Databáze chemických charakteristik firem pomůže určit zdroj znečištění

Policie s odborníky z České inspekce životního prostředí stále hledá viníka, od něhož pocházel nedávný únik kyanidu do řeky Bečvy. Při příštích podobných incidentech by mohli mít o něco snazší práci najít viníka havárií – vědci spojení v projektu Centrum Voda dávají dohromady centrální databázi chemických „otisků prstů“ společností.

Po úniku neznámé látky uhynuly v řece Bečvě tisíce tun ryb. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Po úniku neznámé látky uhynuly v řece Bečvě tisíce tun ryb. | foto: MAFRA
Po úniku neznámé látky uhynuly v řece Bečvě tisíce tun ryb.

Málokterá událost se přes koronavirový příkrov probojovala do popředí zájmu, ale únik kyanidu do Bečvy k nim patří. Policie s odborníky z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) stále hledá viníka, od kterého jed v řece pocházel. Při příštích podobných incidentech by mohli mít o něco snazší práci – vědci spojení v projektu Centrum Voda dávají dohromady centrální databázi chemických „punců“ firem.

„Aby bylo snazší najít viníka havárií. V rámci činností centra by měla vzniknout databáze, která by umožnila ze znalosti kombinace látek nalezených v toku, tedy z určitého otisku prstu určité firmy, nalézt, kdo je se znečištěním spojen,“ řekl Petr Březina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který je spolu s dalšími sedmi odbornými institucemi a vysokými školami ve „vodním klastru“ zapojený.

Jeden z pramenů stop

Surové údaje dodá Český hydrometeorologický ústav, kde disponují daty o jakosti vody ze stovek říčních profilů. Díky tomu se popíše specifický mix chemických látek typický pro zdroj znečištění, otisk prstu. Jinak vypadá pro čistírny odpadních vod, jinak pro zemědělskou nebo průmyslovou výrobu. Primárním účelem není „daktyloskopický“ přínos k hledání pachatelů ekologických havárií, analýza chemických kombinací poslouží především jako podklad pro plány, jak kvalitu vody zlepšit a ověřit účinnost opatření.

„Identifikace zdroje znečištění musí zahrnovat hlubší analýzu konkrétního případu včetně posouzení, s jakými látkami dotčený subjekt při své činnosti nakládá, což není předmětem projektu,“ dodává Březina. Jako jeden z pramenů stop ale bude databáze environmentálním inspektorům platná.

Identifikace zdroje znečištění musí zahrnovat hlubší analýzu konkrétního případu včetně posouzení, s jakými látkami dotčený subjekt při své činnosti nakládá, což není předmětem projektu. Jako jeden z pramenů stop ale bude databáze environmentálním inspektorům platná.

„Každý zdroj informací je pro práci ČIŽP využitelný, tedy i případná databáze ‚chemických otisků prstů jednotlivých firem‘ může být v budoucnu užitečná,“ sdělila mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Inspektoři při pátrání využívají různé veřejné registry a listiny a poznatky z praxe. Z kontaminovaného toku, pokud zůstaneme u řek, se odebere vzorek a analyzuje v laboratoři. Výsledky ČIŽP porovná s dostupnými údaji.

„Na základě toho je pak buď přímo určen zdroj znečištění, nebo vytipováno více možných zdrojů nalézajících se v předmětné oblasti,“ dodala Nastoupilová. Druhá možnost se týká právě zamořené Bečvy. Ambice Centra Voda jsou širší, péče o jakost vod je střípkem v celkovém záměru.

Centrum není nová instituce ve smyslu budovy nebo aparátu, spíš dali dohromady hlavy experti z různých míst; díky tomu, že jde o mezioborový klastr, se nad řešením klimatických a environmentálních výzev potkají různé úhly pohledu. Pod náporem trudných covidových statistik se na to zapomíná, ale oteplování planety neustalo a dostatek pitné vody je pořád jedním z předních úkolů, s nímž se lidstvo musí vypořádat.

Práce na mnoha projektech

„V budoucnu bude situace za sucha kvůli rostoucí teplotě vzduchu stále vážnější a vody bude méně. Poroste výpar, spotřeba rostlin i lidské požadavky. Objeví se oblasti, kde bude vody nedostatek. Modelování takové situace, odhalování, kde a v jakém časovém horizontu bude voda chybět, je jedním z důležitých výsledků našeho výzkumu,“ popsal Březina.

Na teoretický popis naváže praxe. Centrum Voda bude za tím účelem spolupracovat se samosprávami, povodími, ministerstvem životního prostředí i zemědělství, pod které spadá vodárenská infrastruktura nebo nádrže.

Na mnoha projektech se už pracuje, vytipovávají se vhodná místa pro infiltraci povrchové vody do podzemí, kde je uložená jako v pokladničce, místa, kde jsou vhodné podmínky pro stavbu nádrže, menší celky se napojují na robustnější a stabilnější vodárenské společenství, trubky se budou natahovat do obcí, kde zatím chybějí, aby nezávisely na vysychajících studnách.

Na mnoha projektech se už pracuje, vytipovávají se vhodná místa pro infiltraci povrchové vody do podzemí, kde je uložená jako v pokladničce, místa, kde jsou vhodné podmínky pro stavbu nádrže, menší celky se napojují na robustnější a stabilnější vodárenské společenství, trubky se budou natahovat do obcí, kde zatím chybějí, aby nezávisely na vysychajících studnách.

Vedle odborníků a úřadů budou shromážděné údaje užitečné i běžnému obyvatelstvu, třeba když si člověk vyhlíží místo, kde by rád postavil dům nebo chatu. „Představte si, že se dozvíte, že žijete v oblasti, kde bude chybět voda. Určitě vás budou hodně zajímat návrhy opatření, které vám vodu zajistí. Budete si pak hlídat, jestli se připravují, jestli se staví. Budeme situaci analyzovat u podzemních i povrchových vod,“ doplnil Březina.

Na každém místě odborníci navrhnou, co je nevhodnější, prověřuje se i možnost, že by se voda z míst, kde je jí nadbytek, rozváděla novým potrubím tam, kde je jí málo. Starost věnují vědci z klastru nejen lidem, ale i živočichům, protože jejich domov a životy klimatická změna atakuje také.

Společenství osmi pro lepší vodní budoucnost

Centrum Voda je výzkumný klastr, kde se spojily mezioborové kapacity z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, Agentury ochrany přírody a krajiny, Českého hydrometeorologického ústavu, stavební fakulty ČVUT, České zemědělské univerzity, Ústavu výzkumu globální změny AV, Vysoké školy chemicko-technologické a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Výzkum se člení do šesti oblastí

  • Budoucnost vody

Model pohybu vody v krajině nasimuluje úbytek vody při postupujícím oteplování. Prognóza potřeb vody v území se rozčlení po území i sektorech, jako je průmysl či zemědělství.

  • Voda a krajina

Výzkum sucha i přívalových povodní: nakolik budou v teplejším klimatu účinná stávající opatření, jako jsou malé nádrže nebo suché poldry? Jak začlenit technické stavby do přírody, aby na ni měly pozitivní vliv?

  • Voda pro lidi

Půjde o hledání vhodných typů zásobování do míst, kde bude vody nedostatek. Třeba převody mezi jednotlivými povodími, infiltrace povrchových vod do podzemí, výstavba nových malých nádrží nebo obnova starých.

  • Voda a průmysl

Výzkum probádá a navrhne, jak se dá omezit objem průmyslových odpadních vod a ty, co vzniknou, účinněji a levněji vyčistit.

  • Čistší voda

Probádají se různé zdroje znečištění: co a v jakém množství do vod přichází z městské zástavby, z polí, z průmyslu nebo ovzduší. Vznikne databáze chemických otisků prstů jednotlivých znečišťovatelů.

  • Vodní živočichové

Prvních pět oblastí zkoumá ty, kdo žijí z vody, poslední ty, co žijí v ní. Ryb ubývá, ať už vlivem úprav koryt řek, úbytkem vody v toku kvůli suchu, nebo znečištěním. Když se detekují příčiny, dá se pracovat na nápravě a hledat způsoby, jak rybám, rakům, plžům a dalším usnadnit či umožnit život.