ČSSD a ďábel v temelínském detailu

Dostavbu jaderné elektrárny teoreticky chce většina politiků, ale mnozí kvůli ní nebudou nic riskovat.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Jiří Bušek, ISIFA, ČTKČeská pozice

Skvělé ekonomické opatření keynesiánského typu, které dá práci občanům i firmám v době, kdy je na tom česká ekonomika opravdu špatně. Tak vidí dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně za zhruba 250 miliard korun stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek. Svou představu prezentoval na slavnostní akci k založení společnosti Nuclear Power Alliance – firmy, jejíž vznik již dříve oznámilo konsorcium MIR.1200 ruského Rosatomu a plzeňské Škody JS. V případě jejich vítězství by měla na starost praktickou realizaci temelínského projektu.

Jednou věcí je ale obecná deklarace podpory výstavby, kterou sdílí převážná část českého politického spektra, druhou věcí to, co je kdo ochoten opravdu udělat. Nedávný střet ministra financí Miroslava Kalouska, který zpochybnil temelínské garance pro společnost ČEZ (mluví se o garantovaných výkupních cenách elektřiny z budoucích jaderných bloků), s nyní již končícím premiérem Petrem Nečasem ukázal, že projekt prostě může ztroskotat na ekonomice.

Kdo očekává, že vládní otěže přeberou dříve nebo později (ale zase ne až tak pozdě) sociální demokraté, má důvod více zkoumat, jak je to vlastně s podporou Temelína v ČSSD. A Mládek ke svému obecnému vyjádření souhlasu se stavbou dodal docela podstatnou větu: ďábel je skrytý v detailech. Nízká cena silové elektřiny (tedy ještě před přičtením nákladů na distribuci a podporované zdroje) dostavbě jihočeské jaderné elektrárny nenahrává. Budoucí provozovatel (ČEZ) přitom chce mít jistotu, že neprodělá.

Jan Mládek jako potenciální nástupce Miroslava Kalouska zdůrazňuje, jak citlivá je otázka garancí, které mohou zvyšovat státní dluhJan Mládek jako potenciální nástupce Miroslava Kalouska v duchu své možné příští role zdůrazňuje, jak citlivá je otázka garancí, které mohou zvyšovat státní dluh. Nehodlá připustit ani to, aby byly podobné garance rizikem pro spotřebitele – ať už pro domácnosti, nebo pro firmy. Takže se zdá, že tím vyloučil v podstatě všechny varianty garancí.

Navíc, podle Mládka potřebujeme zlepšovat vztahy v rámci Evropské unie, takže bychom se neměli pouštět do nějakého střetu s Evropskou komisí, které by se státní pomoc provozovateli Temelína (tedy skupině ČEZ) také líbit nemusela.

Kdyby atomovou elektrárnu stavěl státní podnik bez soukromých minoritních akcionářů, mohlo by to být něco jiného než ČEZ, naznačil Mládek. Vlastně se tím dotkl jedné z variant, kterou v rozhovoru pro ČESKOU POZICI nastínil stínový ministr průmyslu Milan Urban – že si prostě stát takovou stoprocentně vlastní firmu ještě vytvoří. Otázkou zůstává, zda je vůbec ještě možné v dnešním pokročilém stadiu temelínského tendru uvažovat o tak zásadních změnách, aniž by to vedlo k pouhému oddalování krachu celého projektu.

Ekonomika, či politika?

Ať tak či onak, Jan Mládek se snažil vyslat jasný vzkaz – může to být obtížné, ale máme vůli problémy řešit. Takže teď už nezbývá než čekat, čím nás ČSSD nakonec překvapí…

Na jeden zásadní háček ale následně poukázal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký. Jakékoliv ekonomické kalkulace, které vycházejí v určitý okamžik z momentálního nastavení cen elektřiny, jsou nutně zavádějící. Jaderná elektrárna je projektem na mnoho desítek let, během nichž se ceny elektřiny pochopitelně budou zásadně měnit.

Základní otázka tedy musí podle Kázeckého znít, zda třetí a čtvrtý blok Temelín potřebujeme kvůli snaze o energetickou soběstačnost. I v tomto bodě nás na české politické scéně bezesporu čeká ještě nejedna ostrá hádka.

A pak je také nutné počítat s tím, že politické rozhodování bývá vedeno momentálními politickými zájmy. Dostavbu jihočeské elektrárny teoreticky chce většina politiků (takový názor je zřejmě pořád dost populární), ale mnozí kvůli ní nebudou nic riskovat.