Další fiasko PPP projektu: 25 milionů za věznici, která nebude

Stát chtěl pověřit soukromou firmu stavbou a provozem věznice. Záměr sice stopnul, ale rozpočet přišel o miliony vyplacené za poradenství.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Reuters, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Zase to nevyšlo a zase to stálo nějaké peníze! Řeč je o dalším neúspěšném PPP (public private partnership) projektu, jehož zadavatelem bylo tentokrát ministerstvo spravedlnosti. Úřad zamýšlel, že ve spolupráci se soukromým partnerem postaví věznici s ostrahou v Rapoticích u Brna. Dle plánů mělo být zařízení dokončeno letos. Jenže vláda projekt v průběhu příprav přehodnotila a nakonec zcela zastavila. Což ovšem neznamená, že by stát ušetřil. Za poradenství totiž vyplatil více než 25 milionů korun.

Vraťme se do roku 2005. Tehdy v létě, konkrétně 17. srpna, přijala vláda tehdy vedená Jiřím Paroubkem (dříve ČSSD, dnes LEV 21) usnesení týkající se druhé vlny pilotních projektů PPP. Mezi ně byla zařazena i výstavba věznice s ostrahou. Jen pro úplnost dodejme, že vedle věznice počítala druhá vlna ještě se třemi projekty, a to s výstavbou a provozováním úseku dálnice D3, s vybudováním soudní budovy v Ústí nad Labem a s výstavbou pobočky Krajského soudu Plzeň v Karlových Varech. Všechny čtyři projekty mají jedno společné – žádný z nich se nepodařilo dotáhnout do konce.

Náklady na projekt byly v roce 2005 vyčísleny zhruba na 1,1 miliardy korunVládní usnesení z roku 2005 ukládalo ministru spravedlnosti, kterým byl Pavel Němec (US-DEU), aby do konce téhož roku našel vhodnou lokalitu pro umístění věznice a zahájil přípravu podkladů pro územní řízení. Vybrán byl bývalý vojenský areál v Rapoticích u Brna.

Náklady na projekt byly v roce 2005 vyčísleny zhruba na 1,1 miliardy korun. Ministerstvo počítalo s tím, že privátní firma věznici navrhne, postaví, bude financovat a po vymezenou dobu, pravděpodobně 25 let, i provozovat. Firma se měla postarat také o zdravotní péči, zásobování a ekonomiku věznice. Stát měl zajistit ostrahu odsouzených a platbu soukromé firmě za poskytované služby. Předběžně se kalkulovalo s roční platbou kolem 135 milionů korun.

Vězeňské zařízení mělo mít kapacitu zhruba pět set míst a splňovat evropský standard, co se ubytování týče. To znamená, že 75 procent cel bylo jednolůžkových, zbytek dvoulůžkových. Ministerstvo spravedlnosti stanovilo podmínku, že soukromník musí ve věznici zajistit práci minimálně pro šedesát procent vězňů.

Pospíšil nahradil Němce

V polovině roku 2006 ministerstvo spravedlnosti tvrdilo, že vyhlásí výběrové řízení na stavbu věznice ještě do konce roku. Pokud by tehdy projekt schválila vláda, stavět by se začalo v roce 2008. V září 2006 vystřídal Pavla Němce v čele resortu spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). S agendou úřadu převzal i PPP projekt věznice s ostrahou v Rapoticích.

Na jaře 2007 představil Pospíšil svůj záměr s věznicí. Projekt byl přehodnocen a náklady se podařilo snížit téměř o půl miliardy korun. Roční platby soukromému partnerovi se měly pohybovat kolem 111 milionů. Úspora výdajů se podařila mimo jiné tím, že z plánů vypadlo fotbalové hřiště pro dozorce a vězně za 100 milionů či luxusní vězeňská knihovna. Koncem dubna 2007 dokončil Řídicí výbor PPP ministerstva spravedlnosti připomínkové řízení studie proveditelnosti.

Osud PPP projektu ovlivnila hospodářská krize, navíc se vystřídala vládaZáměr postavit ve spolupráci se soukromým partnerem věznici s ostrahou schválila vláda Mirka Toplánka (ODS) v létě 2008. „Počítáme, že během tohoto roku by se mělo uskutečnit výběrové řízení investora a že během dvou let by měly být zahájeny práce na výstavbě této soukromoveřejné věznice,“ řekl tehdy po jednání vlády ministr spravedlnosti Pospíšil.

Jenže další osud PPP projektu ovlivnila hospodářská krize. A navíc se vystřídala vláda. Začátkem dubna 2009 se stal premiérem Jan Fischer a ministryní spravedlnosti Daniela Kovářová. Její resort připravil v září 2009 harmonogram zadávacího řízení s tím, že vězeňské zařízení bude dostavěno v roce 2012.

Vlastně to nepotřebujeme

Stavět se ale vůbec nezačalo. Projekt s konečnou platností zastavila vláda loni začátkem června. S návrhem přišlo ministerstvo spravedlnosti, které již podruhé vedl Jiří Pospíšil. Nový postoj zdůvodňoval tím, že se „snížila naléhavost této výstavby a situaci je možné řešit jinými alternativami, jako jsou například úprava a dostavba jiných vězeňských zařízení nebo využití trestu domácího vězení“.

Jenže přijetím vládního usnesení PPP projekt v Rapoticích neskončil. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval peněžní prostředky vyčerpané na úhradu nákladů z činnosti u vybraných ministerstev, a to včetně nákladů na konzultační, poradenské a právní služby. Závěrečnou zprávu zveřejnil NKÚ v pondělí 30. července. Auditoři zjistili, že ministerstvo spravedlnosti zadalo v roce 2006 veřejnou zakázku na „poradenství pro realizaci projektu výstavby věznice typu s ostrahou formou PPP“.

Tuto zakázku vyhrálo konsorcium, jehož členy byly společnosti Deloitte Advisory, Atkins a advokátní kancelář Havel a Holásek. I když se věznice v Rapoticích stavět nebude, ministerstvo spravedlnosti uhradilo konsorciu na základě kontraktu z roku 2006 více než 25 milionů korun za poradenství.

To už tady bylo

Nepřipomíná vám to něco? Třeba jiné PPP projekty? Jen namátkou: odstoupení od smlouvy a poradenské služby v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích vyšly na 187 milionů. Zrušení smlouvy s firmou Housing & Construction Holding, která měla stavět D47, stálo státní pokladnu 626 milionů korun. Příprava projektu PPP na dálnici D3 probíhala od roku 2003 bez podstatného výsledku a vynaložena za ni byla částka nejméně 120 milionů korun. NKÚ navíc poznamenává, že přesnou sumu nelze z příslušných evidencí zjistit.

Hlavní slabinou zpackaných projektů nebyl způsob, jakým měly být provedeny, ale to, že nevíme, co vlastně chcemeMetoda PPP má řadu zarytých odpůrců, ale i množství někdy až nekritických příznivců. Téměř všechny české polistopadové vlády se k tomuto modelu hlásily, žádný z projektů se ale na celostátní úrovni dosud nepodařilo dotáhnout. I tak nás ale příprava PPP projektů stála stovky milionů korun.

Pokud se však podíváme blíže na zpackané projekty, jejich hlavní slabinou nebyl způsob, jakým měly být provedeny, ale to, že nevíme, co vlastně chceme. Potřebujeme věznici, či nikoliv? Chceme tam hřiště pro dozorce a luxusní knihovnu? Kolik jednolůžkových cel? Chybou je, že odpovědi na základní otázky hledáme metodou pokus – omyl.

ČESKÁ POZICE se PPP projektům věnovala v sérii článků, naposledy například: