Crowdfunding už i ve vědě! Nač dáte peníze vy?

Webový magazín Science upozorňuje na nový trend ve financování výzkumu: cílená podpora mas pro konkrétní výzkumné projekty.

Jednou z řady stránek, které jdou cestou crowfundingu pro vědu, je web Mycroryza.com. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jednou z řady stránek, které jdou cestou crowfundingu pro vědu, je web Mycroryza.com. | foto: © repro MycroryzaČeská pozice
Jednou z řady stránek, které jdou cestou crowfundingu pro vědu, je web Mycroryza.com.

Russell Burke je biolog. Přesněji řečeno herpetolog a „želvolog“, jenž se zajímá o želvy diamantové (Malaclemys terrapin) žijící v Severní Americe. Zkoumá jejich význam pro tamní ekosystém a plánuje využití nových technologií ve sledování a také v záchraně jejich životů. To by nebylo nijak zvláštní, kdyby si k financování svého výzkumného záměru nezvolil webové stránky iAMscientist.com. Na nich představil svůj projekt a žádal dárce, kterým přijde jeho téma důležité a přínosné, aby jej finančně podpořili.

Kromě vděku nabízí donátorům za různě vysoké částky i rozličný druh „odměny“. Pokud mu pošlete deset či dvacet dolarů (a odřeknete si dva obědy nebo hudební cédéčko), odešle děkovný list za podporu želvího výzkumu. Za padesát dolarů se odvděčí tričkem s pěknou želvičkou, za 250 dolarů nabízí prohlídku své laboratoře na Hofstra University, za 500 dolarů uspořádá seminář, připíše vás k poděkování u odborného článku nebo poskytne hodinovou telefonní konzultaci. Vrcholem – za dotaci 50 tisíc dolarů (ne, nikdo tolik nezaplatil) – je podíl na případném patentu, který by z výzkumu vzešel. Cílovou částku 5625 dolarů Burke již loni sehnal, a tak si bádá.

Je to tak. I do světa vědy dorazil fenomén dneška zvaný crowdfunding. ČESKÁ POZICE již v řadě článků popsala, jak se štědří lidé podílejí na financování hudebních alb svých oblíbených umělců, na filmech, ale třeba i sepsání pohádek pro gaye. „Placení davem“ se dle webu magazínu Science začíná uplatňovat i jinde než na stránkách iAMscientist.com, kde vědec představí svou práci a přidá třeba i video z YouTube – jako doktor Burke:

Alternativní cesta...

Podle vzoru stránek Kickstarter, které crowdfunding celosvětově zpopularizovaly, vznikají další takové weby. Příkladem budiž Microryza.com, kde (dosti půvabná) dr. Miriam Kleinmanová z Phoenixu hledá prostředky na výzkum léků proti neurodegenerativním nemocem, dále web Petridish.org s poptávkou na sponzorování výzkumu vlků na Isle Royale, dějin lidského osídlení v Kalahari, sledování kosatek či soužití netopýrů. Další web se jmenuje FundaGeek a mladému vědci již sehnal 1295 dolarů na zkoumání vačic.

Jde spíše o drobty; biomedicínský výzkum potřebuje násobně vyšší částky. „Crowdfunding nabízí alternativní cestu k možným financím, ale nemusí to být cesta lehká,“ uvedla Rachel Wheatová z University of California, Santa Cruz, v únorovém článku pro odborný časopis Trends in Ecology & Evolution.

Upoutat pozornost ke svému výzkumu a ještě přimět lidi, aby pumpnuli svou kreditní kartu, není snadnéUpoutat pozornost ke svému výzkumu, a ještě navíc přimět lidi u monitorů, aby „pumpnuli“ svou kreditní kartu, není snadné. Přínosem je ovšem neuvěřitelný dosah – daleko za hranice grantových agentur a expertní komunity. I tak se může stát, že mladík získá pár tisíc na výzkum páření veverek, protože Tonče z Barrandova, Hildegardě z Heidelbergu a Jukiko z tokijského Haradžuku to přijde prostě prima...

Je k tomu také zapotřebí úplně jiných dovedností než napsat žádost grantové agentuře. „Crowdfunding může uspokojovat potřeby mladých i zavedených vědců. Dnes jde typicky o částky menší deseti tisíc dolarů na jednu kampaň, což je ideální suma pro pilotní studii, nákup vybavení k probíhajícímu výzkumu anebo financování studentského bádání během léta. Leccos naznačuje, že hranice deseti tisíc může být překonána,“ píší autoři.

Stojíme na počátku něčeho revolučního?

Magazín Science připomíná, že hlavní význam „financování davem“ může spočívat v něčem jiném, důležitějším. Může přitáhnout pozornost veřejnosti a přivést i nečekané zájemce o vědu. A co víc: v době, kdy bývají veřejné finance na výzkum kráceny, může zviditelněné počáteční bádání zvýšit společenské povědomí o potřebnosti a „užitečnosti“ vědy pro lidské poznání i „podporu vazeb mezi vědci a ne-vědci“.

A přímo zaznívá také kolosální otázka: „Jsou to počátky méně elitářské vědy, jakési její ,lidovější‘, populistické obdoby?“

Související články ČESKÉ POZICE: