Další roztržka vládní koalice – kvůli rozpočtu

Dožaduje-li se Vít Bárta v koalici debaty, kde se v rozpočtu ubere a kde přidá, je to jeho osobní přání, jež se míjí s ústavními mechanismy.

Premiér Petr Nečas (ODS, vlevo), ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09, vpravo) a šéf poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta představili své, poněkud odlišné názory na státní rozpočet. Na jeho konečné podobě se vládní koaliční strany musejí dohodnout do 30. září. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Premiér Petr Nečas (ODS, vlevo), ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09, vpravo) a šéf poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta představili své, poněkud odlišné názory na státní rozpočet. Na jeho konečné podobě se vládní koaliční strany musejí doho

Ve středu vláda schválila základní podobu státního rozpočtu na příští rok. Deficit by měl činit 105 miliard korun a DPH být ve dvou sazbách, 20 a 14 procent, než se počínaje 1. lednem 2013 sjednotí na 17,5 procenta. Přestože se na tom dohodly ODS, TOP 09 a Věci veřejné (VV) 30. května a písemně to stvrdily v dodatku ke koaliční smlouvě, oba přítomní ministři za VV se při hlasování ve vládě postavili proti.

Pouze přípravný materiál

„Jedná se pouze o přípravný materiál k rozpočtu. Čili ano, dovedu si představit, že někdo není spokojen se svou kapitolou, tak to vyjádřil i tímto hlasováním,“ reagoval vlídně premiér Petr Nečas. Ještěže si nedovede představit, že by se „bez politických následků“ obešlo podobné hlasování v případě definitivního schvalování rozpočtu! Vláda by v takovém případě nemohla nepadnout, poněvadž sestavit návrh státního rozpočtu a prosadit jej ve sněmovně je výsostná kompetence vlády. A bez rozpočtu nemůže stát fungovat.

„Nepodpoření usnesení vlády k rozpočtu ministry VV v žádném případě neznamená, že by VV nepodpořily rozpočet ve sněmovně. Je to však jasný signál, že s návrhem ministerstva financí jsou VV jednoznačně nespokojené a očekávají zodpovědnou debatu k jednotlivým kapitolám,“ vyjádřil se ve středu šéf poslaneckého klubu a „superguru“ Věcí veřejných Vít Bárta.

Ještě v úterý večer přitom „véčka“ vysílala signály, že návrh rozpočtu prý bude mít jejich podporu a za určitých podmínek jsou ochotná akceptovat nejčerstvější, totiž „ambiciózní“ rozpočtovou variantu ministra financí Miroslava Kalouska. Ta navrhuje zavést již od 1. ledna příštího roku 19procentní DPH s výjimkou léků, knih a tiskovin, jež by měly sazbu desetiprocentní. Deficit státního rozpočtu by tím měl v příštím roce klesnout ze 105 na 95 miliard korun.

Obrat Věcí veřejných

Předpokládalo se, že „véčka“ budou na oplátku chtít o sedm miliard korun víc do rozpočtové kapitoly ministerstva dopravy a že zopakují požadavek zavést progresivní zdanění osob s platem nad 90 tisíc měsíčně a zvýšit zdanění firem z 19 na 20 procent, aby – jak v souznění s odbory a ČSSD zdůrazňují Radek John, Vít Bárta a další – hospodářské reformy nezaplatily ze svých kapes jen středně- a nízkopříjmové skupiny. ODS a TOP 09 jsou proti progresivnímu zdanění, neboť za vzdělání a úspěch nemá prý být jednotlivec trestán. A také proti zvýšení korporátní daně, anžto monopolisté by ji promítli do cen svých výrobků a ostatní firmy by snížily mzdy svým zaměstnancům.

Koalice stran, jež z právního hlediska vlastně neexistuje, není ve věci státního rozpočtu kompetentníNicméně kdyby šlo do tuhého, ze svých ideologických postulátů by jistě slevily. Ostatně 22. července v Hospodářských novinách již Miroslav Kalousek připouští, že souhlas VV s 19procentní DPH by byl ochoten vyměnit za zavedení daňové progrese, postavit se proto před voliče TOP 09 a „požádat je o vyšší míru solidarity“. Zpět ale proti proudu času!

Co se zdálo platit v úterý 19. července večer, z jakéhosi důvodu přestalo platit ráno dvacátého. Po hodině středečního zasedání vlády si VV vynutily jeho přerušení a svolání koaliční K9, na níž sdělily, že Kalouskovu „ambiciózní“ variantu neakceptují. A když pak schůze vlády opět pokračovala, ministři za VV Kamil Jankovský a Pavel Dobeš – pro ODS a „topku“ prý překvapivě – hlasovali proti usnesení o rozpočtovém rámci pro rok 2012, s nímž Věci veřejné předtím souhlasily.

Neznalost politického řemesla

„Z našeho pohledu,“ vysvětlil tu záhadu Vít Bárta, „ neproběhla v koalici debata, kde se ubere a kde se holt přidá.“ Véčka se prý takové debaty dožadovala na středeční schůzi vlády, a když jim nebylo vyhověno, požádala o přerušení bodu jednání týkajícího se rozpočtu. Když opět neuspěla, Jankovský a Dobeš hlasovali proti usnesení.

Všechno to má svoji logiku. „Véčka“ prorazila do „vysoké“ politiky líbivými hesly a revuálními tanečky, ale bez znalostí politického řemesla. Jedno s druhým znamená, že na ledacos nemají pevný názor, a neovládajíce „politický provoz“, dopouštějí se školáckých chyb. Například 29letý nováček, ministr dopravy Pavel Dobeš, vyčetl ve zprávě svého resortu Kalouskovi, že nedodržel loňskou dohodu s bývalým ministrem Bártou, že část peněz, o něž přišla doprava v roce 2011, dostane nazpět v rozpočtu na rok 2012.

„Zkušený dinosaurus“ Kalousek veřejně poučil Dobeše, že ministr dopravy není podřízen resortu financí, ale že oba odpovídají vládě, a přidal štípanec: „Respektuji, že věk i zkušenosti pana ministra Dobeše mu ještě nedovolily tento ústavní mechanismus pochopit.“ Nejde však jen o mladého Dobeše, jenž jako všichni ministři, jak předepisuje ústavní mechanismus, musí do 10. srpna předložit ministerstvu financí rozepsané výdaje svého resortu a následně do 25. srpna projednat individuálně svou rozpočtovou kapitolu s Kalouskem. A ten pak do 30. srpna předložit vládě celkový návrh rozpočtu se všemi přílohami.

Kompetentní ústavní instituce

Vláda bude rozpočet během září dvakrát třikrát projednávat a o jeho definitivní verzi, jež musí být do půlnoci 30. září dodána do sněmovny, posléze hlasovat. Koaliční smlouva stanoví, že vládní návrh zákona je schválen, hlasuje-li pro něj alespoň polovina přítomných ministrů z každé koaliční strany. A koaličním poslancům ukládá prosazovat takový návrh zákona ve sněmovně jednotně.

Dožaduje-li se tedy Vít Bárta v koalici debaty, kde se v rozpočtu ubere a kde přidá, je to jeho osobní přání, jež se míjí s platnými ústavními mechanismy. Kompetentní ve věci státního rozpočtu jsou vláda, ministerstvo financí a pak i další ministerstva, sněmovna a Nejvyšší kontrolní úřad, tedy ústavní instituce. Naopak koalice stran, jež z právního hlediska vlastně neexistuje, kompetentní není.