Demonstrace v Izraeli za nižší životní náklady pokračují

Premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl sestavit výbor složený z odborníků, kteří by měli navrhnout sociálně-ekonomickou reformu.

Dav protestujících volajících po sociální spravedlnosti pochoduje 6. srpna hlavní ulicí izraelského Tel Avivu. foto: REUTERSČeská pozice

Dav protestujících volajících po sociální spravedlnosti pochoduje 6. srpna hlavní ulicí izraelského Tel  Avivu.

Zhruba 250 tisíc Izraelců protestovalo v sobotu v několika největších městech včetně Tel Avivu a Jeruzalému. Demonstrace za nižší životní náklady se odehrávají v Izraeli již téměř měsíc a jsou obdobou arabského jara.

V jejich důsledku se stalo z ekonomiky politické téma, což vytváří tlak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Tyto demonstrace jsou, co se týká ekonomiky, největší v dějinách země.

Kulatý stůl

Netanjahu se demonstranty v neděli pokusil uklidnit na zasedání vlády tím, že se rozhodl sestavit výbor složený z odborníků, kteří by měli navrhnout sociálně-ekonomickou reformu. Netanjahuovu konzervativní vládní koalici složenou ze stran Likud, jejímž je předsedou, Jisra’el Bejtejnu, Šas, Židovský domov a politické formace Acma’ut dosud nic vážně neohrožovalo. Letní nepokoje, které stmelily ekonomicky strádající střední třídu pod heslem „sociální spravedlnosti“ a přepisují politickou agendu, jíž dlouhou dobu vládly bezpečnostní problémy, by však mohly mít dopad na volby.

„V minulých několika týdnech jsme zažili demonstrace, ve kterých se odrážejí skutečné životní problémy střední třídy,“ prohlásil Netanjahu. A dodal, že výbor v čele s izraelským ekonomem Manuelem Trajtenbergem, který vystudoval Harvardovu univerzitu, „povede dialog s různými skupinami protestujících“. Současně však varoval, že případná reforma „nemůže uspokojit všechny“. Jeden z vedoucích představitelů demonstrantů Icik Šmuli sice Netanjahuovu iniciativu kulatého stolu uvítal, ale v Rádiu Izrael uvedl: „Doufám, že jsme nebyli na tři měsíce uklidněni, aniž by po této době byla dohodnuta skutečná řešení.“

Byznysové kartely a zvyšující se mzdové rozdíly  vyvolávají v mnoha Izraelcích pocit, že z této dobré ekonomické situace nemají žádný prospěch

V době hospodářské stagnace mnoha západních států se letošní růst izraelského HDP odhaduje na 4,8 procenta, přičemž země má i nízkou nezaměstnanost – 5,7 procenta. Byznysové kartely a zvyšující se mzdové rozdíly však vyvolávají v mnoha Izraelcích pocit, že z této dobré ekonomické situace nemají žádný prospěch.

Řešení za miliardy šekelů

Koaliční vláda slibuje uvolnit státem vlastněnou půdu pro developery, vybudovat domy s nízkými nájmy a zlepšit veřejnou dopravu. Chce také snížit ceny dovážených mléčných výrobků a zvýšit počet lékařského personálu, aby uspokojila nároky stávkujících doktorů. Požadavky Národního svazu izraelských studentů však jsou mnohem širší. Vyzývá také k rozšíření vzdělání zadarmo a zvýšení státního rozpočtu na bydlení.

V Izraeli žije 7,7 milionu obyvatel a protesty takového rozsahu se obvykle týkaly války a míru. Několik pravicových komentátorů se proto obává, že demonstrace signalizují obnovu izraelské levice, jež umlkla po izraelsko-palestinském konfliktu v minulých deseti letech a nyní usiluje o mírovou budoucnost. „Několik desítek let se v této zemi nestalo, aby se lidé spojili, vyšli do ulic a žádali změnu. To je revoluce,“ prohlásil další z vedoucích představitelů demonstrantů, 33letý Baruch Oren.

Ministr komunikací Moše Kahlon, který by se měl stát členem nového výboru, řekl, že řešení je nutné, i kdyby mělo „přijít na miliardy šekelů“. A to i v době, kdy Izrael sleduje nervozitu USA a některých evropských zemí ohledně státních dluhů. Izraelské dluhové zatížení tvoří 75 procent HDP, a je tudíž nižší než většiny nejdůležitějších zemí Západu.

Související článek: