plánů na zlepšení jsme již z ministerstva dopravy v minulosti slyšeli...Ministerstvo dopravy tvrdí, že v průběhu let byly zaváděny kontrolní mechanismy a opatření, aby se stavby neprodražovaly a termíny jejich dokončení neposouvaly. Dle tiskového mluvčího Martina Nováka byl proveden audit v podřízených složkách, jako jsou ŘSD či SŽDC. Kontrolována byla výběrová řízení i nakládání s finančními prostředky. „Nelze také pominout personální změny na vysokých postech,“ upozorňuje Novák. Kromě toho prý budou nastavena další pravidla, jež povedou k větší transparentnosti systému. Jaká konkrétně, neupřesnil.

Resort dopravy hodlá u veřejných zakázek zavést povinnost zveřejnit smlouvu a informaci o konečné celkové výši plnění, zapojit nevládní organizace do kontroly veřejných zakázek, zavést centrální nákupy, nezahajovat stavby, pokud nejsou finančně kryty, či rozdělovat zakázky tak, aby mohly jejich části získat i menší lokální firmy. „Ke zkvalitnění přispěje i zavedení elektronického stavebního deníku,“ dodává Novák. Plány to jsou velkolepé, jenže kolik jsme jich z ministerstva dopravy v minulosti již slyšeli?

Flegmatismus a neochota

Vraťme se ke kritice NKÚ, která vyplynula z jedenácti kontrolních akcí. Příčinou, proč stát při budování a modernizaci komunikací selhává jako řádný hospodář, nejsou chybějící zákony, ale flegmatický přístup a neochota odpovědných něco měnit.

Je tu ale ještě jedna rovina, na kterou poukazuje viceprezident NKÚ Miloslav Kala, totiž na vztah mezi mírou korupce a nehospodárností. „Podle různých zdrojů je odhadován rozsah ztrát z korupce v České republice na 30 až 60 miliard korun, někdo dokonce sudí, že je to celý deficit veřejných rozpočtů,“ tvrdí Kala a dodává: „Postavení České republiky v oblasti kvality veřejné správy klesá podle mezinárodního ratingu i vinou narušení její funkčnosti systémovou korupcí až na úroveň některých afrických zemí.“

Počet příspěvků: 2, poslední 15.5.2012 05:55 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.