Ceska Pozice

Další střípky k letu MH17. Která teorie zvítězí?

V médiích už se o katastrofě letu MH17 příliš nepíše, několik zajímavých informací se ale objevilo. Přihlásí se někdo o vypsanou odměnu 30 milionů dolarů za informace k vypátrání pachatele? „I když ne, aspoň jedno bude jasné,“ píše Vladimír Meier.

Trosky zříceného malajsijského Boeingu 777. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Trosky zříceného malajsijského Boeingu 777. | foto: Reuters
Trosky zříceného malajsijského Boeingu 777.

Poslanci německé levicové strany Die Linke vznesli 6. srpna 2014 dotaz na německou vládu, který obsahoval katalog 21 otázek týkajících se letu MH17 a bojů na Ukrajině. V něm se hlavně ptají na to, jestli má vláda jiné konkrétní informace než ty, které se objevují v médiích a které postoj německé vlády v těchto otázkách nevysvětlují. Odpovědi z 9. září bohužel neobsahují téměř nic nového:

Opět lze polemizovat...

Ruský svaz inženýrů vypracoval 15. srpna analýzu příčin zřícení letu MH17 (ruská a anglická verze). Tato zpráva sice nevnáší konečné světlo do celé záhady, protože s jejími závěry je opět možno polemizovat, ale obsahuje alespoň řadu věcných údajů a obrazového materiálu. Inženýři se pokoušejí najít odpověď na dvě otázky:

  1. Jaké byly okolnosti pádu letadla?
  2. Kdo za něj může být odpovědný?

Nejdřív zkoumají dvě možné odpovědi na první otázku:

Čekání na závěrečnou zprávu...

Jediné médium, které se katastrofě letu MH17 stále pravidelně věnuje, je malajsijský deník New Strait Times. Podle zprávy z 2. října se vyšetřování zabývá jednak důkladnou analýzou záznamů černých skříněk, jednak vyšetřováním zranění pasažérů, tedy vstupní otvory, hloubka projektilu v ráně nebo výstupní otvor, typ projektilu a úhel střely. Mluvčí Nizozemského bezpečnostního úřadu ovšem odmítl sdělit, na kterou klíčovou informaci se vyšetřování soustřeďuje, s tím, že to bude uvedeno až v závěrečné zprávě.

Situace na místě katastrofy je složitá, kromě min, nevybuchlé munice a střelby z obou stran se ještě zhoršilo počasí natolik, že ve vyšetřování bude možno pokračovat snad až na jaře

Konzultant pro patologii nemocnice v Kuala Lumpuru uvedl, že těla pasažérů z přední a zadní části letadla byla poměrně neporušená, na rozdíl od pasažérů ze středu kabiny, blízko motorů – to je ale zákonité, protože palivové nádrže letadla v křídlech byly ještě skoro plné a při výbuchu zasáhnou hlavně střední část kabiny. Dále uvedl, že už jen dvě malajsijské oběti nejsou identifikovány.

Podle zprávy z 28. září je situace na místě katastrofy složitá, kromě min, nevybuchlé munice a střelby z obou stran se ještě zhoršilo počasí natolik, že ve vyšetřování bude možno pokračovat snad až na jaře. Zpráva ze 7. srpna se ale liší od jiných – cituje amerického analytika Roberta Parryho, který tvrdí, že letadlo bylo sestřeleno jiným letadlem s raketou vzduch–vzduch, ovšem v pořadí opačném, než uvádějí ruští inženýři, tedy nejdřív zásah raketou, a pak dokončení akce střelbou z kulometu na piloty.

V jiné zprávě z 9. září tento Robert Parry mimochodem uvádí, že jeho zdroje v americké zpravodajské službě se nejdříve domnívaly, že letadlo sestřelili separatisté, ale že se nyní soustřeďují na teorii, že odpovědné jsou extremistické kruhy v ukrajinské vládě. Bohužel opět bez jakýchkoli důkazů.

Velký pták na tak malé štípnutí

Ránu teoriím o tom, že Boeing sestřelil bojový letoun Su-25 ovšem zasadil sám hlavní konstruktér tohoto letadla Vladimír Babák. V interview pro agenturu ARMS-TASS 28. července prohlásil: „Zničení Boeingu-777 společnosti Malajsijských aerolinií 17. července raketou třídy vzduch–vzduch R-60, vystřelenou ze stíhačky Su-25 ukrajinské armády, je málo pravděpodobné. Technická charakteristika letounu Su-25 mu dovoluje se vznést do výšky 11 až 12 kilometrů. Ohraničení výšky letu na sedm kilometrů při sestrojení Su-25 bylo učiněno s cílem zaručit schopnost operace ve velkých výškách.“

Hlavní konstruktér Su-25: „Zničení Boeingu-777 společnosti Malajsijských aerolinií 17. července raketou třídy vzduch–vzduch R-60, vystřelenou ze stíhačky Su-25 ukrajinské armády, je málo pravděpodobné“

V podstatě tedy Su-25 mohl vystoupit až do výšky letové dráhy Boeingu. Zároveň ale, jak zdůraznil Babák, schopnost rakety R-60, kterou jak se domnívají někteří odborníci, bylo letadlo sestřeleno, se jeví nedostatečná na zničení tak obrovského vzdušného cíle, jakým je Boeing-777. Raketa R-60 je opatřena infračerveným naváděcím zařízením, a proto by v případě napadení zezadu mohla trefit a zničit jen jeden motor letadla. „Boeing-777, to je dost velký pták, který si nevšimne takového štípnutí, jako je raketa R-60,“ říká Babák. „Ale nejtěžší problém je, že na útok raketou R-60 se musíte přiblížit k cíli zezadu.“

Podle jeho názoru je scénář přiblížení ukrajinského Su-25 k Boeingu-777 v jeho výšce málo věrohodný. Je to proto, že v těchto výškách by byl Boeing o 100 až 150 km/h rychlejší než bojový letoun. „V souvislosti s rozdílem rychlostí letadel je sestřelení malajsijského letadla raketou R-60 velmi těžké. Tím spíš, že ukrajinští piloti nemají zkušenost s létáním v takových výškách a i celkově je jejich kvalifikace nedostatečná. V podstatě je ovšem možné ,vyskočit‘ do výšky Boeingu a hned provést útok. Ale to je velmi, velmi složité, já nevěřím, že je takový scénář možný a že mohl ukrajinský Su-25 vystřelit raketu R-60,“ zdůraznil hlavní konstruktér Su-25.

Co se letadel týká, existují prý očití svědkové, kteří v blízkosti místa katastrofy viděli jedno i dvě bojová letadla, ale na tiskové konferenci ruského ministerstva obrany byla řeč nejvýše o jednom dalším letadle Su-25, které se prý krátce objevilo u místa katastrofy, přitom nebylo nijak identifikováno, v jeden okamžik bylo na obrazovce dispečera dokonce označeno jako MH17 (co asi uvidí dispečer, když letadlo vybuchne a jeho transpondér je vymrštěn úplně jiným směrem?). Tím je prakticky dokázáno, že na místě bylo buď jen jedno bojové letadlo, nebo také žádné.

Buk spíš ne...

O systému Buk dává řadu detailů velitel ruských vojsk protivzdušné obrany generálmajor Michail Kruš. Na jednu stranu vylučuje, že by se povstalci mohli zmocnit systému Buk, na druhou stranu ale beze všeho připouští, že Buk může být obsluhován i jedním zkušeným důstojníkem. To samozřejmě popírá opačná tvrzení jiných, zjevně méně kompetentních zdrojů.

Pro experta je prý identifikace zásahu rakety z Buku snadná, její střepiny mají charakteristický tvar

Generál rovněž připouští, že k vypálení rakety může dojít i omylem, občas se to prý stává. Dodává ovšem, že v této oblasti nebyla žádná aktivita systémů Buk zaznamenána, a to znamená, že s 95procentní jistotou to Buk nebyl.

Pro experta je podle něj identifikace zásahu rakety z Buku snadná, její střepiny mají charakteristický tvar – ani kulky, ani krychle, ale spíš jako oblázky a zanechávají menší otvory, ne takové, jaké bylo vidět na částech vraku letadla. Raketa Buku vybuchuje vždy nad cílem, kdežto fotografie naznačují, že k zásahu došlo mírně zespodu. Dráhu rakety prý navíc na obloze nelze přehlédnout, a to ani do vzdálenosti 20 až 25 kilometrů.

Argumenty proti všemu

Co nám tedy v záplavě informací zbývá? Vypadá to, že lze nalézt argumenty proti všem oblíbeným teoriím.

Když se o odměnu nikdo nepřihlásí, bude aspoň jasné, že okruh osob, které vědí podrobnosti, je velmi malý

Je ale také možné, že se o osudu letu MH17 dozvíme brzy i víc: německá agentura wifka vypsala 17. září v zastoupení nejmenovaného klienta odměnu 30 milionů dolarů za informace, které povedou k vypátrání pachatele. Když se někdo o odměnu přihlásí, budeme moudřejší. A když ne, bude aspoň jasné, že okruh osob, které vědí podrobnosti, je velmi malý – a tak že o detailech vědí jen pachatelé, kteří se o odměnu (asi) přihlásit nechtějí.

To už by mohlo povstalce vyloučit, protože by vypuštění rakety jistě pozorovala i řada přímo nezúčastněných vojáků. Ale to by byl zase jen nepřímý důkaz...

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.