Další lahůdka pro Ústavní soud: zdanění emisních povolenek

Příjemci emisních povolenek budou od letoška po dobu následujících dvou let platit 32procentní darovací daň. 

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

V palbě zpráv o chystaných sporech solárních investorů se státem zanikla jedna související maličkost. Tímtéž zákonem, který uložil výrobcům solární energie 26procentní odvod do státní kasy, zdanil stát také příjemce emisních povolenek. Není zatím jisté, jakou obranu (a zda nějakou) zvolí. Odpor proti tomuto zdanění se však objevil v návrhu senátorů Ústavnímu soudu na zrušení některých částí příslušného zákona. Návrh byl doposud zmiňován v souvislosti se solárníky.

Příjemci povolenek musí podle zákona od letoška v následujících dvou letech platit 32procentní darovací daň z obdržených povolenek. Jednou ze společností, které se vynález politiků nelíbí, je například společnost Dalkia ČR. „Věříme, že velmi sofistikované podání senátorů k Ústavnímu soudu zahrnující nejen fotovoltaiku, ale i toto zpětné zdanění bude zodpovědně posouzeno a že soud dospěje ke stejnému závěru. Jsme přesvědčeni, že pravidla hry se uprostřed nemění,“ vyjádřil se pro ČESKOU POZICI Zdeněk Duba, předseda představenstva Dalkia Česká republika.

Na další otázky ČESKÉ POZICE, zda se Dalkia nějakým způsobem podílela na znění návrhu Jana Kalvody a která advokátní kancelář v této věci obhajuje její zájmy, mluvčí Dalkia Česká republika Milan Wagner odpovědět nechtěl.

Podle některých právních expertů oslovených ČESKOU POZICÍ není přitom vyloučeno, že tato daň odporuje komunitárnímu právu a o český zákon se tím pádem začne zajímat Evropská komise. Hypoteticky: Pokud by Ústavní soud návrh senátorů zamítl, ale Evropská komise by zavedla řízení proti ČR, mohl by se tím vytvořit podklad pro další právní kroky držitelů povolenek vůči českému státu.

Argumenty senátorů

Jak odvod pro provozovatele solární elektráren, tak i daň na emisní povolenky loni na podzim přinesl narychlo schválený zákon. Politici se jím snažili zbrzdit solární boom ve jménu omezení růstu cen elektřiny. Zdánlivě vedlejším efektem je zvýšení přijmu do státní kasy. Spekuluje se, že možná právě proto se do zákona se zároveň dostala i darovací daň na povolenky. Díky jejich zdanění by se do státní kasy mělo dostat téměř pět miliard korun, především z polostátní společnosti ČEZ.

(Pokud jde o zmínou Dalkii, předloni uzavřela strategické partnerství právě s ČEZ. To bylo před rokem potvrzeno a ČEZ v jeho rámci získal 85procentní podíl ve společnosti Dalkia Ústí nad Labem za 6,3 miliardy korun a 15 procent v Dalkia Česká republika za 3,6 miliardy korun.)

Senátorský návrh na zrušení částí tohoto zákona přišel do podatelny ÚS letos v březnu. Na jeho vypracování se podílel bývalý politik a současný advokát Jan Kalvoda.

Dle navrhovatelů odporuje zdanění emisních povolenek komunitárnímu právu Evropské unie

Senátoři, respektive Jan Kalvoda, požadavek na zrušení zdanění povolenek vysvětlili následovně: „Nově se uzákoňuje daňový režim bezúplatných povolenek, jejichž poskytnutí je zpětně prohlášeno za dar, a tím včleněno do režimu daně darovací, přičemž základem daně je tržní cena povolenky, pro jejíž stanovení zákon neposkytuje jediné věcné kriterium a k jejímuž stanovení se stanoví působnost exekutivě.“

Povolenky přiděluje EU členským zemím a ty je následně distribuují "svým" podnikům. Dle navrhovatelů odporuje zdanění emisních povolenek komunitárnímu právu Evropské unie. A je i v rozporu s Národním alokačním plánem, protože ten nelze měnit bez předchozího souhlasu Evropské komise. "Svévolným zavedením" zdanění povolenek se také zasahuje do práva vlastnit majetek.

Navrhovatelé mají rovněž problém s výpočtem daně. Jejím základem je  průměrná tržní hodnota povolenky k 28. únoru kalendářního roku vynásobená počtem bezúplatně nabytých povolenek za daný rok. Onu "průměrnou tržní hodnotu" má každoročně zveřejnit ministerstvo životního prostředí.

S tím ale právníci nesouhlasí - není podle nich jasné, co přesně "zveřejnění" tržní hodnoty povolenky znamená. A považují za diskutabilní, zda má taková činnost úředníků ministerstva životního prostředí vůbec oporu v zákoně.

Zde se navíc se dle právníků nepatřičně „směšuje“ soukromé a veřejné právo:  bezúplatné darování povolenek není podle nich soukromoprávním jednáním podobným tomu, jako když svému příbuznému darujete například auto. A nemůže být proto předmětem darovací daně.