Davos 2012: Jen neprobudit střední třídu, ty spící užitečné idioty!

Obléhatelé (Occupy) i obléhaní (univerzální mozek lidstva) v Davosu jsou lidé zvláštního ražení. Vite, co je spojuje?

David Roth, předseda mladých švýcarských demokratů Juso, pomáhal hnutí Occupy postavit při příležitosti zasedání Davoského ekonomického fóra ve stanovém městečku iglú s nápisem: „Nenechte je rozhodovat za vás!“ foto: © REUTERSČeská pozice

David Roth, předseda mladých švýcarských demokratů Juso, pomáhal hnutí Occupy postavit při příležitosti zasedání Davoského ekonomického fóra ve stanovém městečku iglú s nápisem: „Nenechte je rozhodovat za vás!“

Minulý týden okupovalo globální hnutí Occupy radnici v Oaklandu v Kalifornii i alpské středisko Davos. V něm se konal a světoznámý slet všemocných a všemoudrých dnešního světa – Světové ekonomické fórum (SEF). Hnutí připomíná studentské „revoluční“ levicové hrdiny z pařížských nepokojů v Latinské čtvrti v květnu 1968. I ono má zásadní averzi vůči establishmentu a chce všechny jeho příslušníky zničit.

„Revolucionáři“ z roku 1968 však netvrdili, že představují 99 procent společnosti. Na rozdíl od nich protestující během zasedání Davoského fóra prohlásili, že zastupují „sedm miliard lidí“. Mě tedy nikoli.

Z bývalých bojovníků establishment

Můj vztah k tomuto hnutí je ambivalentní. Nedokážu ho jednoznačně zařadit. Jsem v letech a mám historickou paměť, kterou používám i k tomu, abych posoudil předkládané k uvěření. Stále platí biblické Kazatelovo Nihil sub sole novum (Nic nového pod sluncem). Jsou-li jednoduše prezentované ideály a výklady přijímané zjednodušeně, vyhlížejí i zjednodušeně přijatelně. Ostatně i Lenin vypadal přijatelně, když vystupoval v Petrohradu z poštovního vagonu pronajatého německým generálním štábem.

Obléhatelé (Occupy) i obléhaní (univerzální mozek lidstva) jsou lidé svého druhu a zvláštního ražení. „Revoluční“ levicoví studenti v roce 1968 chodili s „plackami“ Mao Ce-tunga, Trockého, Lenina nebo s che guevarovským baretem s hvězdou či v tričku s jeho vyobrazením. V Davosu tomu letos bylo jinak. „Placky“ měly obě strany – představitelé Occupy aktuální na klopách sak, svetrech a bundách; obklíčení, mnoho účastníků fóra, někde schované na památku z roku 1968.

Davoská setkání až dosud připomínala vzpomínky vysloužilých generálů na válečné operace za předchozích válek, přičemž zapomínali na ty dnešní. Hnutí Occupy jim to připomnělo.

Z bývalých bojovníků proti establishmentu se stal průběhem času establishment – například premiéři, předsedové různých unií, ministři zahraničí či europoslanci. Obě strany si to měly uvědomit, vyříkat přímo v Davosu a dohodnout se na předání vedoucích funkcí.

Řečněním se problémy nevyřeší

Vlády členských zemí i samotné Evropské unie celý rok neřeší problémy, které by řešit měly. Globální korporace a banky zase celé roky řeší maximalizaci svých zisků nad mravní úroveň neviditelné ruky trhu, čímž ji popírají. Své ego si díky exkluzivitě prostředí a vyvolenosti značně vylepšují i různí ekonomičtí a společenští badatelé, jinak celoživotní státní gážisté bez jakékoli odpovědnosti.

Nyní se jejich zástupci objevili v Davosu, kde mohli do sytosti ventilovat svou okázale přebujelou levicovost, nebo pravicovost. Sociolog Jean Ziegler se domnívá, že v Davosu jde o korektivní psychoterapii: „Vládci světa, kteří se fóra účastní, mají špatnou pověst, a trpí tím.“ Letos se psychoterapeuty stali, aniž by o to byli požádáni, i příslušníci Occupy. Problémy však jsou jiné a pouhým řečněním se nevyřeší. Ale ten pocit: být na izolovaném ostrově pro deklarované mimořádné jedince!

Davoská setkání až dosud připomínala vzpomínky vysloužilých generálů na válečné operace za předchozích válek, přičemž zapomínali na ty dnešní. Hnutí Occupy jim to připomnělo. Nestačí pronést jednou za rok v hermeticky uzavřeném mondénním horském středisku několik prázdných výroků a slibů, a kmáni nechť se z toho posadí na zadek. Letos to chtělo alespoň nějaké řešení.

Parazitující finanční oligarchie

Za minulého režimu si tuzemský establishment říkával: „Hlavně nenasrat dělníky.“ Ten současný globální si pak říká: „Jen neprobudit střední třídu z postavení spících užitečných idiotů!“ Nikdo jiný než skutečná střední třída – tvůrčí dělníci, malí i velcí podnikatelé, workoholičtí manažeři, nikoli spojení gážisté všech zemí, tradiční finanční oligarchie, intelektuální či prostí spasitelé a hlasatelé nového krásného světa – totiž ekonomiku nepopohání. Dynamickou produktivní střední třídu však dnes drtí parazitující finanční oligarchie a pečovatelské státy a unie.

Davos byl asi i z tohoto důvodu letos realističtější. Německá kancléřka Angela Merkelová již při příjezdu na Světové ekonomické fórum připustila možnost bankrotu Řecka. Během víkendu se pak soukromí investoři dohodli na dalším snížení dluhu Řekům zhruba o 70 procent – odpuštěním dluhů, snížením úroků a prodloužením splatností. Uvidíme! Staronový řecký ministr financí Evangelos Venizelos totiž potvrdil, co již mnohokrát potvrdil: „Od konečné dohody jsme jen krok.“

Dynamickou produktivní střední třídu dnes drtí parazitující finanční oligarchie a pečovatelské státy a unie

Nová šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová varovala před experimenty EU s fiskální unií: „Nenavrhujeme univerzální recept na fiskální konsolidaci. Některé země by se však měly do této konsolidace pustit plnou parou, jiné mají určitý manévrovací prostor. Měly by zvážit, co učiní, aby si pomohly.“ Americký ministr financí Timothy Geithner ji podpořil: fiskální úspory vyvolávají cyklické recese.

Studie Světové banky

Výrok zakladatele Davoského fóra Klause Schwaba zní falešně: „Tradiční kapitalismus nefunguje. Všude ve světě zoufale hledáme (my, Übermenschové – pozn. red.) lidi schopné nabídnout řešení.“ Představitelé vlád prý v důsledku globálních problémů začínají ztrácet důvěru v mladou generaci. V minulosti by se o tom československy řeklo: To je bohovské. Dnes to však je pokrytecké a bez vypovídací hodnoty. Svět se prý nijak nepoučil z finanční krize v roce 2009. Totéž však platí o Davoském fóru.

Slibným signálem byl projev britského premiéra Davida Camerona. Ten doporučil vytvořit zónu volného obchodu s USA – spojit je s bývalým Evropským hospodářským společenstvím. Podpořila ho i německá kancléřka Merkelová, což je nadějné. A také prohlásila, že nelze jen planě slibovat: „Nechceme v Německu zažít, aby se něco slíbilo, a pak nedodrželo. Pokud by Německo slíbilo, co by nemohlo dodržet, a zaútočily-li by na ně současně tvrdě trhy, Evropa by byla zranitelná.“

Průlomová je i studie Světové banky. Dle ní by některé (jižní) země EU měly víc pracovat: „Evropané pracují méně hodin týdně, týdnů za rok i let v životě než lidé v jiných částech světa.“ A explicitně zmiňuje Španělsko, Itálii a Francii. Řecko je pak příkladem, jak se na jihu Evropy proměnila většina střední třídy ve státní gážisty s vysokou penzí, čímž byla zbavena snahy tvořit vlastní silou hodnoty. Dokáže-li tyto poznatky Davoské fórum ex post shrnout do nějaké deklarace a upozorní-li na fatální prodlevu jednat, bude jeho dějinná úloha naplněna.

Počet příspěvků: 2, poslední 22.2.2012 01:21 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.